Fulnek

Fulnek

Dnešní Fulnek je se svými 6 020 obyvateli rychle se rozvíjejícím historickým městem zaměřeným na budoucnost, městem průmyslovým i městem škol, kultury a sportu. Město leží na severu Moravy v místě křížení silnice I/57 Nový Jičín a silnicí I/47 Opava směr Ostrava – Olomouc.

Historie
Město Fulnek leží na území jedné z větví tzv. Jantarové stezky, spojující v pradávných dobách Středozemí s Pobaltím. Jeho poloha i půdorys nasvědčují tomu, že je městem kolonizačním, vzniklým pod záštitou hradu, který v té době střežil obchodní cesty vedoucí Moravskou bránou. Vznik jména tohoto města se vykládá různě - buďto je odvozeno od staroněmeckého Pfuhl - močál, nebo faul - shnilý, líný, a to podle bažinatého terénu povodí často se rozlévajícího Husího potoka.

Za zakladatele města jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy na Opavsku. První doložená písemná zmínka o městě pochází z roku 1293. V tomto roce však již bylo město plně organizováno - mělo kostel, faru, rychtáře i měšťany. Fulnek byl zřejmě plánován jako středisko většího panství, k němuž tehdy patřilo i okolí Bílovce. Nasvědčuje tomu i neobvykle velké čtvercové náměstí (o délce stran asi 95 m), jímž diagonálně procházela tranzitní cesta údolím.

Město bylo od svého založení německé, za husitských válek se zčásti počeštilo. Privilegia od 2. třetiny 15. století byla psána česky (naposled roku 1628), v 16. století byla úřední řečí na radnici němčina. V této době byl Fulnek prosperujícím renesančním městem. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské.

V této souvislosti nutno vzpomenout největšího spisovatele pobělohorské emigrace, posledního biskupa Jednoty bratrské a učitele národů Jana Amose Komenského, který v letech 1618 - 1621 ve Fulneku pobýval. Díky této osobnosti se město Fulnek zapsalo do povědomí nejen našeho národa, ale i celého kulturního světa.

Třicetiletá válka zanechala na životě města i panství negativní stopy. Po válečných útrapách vzrostlo v polovině 17. století robotní i platové zatížení poddaných. Na vesnicích se poměry vystupňovaly až k úplnému nevolnictví. Přesto již během válečných let (1632), kdy město bylo v držení nové vrchnosti Bruntálských z Vrbna, se začaly projevovat četné stavební aktivity v raně barokním stylu, které trvaly celé 18 .stol.

V tomto období byla kompozice města výrazně obohacena a přetvořena v jeden z nejhodnotnějších a nejmalebnějších barokních sídelních celků na Moravě. Koncem 18. a začátkem 19. století zaznamenalo město Fulnek značný růst v souvislosti s rozvojem soukenické a tkalcovské výroby. Situaci v průmyslu však zhoršoval fakt, že město leželo mimo železniční spoje. Velkou nadějí byl projekt opavsko - trenčínské trati ze 70. let, která měla vést z Opavy přes Fulnek, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Vsetín až do Trenčína. Tento projekt však nebyl realizován.

Turistické zajímavosti

Areál bývalého kapucínského kláštera s kostelem sv. Josefa
Areál kláštera je situován na návrší za Husím potokem, mimo obvod středověkého města.

Bývalý kapucínský klášter na Kapucínské ulici
Klášter stojí při východní straně kostela sv. Josefa.

Farní budova - bývalý augustiniánský klášter - (Kostelní ulice č. p. 111)
Farní budova, do roku 1784 klášter augustiniánů - kanovníků, přiléhá k západní straně kostela.

Farní kostel Nejsvětější Trojice
Farní kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován mezi lety 1750 až 1760 na místě gotického kolegiátního kostela při řeholním domě augustiniánů - kanovníků.

Filiální kostel sv. Petra a Pavla - Fulnek část - Děrné (Tyrn)
Podélný jednolodní orientovaný gotický kostel (1853).

Kaple sv. Floriána - (Fulnek část - Jílovec)
Kaple v obci Jílovec je zasvěcena sv. Floriánu.

