Bítov

Bítov

Malá vesnice Bítov leží 6 km severovýchodně od města Bílovce.

Historie
První dochovaná zpráva o obci Bítov pochází z roku 1377. V dokumentu je uvedeno, že ves Bítov držel vladyka Ješek z Bítova, patrně jeden z příslušníků v 15. století velmi rozvětveného rytířského rodu Bítovských z Bítova. Z dostupných zpráv se také dovídáme, že se v katastru obce nacházela sídelní tvrz. I když se doposud nepodařilo zjistit, kde tato tvrz stála, lze usuzovat podle místního názvu Hradisko, že se nacházela mezi samotnou obcí a bývalým bítovským mlýnem.

V 16.století je obec připojena k bíloveckému panství a potomci bítovských se usídlují v jiných oblastech Slezska. Mezi nejvýznamnější z nich patří Václav Bítovský, který vstoupil sňatkem s Bohunkou z Víckova do politického života. Na svém panství v Bystřici pod Hostýnem se rozhodl hájit zájmy moravských evangelíků. Zapletl se do nebezpečných sporů s Albrechtem z Valdštejna.

Politicky stál Bítovský na straně stavovského povstání mezi prvními. Byl zvolen direktorem za rytířský stav, členem zemského soudu a různých stavovských komisí. Vyšetřoval mimo jiné i velezradu holešovského faráře Jana Sarkandera. Po porážce povstání uprchl i s manželkou do ciziny. Tam bojoval proti Habsburkům od roku 1621 až do roku 1627, kdy byl ve Slezsku zajat. Tehdy padl do rukou Albrechtovi z Valdštejna a ten dal průchod své osobní nenávisti a poslal Bítovského jako císařova vězně do Brna s doporučením, aby byl vyslechnut na mučidlech. Václav Bítovský byl vzápětí odsouzen k smrti a jako jediný z moravských povstalců popraven. Jeho žena Bohunka  z Víckova se zdržovala až do roku 1630 v Polsku. Potom se však vrátila do vlasti, kde žila až do smrti v nejhorší bídě, odkázána na milosrdenství svých někdejších poddaných.

Z roku 1606 je znám první souhrnný popis Bítova. Je v něm uvedeno, že obec měla tehdy 16 usedlostí, 1 fojtství, 11 usedlostí selských, 1 zahradnickou, 2 chalupnické a 1 vodní mlýn v údolí za vsí. Počet obyvatel Bítova nebyl tehdy větší než 100 až 120 lidí. Domy a stodoly byly dřevěné a pokryté slámou. Obyvatelé se živili pěstováním obilí a chovem dobytka, zejména ovcí.

V roce 1696, vlivem strádání obyvatel za třicetileté války, se jejich počet snížil a v zápise je uvedeno, že Bítov tehdy měl 9 sedláků, 2 pololáníky, 3 zahradníky, mlynáře, fojta a 3 chalupníky. Z tohoto zápisu je mimo jiné možno již vyčíst příjmení jednotlivých obyvatel, jako např. Marek, Viliš, Pěnták, Lehota, Til. Mimo tato ryze česká jména se začínají objevovat i jména německá - Seidler, Beilner, Gebauer, Richter. Toto je vysvětlitelné velkým úbytkem obyvatel za třicetileté války, po níž byly pusté chalupy osídleny poddanými z okolních německých vesnic. V českém prostředí se postupem doby tito přistěhovalci počeštili a obec si  udržela českou svébytnost.

Turistické zajímavosti
K památkám patří kaple sv. Jana Nepomuckého ve středu obce, která byla vystavěna před rokem 1880.

Další dvě kaple se nacházejí na horním a dolním konci obce.

Pod obcí se rozkládá v příjemném prostředí areál čtyř chovných rybníků s bohatou faunou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce  http://web.telecom.cz/bitov-bc/, na kterých najdete další informace.