Hostašovice

Hostašovice

Hostašovice jsou krásným a zajímavým koutem Kravařska v Pobeskydské pahorkatině. Jako nejjižnější část okresu Nový Jičín jsou zároveň vstupní branou do Valašska.

Historie
Vznik Hostašovic se datuje okolo roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša, jako strážce tvrze Hradisko patřící ke Starojickému hradu, usídlil u zdejšího Hrázkového potoka. Vzniká osada, později lesní ves, které patřily ke Starojickému panství.

V roce 1749 povyšují správci Starojického panství lesní ves v samostatnou obec Hostašovice s právem pečeti mající ve znaku zkřížené hrabě a cep. Samostatná obec žije svým životem až do roku 1978, kdy se stává součástí Nového Jičína.

Samostatnou obcí se Hostašovice opět stávají od roku 1991 a to umožňuje výraznější rozvoj obce. Plošná plynofikace, rekonstrukce školy, plošná telefonizace, výstavba návsi, zřízení kabelové televize včetně místního TV kanálu, rekonstrukce elektrického vedení a veřejného osvětlení a další výstavba zvyšují kvalitu života, kterou chceme dále rozvíjet v oblasti kultury.

Její součástí je i návrat ke kořenům našeho bytí, které jsme si připomněli oslavou 750. výročí osídlení a 250. výročí povýšení lesní vsi na obec. Tyto oslavy se konaly ve dnech 27. června a 3. až 6. července 1999.

Turistické zajímavosti

Kašařství
Již od konce 18. století je jméno Hostašovice neodlučně spjato s pěstováním pohanky a zejména jejím zpracováním na pohanskou kaši. Pohanka se tu mele dodnes a přicházejí si ji koupit lidé i ze vzdálenějšího okolí.

Poklad stříbrných mincí
V roce 1981 byl při výkopu jámy na vápno na parcele domu č. 182 nalezen mincový poklad ve dvou keramických nádobách. Poklad obsahoval celkem 336 kusů různých stříbrných mincí z konce 17. století a je dnes uložen ve slezském muzeu.

Zrzávka
Pouhé dva metry jsou od sebe vzdáleny dvě studánky a v každé vyvěrá naprosto odlišná minerální voda. Ta vydatnější obsahuje síran železitý, druhá sirovodík s typicky vaječným zápachem. A to je ještě odsud nedaleko další studánka, zvaná Bílá, rovněž se sirovodíkovou vodou. Narezavělé vláknité usazeniny silnějšího pramene daly svou barvou název místu i vytékajícímu potůčku.

Hlavní evropské rozvodí
Územím obce probíhá hlavní evropské rozvodí. Voda z Hrázkového potoka, Zrzávky a Bílého potoka odtéká do Baltického moře, Srní potok a potok Široká naopak odvádějí vodu směrem do Černého moře.

Kuriozitou je stodola č. p. 23, z jejíž každé opačné strany střechy odtéká voda do jiného moře.

Další unikátní zajímavostí je studánka Jaštěrka na kopci Trojačka. Její pramen se po několika metrech rozdvojuje do dvou ramen, z nichž každé odvádí vodu do jiného moře. Tomuto zajímavému zeměpisnému jevu se říká "bifurkace".

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hostasovice.cz/, na kterých najdete další informace.