Netolice

Netolice

Město Netolice leží ve zvlněné krajině obklopené rybníky, v šumavském podhůří v nadmořské výšce 427 m, zhruba na poloviční cestě z metropole jižních Čech, Českých Budějovic, do Prachatic.

Historie
O starobylosti osídlení svědčí množství mohyl a pohřebišť v okolí, pocházejících ještě z doby bronzové. Slované se na Netolicku usadili zřejmě již v 8. století, kmen obyvatel Netolici je uváděn mezi vůbec prvními na území Čech.

Nejstarší zachovaná písemná zmínka v Kosmově kronice z roku 981 v popisu slavníkovského panství uvádí, že mělo „na jižní straně proti Rakousům tyto pomezní hrady: Chýnov, Důdleby, Netolice". Po vyvraždění Slavníkovců 995 se netolický hrad dostal do vlastnictví vládnoucího rodu Přemyslovců.

Díky strategické poloze na křižovatce důležitých obchodních stezek z jižních oblastí a Pasova do nitra české kotliny se netolické hradiště na vrchu sv. Ján stalo důležitým obchodním a správním centrem celého kraje, kde sídlil knížecí správce. Poprvé se připomíná v roce 1167 Nemoj. Původní trhová osada vznikla v podhradí kolem kostela sv. Václava.

V nedávné době se zde archeologům podařilo najít i zbytky hradeb. Po založení Zlaté Koruny králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. století přešly Netolice do majetku tohoto cisterciáckého kláštera.

Jižně od původní trhové osady s kostelem sv. Václava bylo založeno nové město s rozsáhlým, téměř hektarovým náměstím a kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli zničili Vítkovci klášter a poplenili i Netolice a okolní krajinu.

V čele městské samosprávy stál rychtář, který se uvádí poprvé v písemných pramenech roku 1317. Nejstarší užití městského znaku na pečetích se zachovalo z roku 1326. Husitských válek se někteří Netoličtí aktivně účastnili na straně husitů. Zvláště při tažení Jana Žižky roku 1420 proti klášteru Zlatá Koruna a Prachaticím, které monopolně ovládaly výnosný obchod se solí, byla záminkou snaha zbavit se konkurence. O rok později byl husity zničen i rožmberský strážní hrad Poděhusy nedaleko Netolic.

Roku 1468 král Jiří z Poděbrad udělil městu výroční trh na den sv. Václava. Celkem mělo město právo čtyř výročních trhů. V témže roce obsadil město a vytvořil zde svou základnu známý válečník rytíř Jindřich Roubík z Hlavatec. Začátkem 16. století připadlo město rodu Rožmberků. V druhé polovině 16. století došlo k jedné podstatné změně v okolí Netolic.

Nedaleko města stál dvůr Leptáč, který byl majetkem známého stavitele rybníků a rožmberského správce Jakuba Krčína z Jelčan. Vladař Vilém z Rožmberka s ním tvrz vyměnil za Sedlčany a nechal zde v bažinatém terénu postavit italským stavitelem Baltazarem Maggim z Arogna renesanční lovecký zámeček Kratochvíli, kolem kterého byla zřízena rozsáhlá obora pro zvěř. V roce 1599 se v letohrádku delší dobu zdržoval se svým dvorem poslední z Rožmberků Petr Vok.

V největším rozkvětu postihla město krutá rána: za třicetileté války, v roce 1619, bylo dobyto a vypáleno císařským vojskem generála Dampierra. Ze 143 domů bylo spáleno 107, včetně kostela Panny Marie, a obyvatelstvo bylo povražděno. Z tohoto neštěstí se město vzpamatovávalo jen pomalu. Po Rožmbercích netolické panství získali v roce 1622 Eggenberkové a roku 1799 Schwarzenberkové. Na unikátním zobrazení města z roku 1686 i na obraze o století mladším je zachyceno náměstí a domy s dřevěným loubím. Dřevěné domy v zástavbě malého města mají ještě mnoho společných prvků s nejstaršími venkovskými objekty.

Novodobý rozkvět města nastal v 18. a 19. století, kdy byly postaveny nové školy, radnice, železniční trať atd. V 19. století byly Netolice i sídlem okresního úřadu a soudu.

