Jeseník nad Odrou

Jeseník nad Odrou

Katastr obce se rozkládá v jihozápadní části chráněné krajinné oblasti Poodří, samotný Jeseník leží severozápadně od Nového Jičína. Dnešní Jeseník nad Odrou zahrnuje celkem pět vesnic, které se postupně spojily, a sice v roce 1957 se k Jeseníku nad Odrou připojily Hrabětice, v roce 1975 Polouvsí a v roce 1976 Blahutovice a Hůrka.

Historie
Obec Jeseník nad Odrou byla založena v tzv. "moravské kolonizaci" ve 12. století Rajhradským klášterem. V roce 1169 daroval olomoucký kníže Bedřich dosud neosídlené území kolem Hranic, tedy i území Jeseníku nad Odrou, tomuto klášteru.

V roce 1201 byl tento kraj věnován klášteru Hradisko u Olomouce, a tím přešel k panství hranickému. Je zde poprvé jmenována říčka "Jessennicie", není však jasno, zda ve vztahu k Jeseníku. Pravděpodobné však je, že uvedený tok byl nazván podle již založené osady. Ve 14. století patřila pánům z Kravař. V roce 1383 ji Vok z Kravař prodal i s rychtou olomouckému kanovníkovi Vilému z Kortenlangenu, který ji před rokem 1399 podstoupil světícímu biskupovi Mikulášovi. Jméno obce se vyskytuje již ve dvojím znění: Jasenice i Jessenyk.

K prvému proniknutí německého vlivu došlo tedy již ve 13. a 14. století, kdy byl vylidněný kraj po vpádu Tatarů a Kumánů znovu kolonizován. V roce 1406 až 1481 je obec v rukou pánů z Kravař a v trestním řízení (1406) je uváděn název "Gesnyk njemeczki".

Další vlastníci:
1595 - Václav Adam Podštátský z Prusinovic, (prvé záznamy o počtu usedlíků: 58 obyvatel z toho 5 Čechů), 1599 Bohuš ze Zvole, 1616 evangelík Adam Šťastný Žampach z Podštejna (zúčastnil se horlivě povstání), 1639 Ludvík Tharoulle (v té době byl připojen statek Vražné), v polovině 17. století páni ze Zvole, 1684 Jiří Kraštof - svobodný pán z Opruskova, 1685 - 1800 rod pánů z Wittenu a Andlernu, 1800 hraběnka Truchsess-Zeil-Frauenburgová, 1821 dr. Valentin Laminet z Opavy, 1831 František Hubert rytíř Stucker z Meiersdorfu, 1835 Emanuel Julius Roger de Resseguier markýz z Miremontru, 1848 Maxmilián Viktor d Hamoncóurt 1851 Ferdinand Zinner z Vídně, 1892 jej zdědila Karolína z Cischini. Tato jej předala svému synovci Jindřichu Stecherovi, který byl majitelem až do roku 1945.

Zachoval se urbář statku z roku 1650. Páni z Witten založili směrem k Hůrce kolonii Wittenberk, která byla zrušena kolem r. 1818 (údajně pro pych v panských lesích). Hospodářské proměny po třicetileté válce lze určit z tzv. rektifikačních akt a komisí. Roku 1667, dne 28. 9. je v protokolu komise zaznamenáno, že v Jesweníku Německém bylo 18 velkých sedláků, kteří měli 22 - 24 měřic polí, 8 tříčtvrtě sedláků s 15 - 21 měřicemi, 14 polosedláků po 15 měřicích a 21 malosedláků neb chalupníků "kteří nic nevysejí a osm se jich rovná jednomu sedláku". Dohromady všech 61.

Podle revisitačního protokolu z 1. 7. 1676 bylo celkem 58 sedláků a z tzv. Fassionstabely zur Rektifiziérung z r. 1749 je vidět, že sedláci měli již větší rozlohu polností a jediný ze vsi (na č. 9 ) i 2 měřice lesa. Při vizitaci r. 1755 byli v Jeseníku Německém 3 držitelé statku (65 - 60 měřic), 9 pololáníků (58 - 54 měřic), 25 půlláníků (38 - 31 měřic), 3 čtvrtláníci (22 - 16 měřic) a zahradníci. Domkářů bez polností bylo 17.

