Meziměstí

Meziměstí

Pohraniční město Meziměstí v královehradeckém kraji, je nejmladším městem bývalého náchodského okresu s průměrnou nadmořskou výškou 432 m. První historická zmínka o něm se datuje rokem 1408, kdy se původní osada nazývala Dolní Vižňov.

V současné době má Meziměstí katastrální výměru 2572 2813 ha a 2750 obyvatel i s přidruženými obcemi Březovou, Starostínem,  Ruprechticemi, Vižňovem a Pomeznicí.

V Meziměstí a jeho obcích je evidováno  6 ulic a 619 adres. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 549 81 až 549 83. V obci je evidováno 2750 obyvatel, z toho 1119 mužů nad 15 let, 192 chlapců do 15 let, 1167 žen nad 15 let a 192 děvčat do 15 let (zdroj.Mezim.zpravodaj 12/2004). Dominantou je zde Ruprechtický Špičák s nadmořskou výškou 880 m., na němž byla postavena rozhledna, která Vám skýtá pohled do širokého kraje. Meziměstím protéká řeka Stěnava, která pramení a opět odtéká do Polska. Dříve středisková obec získala statut města rozhodnutím ČNR v březnu 1992.

Vznik názvu Meziměstí
Meziměstí - vesnice a obec bývalého klášterního panství Broumova, později obec okresu Broumov,  poté město v okrese Náchod a nyní město v tzv. malém okresu Broumov. V roce 1434 bylo poprvé nazváno: „z půl města k půli města“. Rozumí se zřejmě na půl cestě mezi městy Broumov a Friedland (dnešní Mirošov v Polsku). V roce 1556 se uvádí statek nebo stateček Halbstat, 1556 Halbstadt, 1558 Halbestadt, Halbstadt. Od roku 1923 úředně česky Meziměstí. Název také mohl znamenat „půl místa“ ve smyslu nivy nebo role, protože obec stojí na polovině půdy, která dříve náležela k obci Vižňov.

Meziměstí je současný název pro bývalý „Dolní Vižňov“, kde se  od roku 1408 nalézalo panství  „de Wysnowa minori“. V roce 1434 koupil, jak je patrné ze zápisu z 13. září 1434 v kronice města, vižňovský statek s Meziměstím opat Herman. V 16. století, za opata Jana z Chotova, se Meziměstí proměnilo ve vesnici. Obec  ale byla příliš malá. V daňovém výpisu z roku 1653 je uvedeno devět usedlostí.

Železnice
Velkou část plochy Meziměstí zabírá železnice (foto). Dominantou města se pak stává vlakové nádraží, vybudované zároveň s železniční tratí Choceň - Broumov v letech 1873-75. Toto nádraží je technickou památkou a je pozoruhodné, že ve staničním komplexu je umístěn i divadelní sál a tělocvična.

Trať byla stavěna s cílem spojit tehdejší Prusko s Rakousko-Uherskem. Budova stanice měla být velkou celnicí s velmi silným provozem. Náklady na stavbu činily necelých 16 miliónů zlatých a vyžádala si 10 lidských životů.

Stanice Meziměstí je pohraniční přechodovou stanicí do Polska. Jde o nejseverněji položenou stanici na trati. Kolejiště je uspořádáno do tzv. "trianglu" v jehož středu leží lokomotivní depo. Tento triangl umožňuje současnou činnost v několika samostatných obvodech stanice, což je výhodné pro celní odbavování nákladních vlaků i další četné řadící práce. Celé kolejiště od polského k broumovskému zhlaví měří více než 2 kilometry.

Ve stanici probíhá přeprava vagónů na silničních podvozcích z nádraží do skladu firmy Barum v Jetřichově. Tento způsob přepravy je již dnes v republice ojedinělý.

Depo v Meziměstí provádí kromě základní údržby kolejových vozidel i kompletní opravy motorových lokomotiv z celé republiky.

Dne 23. 5. 1993 byla slavnostně zahájena osobní doprava z Meziměstí do polského Walbrzychu. Později byla již bez slávy zrušena.

Příroda
Meziměstí obklopeno téměř ze všech stran horami a lesy. Z levé strany to jsou Krkonoše, z pravé strany Orlické hory a na středu Javoří hory s Broumovskými stěnami.

