Malovice

Malovice

Obec, která se rozprostírá několik kilometrů severovýchodním směrem od Netolic na pomezí Prachaticka, Strakonicka a Českobudějovicka, má šest částí: Holečkov s usedlostí Rabín, Hradiště, Krtely, Malovice, Malovičky a Podeřiště se zříceninou hradu Poděhusy. Na celém území převládá zemědělská výroba včetně ovocnářství.

Historie

Malovice
Jsou původním sídlem jihočeského rodu Malovců z Malovic. Na místě osady, která je v písemných pramenech poprvé zmiňována 1314, byl vybudován opevněný vodní hrad, opuštěný v 16. století. Roku 1559 Malovice koupil Vilém z Rožmberka a založením rybníka rozdělil jeden sídelní útvar na dvě vsi, Malovice a Malovičky. Jeho stavbě padla z větší části za oběť i tvrz.

Památky
Prostor tvrziště, které vybíhá jako poloostrov do rybníka, je dnes zastavěný usedlostmi. Velkou část zástavby Malovic tvoří zemědělská stavení s tradičním dispozičním uspořádáním. Zajímavá a historicky cenná je hlavně roubená stodola č. p.1 s doškovou střechou.

Oble ukončenou náves s kapličkou zasvěcenou sv. Václavovi a pomníkem obětem I. světové války prostupuje park tvořený vzrostlými stromy.

Nová výstavba je situována jihovýchodním směrem. V kulturním domě s pohostinstvím se pořádají plesy, zábavy a diskotéky, K dispozici je i místní lidová knihovna.

Malovičky
Odděluje vodní plocha Horního malovického rybníka, příjezd z Malovic lemuje kaplička sv. Jana Nepomuckého. Historicky zajímavý je také můstek přes Krčínku. Jádro vsi tvoří zemědělské usedlosti, na které dále navazují výstavba rodinných domků.

Keltské hradiště
U Malovic stávalo také keltské hradiště. Obdélníkové ohrazení Na šancích o výměře 120 x 90 m je svědectvím o společenském a duchovním životě Keltů. Podobná kultovní ohrazení Keltové budovali po celé střední a západní Evropě v mladší a pozdní době laténské (3.  až 1. stol. př. n. l.). Byla centrem náboženských obřadů kněží, druidů, a veřejných shromáždění.

Krtely
Na kopci nad Netolicemi, severozápadně od Malovic, se rozkládá členitá zástavba vesnice Krtely. Má vlastní kulturní dům a lidovou knihovnu. Mírně svažitou vesnickou náves s kapličkou a rybníčkem rozděleným hrází lemují tradiční usedlosti.

V lese směrem k Boru je u kaple Nejsvětější Trojice pramen s vodou, uznávanou za léčivou. Území bylo osídleno již před tisící let. V oblasti Krtelského lesa se nachází řada mohylových pohřebišť a pohřebních hájů, z nichž některá pocházejí již ze střední doby bronzové (asi 1 500 let př. n. l.), většina je datována do doby halštatské (6. stol. př. n. l.) a do slovanského období raného středověku (7. - 9. stol.).

Řídce osídlená ves Hradiště vnořená do malebného údolí má silniční půdorys, kaplička je vystavěna v historizujícím stylu. Je zde založeno několik soukromých rybníčků, z doby laténské, tj. z 3. až 1. stol. př. n. l., se dochovala čtyřúhelníková opevněná poloha.

Holečkov
Pojmenovaný podle jihočeského spisovatele, překladatele a publicisty Josefa Holečka, na první pohled překvapí jednostrannou unifikovanou zástavbou, s průčelími domů situovanými k silnici na Krtely. Na okraji vsi stojí kaplička a státem chráněná lípa.

Rozlehlý pozdně renesanční areál zemědělského statku Rabín pochází z počátku 17. století. Interiéry obytné části zámečku jsou novodobě přestavěné. Na vnější straně původní obvodové zdi z první čtvrtiny 17. století je místy dochováno sgrafito. Chlévy na severovýchodní straně jsou postaveny ve stylu schwarzenberské neogotiky z doby po polovině 19. století.

Podeřiště
protíná silnice z Netolic na Týna nad Vltavou. V hustě ozeleněné vsi s kapličkou a výrazně vystupujícím průčelím Hasičkého domu je stavebně historicky hodnotná zemědělská usedlost č. p. 16 a kamenná boží muka u domu č. p. 40.

Ke vsi rovněž patří objekt zaniklého hradu Poděhusy. Zřícenina je pozůstatkem menšího středověkého šlechtického sídla. Hrad patřil od 13. století k majetku Rožmberků, ve 14. století k němu náleželo 17 vesnic a úřad purkrabího. Roku 1421 byl vypálen Janem Žižkou a nebyl již obnoven. Dnes je chráněnou archeologickou památkou.

Obyvatelstvo obce hojnou měrou dbá na lidové zvyklosti, masopustní maškarní bál se pravidelně koná v Malovičkách a Podeřišti, k spolkovému životu patří velikonoční koledování, pálení čarodejnic, stavění májek, letní táborové ohně nebo Svatováclavská mše svatá v Malovicích. Spíše podomácku se pak oslavuje velká Lomecká pouť v září a další křesťanské zvyklosti.

Turistika - okolí

Zámek Kratochvíle
Státní zámek je renesanční perlou italského stavitelství v jižních Čechách. Okázalý lovecký letohrádek 2 km severozápadně od Netolic vznikl v sousedství původní tvrze s hospodářským dvorem Leptáč, kterou v 16. století nově přestavěl a rozšířil rožmberský regent a budovatel jihočeských rybníků Jakub Krčín z Jelčan. Roku 1579 s ním dvůr směnil Vilém z Rožmberka, který se rozhodl vystavět v jeho sousedství letní sídlo po vzoru venkovských italských vil.

Stavbou pověřil roku 1583 vlašského stavitele Baltazara Maggiho z Arogna, který pravidelný půdorys areálu rozvrhl do obdélníku s ohradní zdí, prostoupenou na třech stranách domky. Patrovou vilu situoval do přední části rozlehlé zahrady kolmo k ose od vstupní věže a oklopil ji souměrným obdélníkem samostatně ohrazeného vodního příkopu.

Vstupní trakt zakončuje na západní straně zahradní domek, na východním rohu ohradní zdi kostelík, zasvěcený Panně Marii. Vnitřní malby podle dobových předloh jsou dílem Georga Widmana z Braunschweigu, který pracoval také na výzdobě zámku v Telči. Bohatá štuková výzdoba prvního patra vily a kostelíka pocházejí od Itala Antonia Melany.

Čerpáno z oficiálních stránek mikroregionu www.netolice.cz, na kterých najdete další informace.