Roku 1848 náležely k statku vsi Jeseník a Dolní Vražné. Po zrušení roboty byly provedeny volby starosty, radních a obecního zastupitelstva společně se statkem Vražné.

Turistické zajímavosti

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Byl postaven na místě dřevěného kostela, který vyhořel r. 1710. Po požáru nechal Rudolf Hrabě Witten postavit zděné presbyterium nového kostela, loď byla přistavěna na náklady Františka Rheinolda z Andlernu v r. 1752.

Průčelí kostela je tříosé, ve střední ose je mělký rizalit s třípatrovou nástavbou věže. V rizalitu je pravoúhlý kamenný portál s letopočtem 1752 v nadedveří, nad ním je segmentově prohnutá římsa. Pod římsou byly donedávna pískovce kartuše s erby fundátorů stavby. Hranolová věž s okosenými rohy, završená cibulovou bání s lucernou, je s průčelím kompozičně spojená prostými trojúhelnými křídly. Presbyterium je užší než loď, jeho hmotu po stranách doplňují pravoúhlé přístavky s pultovými střechami - na evangelijní straně sakristie s oratoří v patře, na epištolní straně přízemní kaple. Po obvodu kostela obíhá profilovaná korunní římsa, v bočních fasádách lodi a presbyteria jsou okna s půlkruhovými záklenky. Interiér je zaklenut valenou klenbou na pasech s výsečemi, u vchodu lodi je mohutná zděná kruchta.

Kamenný kříž u kostela
Kamenný kříž z r. 1822, práce místní provenience, dokládající přežívání barokní sochařské tradice v 19. století. Kříž je osazený na vysokém, jednou odstupněném podstavci s volutovými křídly a římsovým ukončením. Na čelní straně podstavce je oválná kartuš tvaru empírového slunce, v níž byl dříve vsazen olej na plechu s vyobrazením Panny Marie Bolestné.

Na zadní straně podstavce je nápis "Renov 1931 / 1822". Břevna kříže jsou liliovitě zakončená, svislé břevno se v dolní části mírně rozšiřuje. Korpus je statický bez náznaku pohybu boků, dlouhá rouška stažená provazem, dosahuje až ke kolenům. Hlava se zavřenýma očima je mírně nachýlená k pravému rameni. Korpus a reliéfní detaily kříže byly původně zlacené, dnes jsou necitlivě natřené emailovou barvou.

Kaple Svaté Anny
Zděná kaple z roku 1851, doklad přežívání barokního architektonického tvarosloví ve venkovském prostředí v 19. století. Kaple je podélná, půlkruhový závěr je mírně zúžený a odsazený, nároží v místě odsazení jsou okosená. Po obvodu stavby obíhá profilovaná korunní římsa. Průčelí je završeno štítovým volutovým nádstavcem, střecha je sedlová, s vížkou s lucernou. Průčelí bylo na konci 60. let omítnuto tvrdou břízolitovou omítkou, plastické detaily - pilastry s palmetovými hlavicemi a festony ve štítu a v nadedveří - byly odstraněny. Kaple je umístěna ve středu obce, u domu č. p. 8.

Zámek a statek v Jeseníku nad Odrou
Zámek postavil Rudolf svobodný pán z Wittenu. Do r. 1728 byl pouze částečně postaven a nebyl ještě dokončen. Během dalších let každý z majitelů do určité míry přispěl k zdokonalování stavby zámku. Konečná podoba byla ve stylu pozdního baroka. Kolem zámku byl zřízen zámecký park, kdysi bohatý na vzácné cizokrajné stromy jako buk červenolistý, borovice černá, jinan dvoulaločný, platan. Zámek sloužil svým majitelům jako letní sídlo, o celé panství - statek se starali již od r. 1707 správcové. Od tohoto roku pocházejí již písemné zprávy o jejím působení.

Zámecký park
Přírodně krajinářský park, ohraničený na západní straně silnicí, na východě zemědělskými pozemky, na jihu hospodářskými objekty velkostatku a na severu rybníkem. Park kompozičně navazuje na alej kolem rybníka. Ještě v 60. letech stála ve východní části parku socha sv. Huberta, dnes je na tomto místě pouze sokl. Park je neudržovaný.

Významné dřeviny: borovice vejmutovka, dub letní, platan javorolistý.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.jeseniknadodrou.cz/, na kterých najdete další informace.