Významnou roli v hospodářském životě hrály již od středověku netolické trhy. Díky poloze na křižovatce obchodních cest, rozhraní Šumavy a zbudovských Blat, části Českobudějovické pánve, bylo město významným obchodním centrem. Na každotýdenních trzích se obchodovalo hlavně s koňmi a dobytkem. Například ještě před druhou světovou válkou zde bývalo najednou až 3 tisíce kusů dobytka a koní. Díky tomu zde prosperovalo téměř třicet trhových hospod. V roce 1945 osvobodila město 26. pěší divize armády Spojených států. Byla zde podepsána i dohoda o demarkační čáře mezi americkou a Rudou armádou.

Historické jádro města je od roku 1994 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Po památkách města je vybudována naučná stezka Historická krajina Netolicko, tzv. malý okruh, a po památkách regionu naučná cyklostezka, tzv. velký okruh.

Zajímavostí města jsou i tři šikmé věže a vodopády pod rybníkem Mnich.

Památky

Přemyslovské hradiště
se rozkládalo na vrchu sv. Ján. Z knížecího správního hradu, střežícího důležité obchodní cesty, se zachovaly mohutné valy. Nálezy slovanské keramiky pocházejí z 10. až 13. století. Bylo zahájeno budování archeologického parku jako turistického východiště s rozhlednou ve stylu strážní věže, s palisádou a ukázkami bydlení, řemesel a nálezů z archeologického průzkumu.

Kostel sv. Václava
Původně gotická stavba s románskými prvky. Jeho vznik je datován do druhé poloviny 13. století, zástavba je ale patrně starší. Byl vystavěn v podhradí sv. Jána a kolem něj se soustředila trhová osada. S novým založením města Přemyslem Otakarem II. a jeho donací klášteru ve Zlaté Koruně se ocitl mimo centrální polohu. Renesanční věž byla zvýšena v 18. století, do téže doby je datována nástropní malba s legendou o sv. Václavovi a nová výmalba přilehlé barokní kaple sv. Michala. Rekonstrukce kostela byla provedena v letech 1995 až 1997.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Vystavěný v druhé polovině 13. století v gotickém slohu, patří k dílům stavební huti kláštera Zlatá Koruna. Po požáru roku 1619 došlo ke zhroucení krovu a klenby lodi i presbytáře, které byly obnoveny v raně barokní úpravě až na konci třicetileté války. Hlavní oltář je z roku 1634. Barokní klenba původně gotické kaple sv. Barbory nese malby datované k 1760, nová věž byla postavena o deset let později. Chrám zdobí četné řezbářské práce z 2. poloviny 18. století z dílny rodiny Wernerů, usedlých v Netolicích. V rámci rekonstrukce, zahájené 1997, získala věž zcela novou báň.

Děkanství
představuje soubor pozdně klasicistních staveb, vzniklých přestavbou starší fary v letech 1840 až 1843. Na hlavní budovu navazuje nové dvorní křídlo a hospodářské budovy. Děkanství bylo vážně poškozen při plenění města roku 1619. Velké množství dochovaných detailů z doby přestavby řadí objekt k nejhodnotnějším kulturním památkám v regionu.

Rožmberský dům
Renesanční budova s podloubím na severním rohu náměstí, dnes Muzeum JUDr. Otakara Kudrny. Z doby renesance se zachovalo rovněž sgrafito na průčelích a nárožní kvádrování.

Škola
na Starém Městě byla vystavěná v místě dvou starších škol r. 1863. Architektonicky velmi výrazná dvoupatrová školní budova v neogotickém slohu je citlivě vsazená do komorního prostředí. Osvědčuje tak zdařilý rukopis zřejmě někoho ze schwarzenberských architektů. Zajímavě je řešen i další školní objekt v Bavorovské ulici, datovaný k roku 1911.

Radnice
Neorenesanční monumentální stavba, dominuje prostoru náměstí. Byla vystavěna počínaje rokem 1869 podle projektu A. Niklase v místě starého domu, sloužícího potřebám města v 17. a 18. století. Umístění radnice v předbělohorské době není známé, od r. 1786 měla dočasné sídlo v domě na náměstí čp.1, který dodnes nese na průčelí fresky se znaky města.