Javoří hory
Nad vsí Ruprechtice se zdvihá zalesněný vrch - Ruprechtický Špičák. Svojí výškou 880 m n. m. je nejvyšším bodem oblasti, viditelný téměř ze všech vyhlídek kraje. Na jeho vrcholu je postavena železná rozhledna - poskytuje výhled do Broumovské kotliny, na táhlý hřeben Broumovských stěn, Hejšovinu (Szczeliniec), část Boru (Skalniak), Ostaš, Orlické hory, Turov, na masiv Teplicko-Adršpašských skal. Také ale na Vraní hory, Rýchory a Krkonoše. Na Javoří hory bezprostředně navazují polské Góry Kamennie a dále potom Góry Sowie. Po hřebenu Javořích hor prochází státní hranice s Polskem, kterou kopíruje turistická značka z Broumova přes Janovičky do Ruprechtic.

Většinou zalesněné, k jihu příkře spadající pásmo Javořích hor, je přibližně 25 km dlouhé. Dalšími vrcholy Javořích hor jsou Široký vrch, východním směrem potom výraznější kopce, jejichž rozsochy se sbíhají ke Stěnavě: Hraniční vrch, Jelení vrch, Jedlový vrch a Šišák. Téměř na hřebenu je rozložena rekreační osada Janovičky, s několika penziony a sjezdovými lyžařskými terény. Javoří hory chrání Broumovskou kotlinu ze severu a tvoří malebnou kulisu krajině, kterou protéká Stěnava.

Národní přírodní rezervace Broumovské stěny
Z jihozápadu je Broumovská kotlina ohraničena skalnatým pásmem Broumovských stěn, které přes Machovské sedlo (620 m) pokračují dále v Polsku Hejšovinou (Szczeliniec Wlk. a Ml.) a Borem (Skalniak) - Národní park Góry Stolowe. Broumovské stěny - národní přírodní rezervace (638.08 ha, vyhl. r. 1956) kvádrových pískovců s převážně jehličnatými porosty, skalními bludišti a stržemi je známá především okolím Hvězdy, Supího hnízda a Kovářovy rokle. Zhruba 12 km dlouhý hřeben Stěn, s příkrými skalními srázy, spadající do širokého údolí Stěnavy, skrývá však mnohem více kouzelných míst, k nimž sice nevedou bezprašné vozovky, ale stojí za to je vyhledat. Od turistické chaty na Hvězdě je pěkný rozhled: Walbrzyšské hory, Javoří hory, Soví hory, Meziměstí, Vižňov, Ruprechtice, Broumov, Křinice, Martínkovice, Janovičky, Rožmitál, Heřmánkovice.

Ještě lepší možnost rozhledu nabízí Supí koš na červené značce vedoucí z Hvězdy na Slavný. Jihovýchodní část Broumovských Stěn je nejsnadněji přístupná z Machova - jedná se zejména o oblast Božanovského Špičáku (773 m, nejvyšší vrchol Broumovských stěn), Junáckou vyhlídku a Bludiště. Zajímavým útvarem je Koruna (769 m), odkud je také pěkný rozhled směrem do Polska. Celá oblast Stěn nabízí lezecké terény. Po úpatí Broumovských stěn prochází cyklistická stezka.

Chráněná krajinná oblast Broumovsko
Oblast CHKO byla vyhlášena vyhl. MŽP ČR č. 157/1991Sb.. Broumovsko patří mezi přírodovědně a krajinářsky velmi atraktivní oblasti málo dotčené lidskou činností. Les činí 39 %, trvalé travní porosty 18 %, orná půda 34 %, vodní plochy 2 % celkové rozlohy. Klimaticky náleží Broumovsko do dvou výrazně odlišných regionů oddělených především hřebenem Broumovských stěn. Místa s nejnižší nadm. výškou ( Broumovská a Polická kotlina ) patří do mírně teplé klimatické oblasti, zbývající část do oblasti chladné.

Druhová rozmanitost rostlinstva je nadále závislá na existenci ohrožených stanovišť vzácných rostlinných společenstev. Vzácná květena se vyskytuje zejména v suťových lesích a na strmých svazích údolí a kuest ( lilie zlatohlavá ), v inverzních polohách v roklích skalních měst (mléčivec alpský), další je vázána na louky a mokřady (vstavače). V oblasti je v současné době doložen výskyt celkem 50 druhů savců. Nejzajímavější faunou je dnes ptactvo skalních oblastí (výr velký, krahujec obecný, čáp černý) i horská fauna chladných údolí. Díky nepřístupným terénům a množství vodních ploch a vodních toků zde nachází útočiště i vzácnější druhy zpěvného a vodního ptactva, dravých ptáků i většina druhů plazů a obojživelníků.

