Prachatice

Prachatice

Prachatice jsou okresní město v jižních Čechách, nacházející se v údolí Živného potoka, na úpatí hory Libín v nadmořské výšce 561 m. Prachatice náleží do mírně teplého klimatického okrsku. Masív Libínu je charakteristický občasným fénovým prouděním a okolí města je ve srovnání s hlavním hřebenem Šumavy více ve srážkovém stínu.

Historické jádro
Historické jádro Prachatic je významnou kulturní památkou a radnice dlouhodobě věnuje jeho regeneraci velkou pozornost. Péče o kulturní památky byla letos oceněna prestižní cenou „Historické město roku 2002“. Technicky i finančně nejnáročnější akcí, kterou město realizovalo v historickém jádře v roce 2000 byla celková rekonstrukce Velkého a Kostelního náměstí, která se týkala nejen povrchů, ale také veškerých inženýrských sítí. Současně prováděný archeologický průzkum významným způsobem posunul poznání o stavebně historickém vývoji města.

Historické prostředí města předurčilo filozofii řešení renesančního náměstí jako velkého tržiště s minimem vzrostlé veřejné zeleně (zeleň se objevovala až na náměstích 19. století). Požadavek současných obyvatel města na umístění zeleně a květin je řešen jejich osazením do keramických nádob a květinovou výzdobou oken. Cílem architekta, který se tímto úkolem zabývá, je docílit efektu, kdy květinová výzdoba tvoří součást architektury a podtrhuje ji.

Vzrostlou zeleň zastupují lípy, které spolu s kašnou ze 16. století vytvářejí prostor pro příjemné posezení ve stínu. Lípy staré asi 10 let byly vysazeny před šesti lety. Druhově se jedná o lípy srdčité a velkolisté, je jim věnována pravidelná péče – výchovné a prosvětlovací řezy, hnojení, mulčování a zálivka. Péči o vegetační prvky (keře, stromy, květiny) zajišťuje na celém území města firma Bc. Jitky Pöschlové – zahradní specialistky. Na Kostelním náměstí roste javor horský, který je charakteristickým druhem této krajiny, jedná se pravděpodobně o náletovou dřevinu, která dnes již neodmyslitelně patří ke kostelu sv. Jakuba.

Budova Staré a nové radnice
Budovy Staré a nové radnice jsou nejvýznamnějšími budovami v centru města nejen co se týká významu z hlediska stavební historie, ale také z důvodu společenských – jako sídlo samosprávy města. Samosprávy, která si jako jednu ze svých priorit vytýčila komunikaci s občany. Tento cíl se projevuje i ve stavebním řešení při rekonstrukci obou budov.

Reprezentativní prostory Radničního sálu v přízemí staré radnice spolu s dvorkem „na arkádách“ i sklepními prostory slouží v průběhu roku nejen k zasedáním městského zastupitelstva, konferencím ale také pro pořádání koncertů, výstav či prezentaci záměrů města.

Architektonicky velmi působivým prvkem v Nové radnici je „atrium Zimní zahrad“. Nevyužitý dvorek byl podle návrhu architekta zastřešen průhlednou konstrukcí, osazen zelení a slouží jako výstavní prostor. V červnu letošního roku zde prezentoval svá umělecká díla prachatický rodák světově uznávaný fotograf Adolf Zíka. Při vernisáži prozradil, že výstava v rodném městě pro něj má obzvláštní význam, přestože již absolvoval výstavy v celé řadě evropských center.

Školní přírodní rezervace
Školní přírodní rezervace „Pod vyhlídkou“ slouží k terénním výukovým programům pro Centrum ekologické výchovy Dřípatka, byla vyhlášena v roce 1967 jako první zařízení tohoto druhu v republice a je jednou z nejstarších v Evropě. Nachází se na rašelinné lesní loučce a je doplněna okružní načnou stezkou s 33 zastaveními a základnou se solárním panelem.

Na konci 80. let zde byly zřízeny genofondové plochy, na něž byly přeneseny při záchranných průzkumech některé vzácné rostliny ze svých původních lokalit, ohrožených stále se rozšiřující zemědělskou velkovýrobou. Po vybrání odpovídajícího stanoviště se zdejším podmínkám dobře přizpůsobily, o čemž svědčí jejich následné rozmnožování.

Na genofondových plochách se vyskytují: Vstavač obecný (Orchis morio), prstantec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec listenatý (Fuchsův) – (Dactylorhiza longebracteata) a prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina). Bledule jarní (Leucojum vernum), Hvozdík pyšný (Dianthus superbus), masožravé rostliny – rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), hořepník luční (Pneumonanthe vulgaris), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ocún jesenní (Colchicum autumnale) původní se výskytující vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prvosenka vyšší (Primula elatior).

Ochrana genofondu (biodiverzita) je významným úkolem ochrany přírody. Slouží k pozorování, sledování vývoje a rozmnožování těchto vzácných a ohrožených druhů rostlin. Na Školní přírodní rezervaci mají navíc i význam výchovný a vzdělávací.

Štěpánčin park
Naproti Horní bráně ležel tzv. pevnostní rybník, který v dobách ohrožení města napájel vodou hradební příkop. Na jeho místě založil v minulém století okrašlovací spolek v Prachaticích městský park s vzácnými listnatými a jehličnatými dřevinami a s dřevěnou besídkou uprostřed.

Park byl otevřen v roce 1881 a na počest nevěsty rakousko-uherského korunního prince Rudolfa, belgické princezny Stefanie, byl nazván Štěpánčiným sadem. Kolem parku býval železný plot, který byl částečně odstraněn během 2. světové války a derfinitivně potom v padesátých letech 20. století.

V roce 1998 byl na jižním okraji parku umístěn úvodní panel naučné stezky po stopách významné středověké obchodní cesty tzv. Zlaté stezky. V parku se nachází řada zajímavých stromů např. jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba L.), dřezovec trojtrný (Gleditsia tricantohs L.), dřín obecný (Cornus mas L.) dub červený (Qercus rubra L.) a další.

Při údržbě parku je postupováno dle zpracovaného projektu Regenerace porostů Štěpánčina parku. Prozatím byl proveden pouze částečný asanační zásah, odstraněny byly suché a hnilobou napadené stromy a nalomené větve, následovat bude výsadba keřů a stromů. Udržovací práce město provedlo též na altánku uprostřed a postupně dojde i na obnovu cestiček a doplnění mobiliáře.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.prachatice.cz, na kterých najdete další informace.