Areál vily "Loreta" - (Česká ulice č. p. 281)
Areál empírové Knoppovy vily, tzv. vily Lorety, byl vybudován v roce 1829 v sousedství klášterního kostela sv. Josefa. Volně stojící podélná třípodlažní budova s devíti okenními osami.

Kaple sv. Rocha a Šebestiána
Areál starého hřbitova s ohradní zdí, kostnicí a kaplí sv. Rocha.

Knurrův dům - (Sborová ulice)
Čtyřkřídlý třípodlažní palác s obdélným nádvořím, situovaný u jihovýchodního rohu náměstí.

Kostnice
Areál starého hřbitova s ohradní zdí, kostnicí a kaplí sv. Rocha.

Starý hřbitov
Areál starého hřbitova s ohradní zdí, kostnicí a kaplí sv. Rocha.

Městské domy - (Palackého ulice č. p. 311, 312, 313, 314)
Čtveřice dvoupodlažních řadových pozdně empírových domů ze 30. let 19. století, komponovaná jako architektonický celek.

Městský dům - (Fučíkova ulice č. p. 169)
Řadový dvoupodlažní dům šířkové dispozice s půdním polopatrem.

Městský dům - (Fučíkova ulice č. p. 170)
Empírový řadový dům, podélná třípodlažní stavba na lehce zalomeném obdélném půdoryse

Městský dům - (Fučíkova ulice č. p. 172)
Empírový dům z první čtvrtiny 19. století tvořící symetrický protějšek domu č. p. 169.

Městský dům - (Kostelní ulice č. p. 112)
Jednopatrový zděný omítaný dům obdélného půdorysu.

Městský dům - (Palackého ulice č. p. 308)
Řadový dvoupodlažní pozdně empírový dům podélné dispozice z 1. třetiny 19. století, s krátkým dvorním křídlem a mělkým rizalitem.

Památník J. A. Komenského - (Sborová ulice č. p. 80)
Bratrský sbor ve Fulneku vznikl v roce 1484, sborová modlitebna byla vybudována zřejmě záhy poté. Architektura modlitebny, pozdějšího špitálu s kaplí sv. Wilgefortis, je v jádru renesanční, její současná podoba je výsledkem přestavby z počátku 18. století.

Kašna se sochou sv. Jana Sarkandra - (náměstí J. A. Komenského)
Barokní kašna se sousoším sv. Jana Sarkandra, kvalitní práce neznámého, patrně olomouckého, sochaře ze 40. let 18. století, v literatuře obvykle připisovaná J. A. Heinzovi.

Pomník Františka Palackého - (Masarykova ulice)
Mramorová busta F. Palackého, umístěná na vysokém hranolovém žulovém podstavci se jménem.

Pomník Jana Amose Komenského - (v areálu Památníku J. A. Komenského)
Žulový pomník je osazen na nízké podnoži, ve spodní části je hranolový podstavec, zakončený krycí deskou, nad ní je na dvou stupních nízký komolý obelisk.

Pomník Jana Amose Komenského - (Česká ulice)
Kamenná plastika J. A. Komenského v životní velikosti, dílo olomouckého sochaře Julia Pelikána z roku 1924.

Sloup Nejsvětější Trojice - (náměstí J. A. Komenského)
Barokní sloup obláčkového typu, vytvořený podle známého vídeňského vzoru mariánského sloupu na náměstí Am Graben.

Socha Jana Amose Komenského - (Sborová ulice, park při Památníku J. A. Komenského)
Bronzová plastika J. A. Komenského v nadživotní velikosti stojící na žulovém podstavci.

Socha Panny Marie - (Česká ulice)
Kvalitní kamenná plastika z první třetiny 18. století, patrně dílo některého sochaře z Olomouce.

Socha sv. Floriána
Kvalitní barokní kamenná plastika z druhé čtvrtiny 18. století, protějšek sochy sv. Jana.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Kvalitní barokní kamenná plastika z druhé čtvrtiny 18. století, protějšek sochy sv. Floriána.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Barokní pískovcová socha světce, osazená na vysokém válcovém podstavci s malými volutovými křídly po stranách.

