Želnava

Želnava

Obec Želnava leží v údolí Vltavy pod Želnavským vrchem (815 m n. m.), při horním okraji vodní nádrže Lipno, v nadmořské výšce 775 m.

Ze Želnavy je pěkný výhled na horský hřbet táhnoucí se nad Plešným jezerem (Plechý 1 378 m, Smrčina 1 338 m, Hraničník 1 281 m).

V údolí Vltavy byla západně od obce zřízena rezervace Houska, která chrání rašeliniště přecházející do rašelinných borů a podmáčených smrčin. Dnes je tato oblast součástí mnohem širšího chráněného území – I. zóny Národního parku Šumava.

Obec je dobře dostupná díky umístění na hlavním silničním tahu z Volar na Horní Planou.
 
Historie
Německý název obce Salnau pochází ze staroněmeckého Seldner-Söllner, označení pro osobu postavením mezi sedlákem a domkářem.

Počátky obce jsou spojeny s aktivitami cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna, který na území vyšehradského probořství  založil do pol. 14. stol. 23 osad, mj. i šest tzv. „želnavských obcí“: Želnava, Slunečná, Pěkná, Bělá, Záhvozdí a Purgstall. Tato skutečnost byla příčinou pozdějších sporů mezi zlatokorunským klášterem a Vyšehradem.

V 60. letech 14. stol. vzniká hrad Waltershausen, který měl na dominantním kopci mezi Želnavou a Pernekem chránit Vyšehradem obsazené zlatokorunské osady. Papežský auditor však r. 1393 přiřkl  „želnavské obce“ s konečnou platností Zlaté Koruně.  Hrad tak ztrácí svůj obranný význam a jeho další osud je spojen spíše se správou okolního klášterního území. Počátkem 16. stol. je však již opuštěn.

Další osud Želnavy je spojen od počátku 16. stol. s vládou Rožmberků. „Želnavské vesnice“ postupně trpěly  při tažení  husitských vojsk, později vojsk švédských za třicetileté války, další utrpení přinesly mor a hladomor koncem 17. stol.

Samotná obec Želnava postupně nabývala na významu. O jejím postavení v rámci tzv. „želnavské rychty“  koncem 19. stol. svědčí  existence  školy, lékařů, spořitelny, pošty, ubytovacích hostinců, ale také např. i smyčcové a dechové hudby.

Zlomem v historii obce byla léta 1945-6, kdy byla v rámci Benešových dekretů odsunuta převážná část původního obyvatelstva.  V dalším období došlo k významnému úpadku obce, který postupně ožívá teprve se zpřístupněním příhraničního prostoru a rozvojem cestovního ruchu v této oblasti po r. 1989.
 
Současnost
V současnosti žije v obci 130 obyvatel. Návštěvníkům obec nabízí četné sportovní i kulturní možnosti. Nedaleká  Lipenská přehrada a Vltava lákají  ke koupání, provozování vodních sportů i rybaření. V zimě ocení pobyt vyznavači „bílé stopy“ a sjezdového lyžování.

V letním období  lze navštívit Expozici o historii i současnosti Schwanzenberského plavebního kanálu či se přímo zúčastnit ukázkového plavení dřeva na Jeleních Vrších (7 km) a dále  muzeum Adalberta Stiftera v Horní Plané (7 km).

Přímo v obci jsou k dispozici dětské a fotbalové hřiště a půjčovna kanoí.  Ubytování nabízí penzion Jana a penzion s restaurací Siesta. V obci  je k dispozici obchod se základní nabídkou potravin.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Jakuba
Dominantou obce je původně gotický kostel sv. Jakuba  ze 14. století. Z této doby se zachovala  kostelní věž, ostatní části kostela prošly barokní přestavbou počátkem 18. stol., konečná podoba je dána opravou z r. 1892.

Vyřezávaný barokní oltář připomíná světce, kterému byl kostel zasvěcen. V interiéru kostela zaujme návštěvníky majestátní dvoupatrový dřevěný kůr z r. 1834 s historickými varhanami. Jejich zvuk po náročné rekonstrukci lze ocenit nejenom při pravidelných nedělních bohoslužbách, ale i mimořádných koncertech v letním období. Ke kostelu přiléhá starý hřbitov, kde na jednotlivé hroby nebyly umisťovány klasické kamenné náhrobky, ale tepané železné kříže.
 
Historický vodojem
Na návsi lze shlédnout výjimečné vodní dílo v podobě velkého kamenného válce. Jde o vodní rozvaděč z počátku 19. stol., který důmyslně zabezpečoval rozvod vody do jednotlivých stavení ve vsi. Ze studen pod Želnavskými vrchy byla voda přiváděna dřevěným potrubím. Přivaděč ústil z podzemí do středu válce a jím pomocí gravitační síly vystoupal až k vrcholu. Zde se voda přelévala do celkem deseti otvorů, které opět v patě válce ústily do trubního napojení vedoucího do jednotlivých selských usedlostí.

Od r. 1963 je objekt památkově chráněn. Vodní rozvaděč byl od vodního zdroje odpojen v 70. letech 20. století. V roce 2004 byl žulový plášť objektu odborně očištěn a odhalen starý německý nápis z roku 1818.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mujweb.cz/www/zelnava/, na kterých najdete další informace.