Bílov

Bílov

Obec Bílov leží na náhorní rovině na okraji Nízkého Jeseníku. Celý katastr obce patří do území přírodního parku Oderské vrchy. Jižní část spadá poměrně příkře do údolí Odry a také spád směrem k Bílovci je prudký. Nadmořská výška od 270 do 370 m n. m.

Obec sousedí na jihu s Pustějovem a Kujavami, na západě s Fulnekem, na severozápadě s Bílovcem, na východě s Velkými Albrechticemi a Studénkou. Obec má rozlohu 1 040 ha.

Obecní úřad Bílov je v budově základní školy. Nejbližší město Bílovec je vzdáleno 3 km. Okresní město Nový Jičín je vzdáleno 18 km. V obci je trvale hlášeno k 1. 1. 2000 521 obyvatel.

Historie
Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou.

Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytuje v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov.

Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství.

V letech 1850 - 55 a 1868 - 96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855 - 68 a 1896 až 1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc. Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český.

Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656 až 1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13, nejistý byl l. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických usedlostech.

Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku.

Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora.

Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.

Turistické zajímavosti

Boží muka
Nacházejí se u výjezdu z obce směrem na Fulnek.

Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince byl původně dřevěný. V letech 1709 - 1731 přestavěn na kamenný a rozšířen roku 1771. Věž byla roku 1733 zvýšena o patro. Při kostele býval hřbitov. Roku 1915 bylo zakoupeno místo pro nový hřbitov. Nejstarší zvon s latinským nápisem pochází z roku 1495. Kostel byl od nejstarších dob spravován z Fulneka, když se nezdrařilo v místě zřídit faru.

Bohoslužby byly v 17. stol. obstarávány ze Slatiny a Bílovce a od roku 1691 znovu z Fulneka. V letech 1687 až 1784 byly sem přifařeny Pohořilky. Fara byla zřízena roku 1814 a obdržela číslo 100. V této době je kostel svatého Vavřince ve špatném technickém stavu a je nutná celková oprava. K památkám církevního charakteru lze, vedle některých kusů kostelního inventáře, zařadit též morový sloup z roku 1549 na horním konci vsi a tři boží muka.

Rozhledna Bílov
Před více než půl stoletím byla zbořena dřevěná rozhledna, která stála v obci Bílov. Po více než 50 letech usilování Bílovských občanů se tato dominanta vrátila do Obce Bílov vybudováním rozhledny na vysílači firmy T-Mobile, a. s. , která je investorem celé výstavby. Za pomocí firmy T-Mobile, a. s., se obec Bílov řadí mezi málo míst Severní Moravy, které se mohou kochat výhledem do širokého okolí.

Předmětem zpracování tohoto projektu byla základnová stanice veřejné radiotelefonní sítě. Základnová stanice je tvořena železobetonovou věží pro nesení přenosových zařízení operátora sítě mobilních telefonů o výšce 62,50 m nad terénem, na které je ve výšce 26,25 m umístěna vyhlídková plošina rozhledny . Věž je založena na železobetonové patce. Na vyhlídkovou plošinu je výstup venkovním ocelovým schodištěm se 137 schody.

Z rozhledny lze dohlédnout na okolní města Studénku, Ostravu, Bílovec, Fulnek, Nový Jičín, Štramberk, Kopřivnice a Hukvaldy. Rozhled také lemují pohledy na okolní hory, jako třeba pohoří Beskyd (Lysá Hora, Radhošť, Pustevny), Podbeskydí ( Smrk), rozhledna na Bílé hoře, Javorníky (Velký Javorník, Kelčský Javorník), Nízký Jeseník, nebo taky Svinec či Starý Jičín.

Při návštěvě této pozoruhodné dominanty Vám nabízíme možnost zakoupení mnoha upomínkových předmětů a drobného občerstvení. Srdečně zveme rodiny s dětmi, turisty,
cyklisty, ale také školní třídy a další skupiny návštěvníků.

Vodní nádrž Bílov-Hubleska
Obec Bílov postavila v roce 2001 malou vodní nádrž  "Bílov-Hubleska". Jarní otvírání vody s rybářskými závody se stává vyhledávanou akcí domácích i přespolních zájemců. Kolem vodní nádrže vede cyklotrasa "Kravařsko".

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.bilov.cz/encyklopedie/obsah.phtml, na kterých najdete další informace.