Socha sv. Jana Nepomuckého - (náměstí J. A. Komenského)
Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého, kvalitní práce neznámého sochaře z poloviny 18. století, připisovaná v literatuře J. A. Heinzovi.

Zámecký park ve Fulneku
Na mírně zvlněném terénu Zámeckého vrchu je přírodně-krajinářský park, který je součástí širšího zámeckého areálu. Založen byl Václavem Bruntálským z Vrbna ještě v průběhu třicetileté války. Původně menší raně barokní okrasný sad byl v 18. století rozšířen na okrasnou zahradu s fontánami ve stylu francouzských parků. Na přelomu 18. a 19. století v něm byly postaveny drobné klasicistní zahradní stavby. Charakter anglického přírodně-krajinářského parku získal v průběhu 19. století.

Nejvýznamnější dřeviny: jedle ojínělá, jinan dvoulaločný, liliovník tulipánokvětý, líska turecká, katalpa obecná, jerlín japonský. Park volně navazuje na lesoparkovou úpravu ostatních ploch Zámeckého vrchu.

Domek zahradníka
- přízemní zděná stavba pocházející z přelomu 18. a 19. století, vystavěná na vrcholu svahu v zelinářské části parku na nízkém plató. K domku se vystupuje po jednoramenném schodišti situovaném před střední osou fasády. Budova má hladkou symetricky členěnou fasádu s hlavním vchodem ve střední ose a dvojicemi okenních os po stranách. Původní půlkruhové záklenky oken i dveří byly zazděny, současné výplně jsou pravoúhlé. Střecha objektu je valbová.

Zahradní pavilony
- dvoupodlažní objekty s částečně zapuštěným přízemím, situované ve svahu po stranách schodiště.Tato dvojice zahradních pavilonů vznikla na přelomu 18. a 19. století. Fasádu původně členil vysoký pilastrový řád a kordonová a korunní římsa. Pravoúhlá okna zdobí frontony a festony. V přízemí druhé fasády byly zřejmě původně otevřené arkády, zazděné pravděpodobně již v 19. století. Tyto a další necitlivé zásahy poněkud pozměnily původní vzhled pavilonů. Mezi jednotlivými objekty je zakomponováno široké jednoramenné schodiště s podestou a jednoduchým sloupkovým kamenným zábradlím po stranách.

Příroda a okolí

Jerlochovické stěny
Součástí dominanty města Fulneku je pískovcové těleso, které lemuje severní stěny a úpatí údolního svahu Husího potoka a směrem k západu vyúsťuje do dnes již opuštěné pískovny, kde je možné tyto horniny studovat. Vycházejí v ní pískovce a jílovité pískovce, které se usadily asi před 15 miliony let v okrajové části mělkého moře, které zaplavilo staré údolí vybíhající z poslední, nejmladší karpatské předhlubně, spodnobadenského příkopu. Pískovce Jerlochovických stěn jsou dnes jedinou, dobře zachovanou přístupnou ukázkou těchto uloženin na celém Ostravsku.

Stará údolí, která jsou v různé míře vyplněna spodnobadenskými uloženinami, podobně jako ve Fulneku, nalézáme při západní straně oderské části Moravské brány na více místech. Velká část z nich patří z krajinářského hlediska k významným lokalitám. V okolí Bílovce jsou to Staroveské údolí, údolí potoka Trnávky a další.

Stříbrné jezírko
Oderské vrchy jsou známé především těžbou břidlic a galenitu, která na tomto období probíhala ještě v minulém století. Pohořský kopec, jehož geologický podklad tvoří flyšovité vrstvy s převahou břidlic, byl rovněž bohatý na výskyt galenitové rudy. Takto zde postupně vznikly tři dobývací prostory, z nichž nejzajímavější a nejkrásnější je bývalá těžní jáma nedaleko Jestřábí. Přibližně od poloviny 17. století je tento galenitový důl opuštěný a postupně zatopený. Takto vzniklo unikátní jezírko bohaté na vodní
a bahenní rostlinstvo a četné druhy obojživelníků.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.fulnek.cz/index.php, na kterých najdete další informace.