Kašna
na náměstí z roku 1677 je z dílny českokrumlovského kameníka Jiřího Plánského. U barokní kašny s chrliči byla roku 1879 slavnostně vysazena pamětní lípa na počest stříbrné svatby císaře Františka Josefa I.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého
situované na náměstí mezi radnicí a kašnou, je výrazem svatojánského kultu, šířeného v českých zemích v 18. století. Vysvěceno bylo roku 1738.

Měšťanský pivovar
v Obecní ulici č. p. 58 stojí na místě renesančního pivovaru, který město založilo 1663. V současném objektu z 2. poloviny 19. století se z původní stavby uchoval pouze portál s rožmberskými růžemi v ohradní zdi do ulice.

Hotel Beseda
představuje areál, jehož hlavní barokní objekt směruje průčelím do náměstí. Boční křídlo do Bavorovské ulice má renesanční konstrukce, mladší objekt, navazující do Gregorovy ulici, je hodnotný hlavně plasticky řešeným průčelí. Dochovala se řada cenných detailů z přestavby areálu v polovině 19. století, nyní je objekt v rekonstrukci.

Barokní špýchar
ve Školní ulici sloužil podle ústní tradice jako solnice. Objekt odsouzený k zániku byl v letech 1996 až 1997 zachráněn a zrekonstruován.

Ziegrosserův mlýn
svůj starobylý původ připomíná deskou ve štítě, umístěnou sem roku 1663 na paměť velké povodně, kdy voda protrhla hráze několika rybníků.

Rybník Mnich
byl založen v 15. až 16. století. V hrázi jsou dva historicky cenné kamenné mosty. Na jednom z nich je umístěná socha Jana Nepomuckého, ochránce před povodněmi. V místě hráze zvaném Slepicí vršek stával na dnes zastavěném skalnatém ostrohu středověký hrádek. Pod hrází jsou dva vodopády a romantické uličky. Řada drobných lidových staveb z 18. a 19. století lemuje tok potoka Rapačov.

Petrův Dvůr
je část obce 1 km od města. Tento typický renesanční zemědělský statek se uvádí již k roku 1378, byť z tohoto období se nedochovaly žádné stavební konstrukce. Převážně v renesančním stylu je vystavěno severní a malé jižní křídlo. V období 1592 až 1600 Petrův Dvůr tvořil hospodářské zázemí Kratochvíle a byl odtud také veden vodovod s pitnou vodou do zámecké kuchyně. Během druhé poloviny 17. století vzniklo křídlo východní, přestavbou po požáru 1743 se zvýšily hospodářské budovy. V novogotickém stylu byl koncem 19. století na jižní straně objektu zřízen pivovar.

Kaple Panny Marie na vrchu Peklo, pochází z 18. století.

Kaple sv. Gertrudy
v Budějovické ulici je dnes nepřístupná, objekt je používán k bydlení. Po zrušení kaple v důsledku reforem Josefa II. zde bydlel poustevník.

Zámek Kratochvíle
Státní zámek je renesanční perlou italského stavitelství v jižních Čechách. Okázalý lovecký letohrádek 2 km severozápadně od Netolic vznikl v sousedství původní tvrze s hospodářským dvorem Leptáč, kterou v 16. století nově přestavěl a rozšířil rožmberský regent a budovatel jihočeských rybníků Jakub Krčín z Jelčan. Roku 1579 s ním dvůr směnil Vilém z Rožmberka, který se rozhodl vystavět v jeho sousedství letní sídlo po vzoru venkovských italských vil.

Stavbou pověřil roku 1583 vlašského stavitele Baltazara Maggiho z Arogna, který pravidelný půdorys areálu rozvrhl do obdélníku s ohradní zdí, prostoupenou na třech stranách domky. Patrovou vilu situoval do přední části rozlehlé zahrady kolmo k ose od vstupní věže a oklopil ji souměrným obdélníkem samostatně ohrazeného vodního příkopu. Vstupní trakt zakončuje na západní straně zahradní domek, na východním rohu ohradní zdi kostelík, zasvěcený Panně Marii. Vnitřní malby podle dobových předloh jsou dílem Georga Widmana z Braunschweigu, který pracoval také na výzdobě zámku v Telči. Bohatá štuková výzdoba prvního patra vily a kostelíka pocházejí od Itala Antonia Melany.

Čerpáno z oficiálních stránek mikroregionu www.netolice.cz, na kterých najdete další informace.