Koupaliště
Jedno z největších koupališť na Náchodsku umožňuje občanům příjemné prožití teplých dnů. Koupaliště nenabízí jen čtyři bazény s křišťálově čistou vodou, ale i tenisový a volejbalový kurt, stolní tenis, stánky s občerstvením či půjčování slunečníků. Přes letní dny jsou na parketu pořádány diskotéky, zábavy či jiné různé společenské akce.

Koupaliště naleznete, když se ze středu města vydáte směrem na Vižňov (asi 500 m). Po minutí železničního přejezdu, se na první křižovatce vydáte do leva do kopce a asi po 200 m již uvidíte parkoviště pro auta ležící přímo u koupaliště. Pokud přijedete vlakem, jděte na most vedoucí přes trať, který vás zavede přímo ke zmiňované křižovatce. Celou cestu vás budou navádět informační cedule.

Památky

Kostel sv. Anny ve Vižňově
Původní středověký kostel byl ve vsi doložen už v r. 1335. Stavba současného kostela byla zahájena r. 1724 a zcela dokončena r. 1728.

Zámek v Meziměstí
Bývalá tvrz, která od roku 1434 patřila k broumovskému klášteru. V letech 1728 - 38 byl na zakázku broumovského opata Otmara Zinkeho zámek přestavěn pravděpodobně K. I. Dientzenhoferem na barokní.

Obdélný, patrový, s mansardovou střechou, obě hlavní průčelí členěna výraznými středními a bočními rizality. Nad jižním portálem kartuše s aliančním znakem broumovského a břevnovského kláštera. V přízemí a chodbě patra křížové a lunetové klenby a množství barokních portálů, v patře bývalé kaple - oválná, stěny členěny zdvojenými lizénami, nesoucími nízkou kupoli.

Po r. 1918 byl využíván k různým účelům (např. v něm byla první česká škola v Meziměstí) a po pozemkové reformě se v r. 1922 stal soukromým zemědělským statkem. Po vyvlastnění po 2. sv. válce byl objekt využíván k zemědělským účelům a silně zchátral. Rekonstrukce v 70. letech mu vrátila původní podobu a v r. 1976 - 1994 byl sídlem MNV a MěÚ. V současné době je po navrácení v restituci v soukromém vlastnictví.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích
Byl vysvěcen roku 1723. Postavit jej nechal opat Otmar Zinke na místě staršího dřevěného kostela pravděpodobně podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Některé prameny připisují projekt jeho otci Kryštofu Dientzenhoferovi. Novobarokní hlavní oltář byl roku 1997 doplněn novým obrazem od ukrajinského malíře Vjačeslava Iljašenka. K vnitřnímu zařízení patří barokní kazatelna s figurálními reliéfy. Pravidelné nedělní bohoslužby začínají v 16 hodin. Vedle kostela stojí renesanční dvoupatrová zvonice z druhé poloviny 16. století. V pozdější době byla několikrát upravována. V přízemí je zaklenuta křížovou klenbou a slouží jako brána na hřbitov. Fara se znakem broumovského kláštera stojí vpravo od kostela. Postavena byla roku 1838.

Znak města 
Meziměstí mělo několik městských znaků. Nikdy však nešlo o znaky tzv. oficiální. Skutečný městský znak vytvořil na základě návrhů místních občanů známý heraldik Jiří Louda v roce 1997.  Do znaku města je dána hlava muflona, kterou Meziměstí již dříve užívalo v zastaralém neheraldicky řešeném znaku. Mufloni jsou charakteristickou faunou okolních vrchů. Tři růže se zlatými semeníky v hlavě štítu, jsou připomínkou toho, že Meziměstí koupil roku 1434 opat broumovského kláštera a tomuto klášteru pak dlouhou dobu obec patřila. Růže zároveň symbolizují i obce, jež jsou dnes s městem spojeny.

Prapor opakuje obraz znaku s tím, že hlava štítu je převedena jako pruh u žerdi. Zelený list se žlutou mufloní hlavou, u žerdi bílý svislý pruh o šířce 4/10 šířky praporu se třemi červenými růžemi se žlutými semeníky.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mezimesti.cz/, na kterých najdete další informace.