Strážný

Strážný

Již v dávné minulosti, přibližně od počátku 14. století zdolávala stráženskou kotlinou těžce proniknutelný hraniční šumavský hvozd vimperská větev Zlaté stezky. Na této kupecké obchodní tepně, která spojovala bavorský Pasov s českým vnitrozemím, a po níž karavany nákladních soumarů přivážely do Čech nejrůznější druhy zboží, především však tolik potřebnou a nenahraditelnou sůl, vznikla v r. 1689 osada Kunžvart.

Své jméno dostala podle nedalekého hradu, který po staletí střežil bezpečnost jak na Zlaté stezce, tak na samém pomezí Českého království. Teprve později se vžil nový název obce Strážný.

Nově vzniklá obec se velmi rychle rozrůstala. Její prudký rozvoj dokazuje i ta skutečnost, že už v roce 1833 Strážným procházela mezinárodní silnice z Prahy do Pasova a v provozu byla jedna z prvních autobusových linek v Čechách.

V roce 1844 získala obec právo tří výročních trhů a byla označována za městečko.

Dnes je Strážný typickou příhraniční obcí, snažící se v co největší míře využívat výhodné polohy těsně za frekventovaným hraničním přechodem do sousedního Německa.

Historie

Strážný
Obec nedaleko Lenory, dříve zvaná Kunžvart, leží pod stejnojmenným vrchem (1 115 m) od roku 1672. V její blízkosti kdysi vedla Zlatá stezka. K ochraně hraničního území zde byl koncem 13. století postaven hrad, který byl později opuštěn a v roce 1578 vyhořel (viz Kunžvart). Obec byla v roce 1843 povýšena na městys, dostala znak a právo pořádat trhy.

Nejvýznamnější památkou je kostel Nejsvětější trojice z roku 1780. Už roku 1786 po zásahu blesku vyhořel, po požáru byl zvětšen. Znovu opraven byl v roce 1929, ale v roce 1965 byl odstřelen. Jednalo se o jednoduchou stavbu s čtyřhraným presbytářem, dvěma symetricky přistavěnými kaplemi a hranolovou věží v západním průčelí.

Severozápadně nad Strážným se tyčí Kamenný vrch (904 m) s kaplí Panny Marie z roku 1834. Podél ulice směrem na Kořenný stálo několik starých dřevěných budov.

U Strážného se rozléval rybník Weiher na ploše 150 ha, ale v roce 1581 byl vypuštěn.

Na přelomu 19. a 20. století v obci fungovala malá sirkárna.

Během 19. století obec rychle rostla. Zatímco v roce 1790 zde stálo 22 usedlostí, o 50 let později to již bylo 65 domů s 626 obyvateli. V roce 1910 měl Strážný 93 domů a 680 obyvatel, z nichž se dva přihlásili k českému jazyku.

Kořenný (část obce Strážný)
Osada (lidově zvaná též Dreihäuser) stávala nedaleko Strážného. Na temeni mírného návrší nad vsí bylo patrné valové opevnění (asi 100 × 40 m) zvané Šance. V červnu 1620 tam byli poraženi císařskou armádou vojáci velitelů stavovského povstání Mansfelda a Thuna. K roku 1790 zde bylo napočítáno šest domů, před polovinou 19. století devět usedlostí a 90 obyvatel.

V roce 1910 čítala obec 23 domů a žilo zde 151 obyvatel německého jazyka. Nedaleko Knížecích Plání a Bučiny byl postaven hrad Kužvart k ochraně hraničního území před nepřátelským vpádem jako královská stráž a také k ochraně Zlaté stezky, která tudy procházela na trase mezi Pasovem a Vimperkem. První zmínka se váže k roku 1359. Jeho zřícenina stojí nad vsí Strážný (Kunžvart).

Zachované zbytky čtyřhranné věže s jedním zaobleným nárožím sahají do výše tří pater. Každá strana měří zhruba 10 metrů, zdi dosahují u paty průměru dvou metrů. V roce 1913 se uvádí, že opracované kamenné kvádry z ostění tvořily vchod do statku č. 5 v Kořenném (Schlösselbach). Už v roce 1547 se hrad připomíná jako pustý, v roce 1578 jej definitivně zničil požár.

Řasnice
(dnes část obce Strážný) - osada u Lenory, pojmenovaná patrně podle tamního usedlíka. Založená po roce 1720, poprvé zmiňovaná roku 1790. V roce 1910 měla 24 domů a 142 německých obyvatel.
 
Zajímavosti o obci
Nedaleko Knížecích Plání a Bučiny byl postaven hrad k ochraně hraničního území před nepřátelským vpádem jako královská stráž a také k ochraně Zlaté stezky, která tudy procházela na trase mezi Pasovem a Vimperkem. První zmínka se váže k roku 1359.

Jeho zřícenina stojí nad vsí Strážný (Kunžvart). Zachované zbytky čtyřhranné věže s jedním zaobleným nárožím sahají do výše tří pater. Každá strana měří zhruba 10 metrů, zdi dosahují u paty průměru dvou metrů. V roce 1913 se uvádí, že opracované kamenné kvádry z ostění tvořily vchod do statku č. p. 5 v Kořenném (Schlösselbach). Už v roce 1547 se hrad připomíná jako pustý, v roce 1578 jej definitivně zničil požár.

Okolí
Kunžvart je zřícenina hradu 1,5 km severozápadně od obce Strážný. Nachází se 700 m východně od vrcholu hory Strážný (1115 m), na žulovém výchozu východního hřebene. Kunžvart patří svou nadmořskou výškou 1033 m k nejvýše položeným hradům v České republice.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.strazny.cz, na kterých najdete další informace.