Černčice

Černčice

Obec Černčice se nachází asi 3 km jihozápadně od Nového Města nad Metují v podhůří Orlických hor v nadmořské výšce pohybující se okolo 300 m nad mořem. K letošnímu roku zde žije 454 obyvatel. Východní částí obce prochází komunikace II. tř., směřující z Nového Města n. M. dále na Hradec Králové. Souběžně s touto komunikací vede katastrem obce i železniční trať Meziměstí – Týniště n. Orl. Obec tak má dobré jak vlakové tak i autobusové spojení s blízkým i vzdálenějším okolím.

Historie
Obec má také svoji bohatou historickou minulost. Hlavním zdrojem informací o ní, jsou nám údaje z tzv. Rojkovy kroniky, jejíž autor, J. K. Rojek působil v polovině 19. století na bohuslavické faře jako kněz a minulostí Černčic se dosti podrobně zabýval. Název zdejší obce je pravděpodobně odvozen od jména Črnec nebo Črnka, proto původní název snad měl dokonce znít jen Črnčice. Stalo se tak někdy ve 13. století, kdy v Čechách byla prováděna kolonizace, tj. osídlování tehdy ještě hustě zalesněných příhraničních oblastí a tím tedy i našeho kraje. V té době se nám neznámý feudál rozhodl založit si zde své sídlo a obhospodařovat okolní pozemky. A tak postupně vznikala bytelná tvrz s poplužním dvorem, nezbytným to zázemím každého tehdejšího pána. V návaznosti na tvrz byl postaven nedaleko ní také kostel a fara. Tyto stavby, včetně krčmy (později rychty), lze považovat za počátek obce.

První písemná zmínka o obci je z roku 1318, kdy je písemně doloženým majitelem tvrze černčické Arnošt z Talmberka a z Černčic. Dalším písemně doloženým pánem je Oldřich, který r. 1405 vedl jistý spor o církevní poplatky s černčickým plebánem Alešem. Syn Oldřichův, Arnošt z Černčic je známý tím, že se v letech 1423-1424 spolu s dalšími katolickými pány zúčastnil dvou neúspěšných tažení proti husitům. Po něm Černčice přebral jeho syn Jan Černčický z Kácova, oblíbenec krále Vladislava II. a zakladatel blízkého Nového Města nad Metují. Éra Černčických z Kácova končí kokem 1527, kdy Jan Černčický z Kácova své majetky prodal Perštejnům.

Památky
Charakteristickou dominantou Černčic je kromě kostela také věž z r. 1613, postavená za Rudolfa Štubenberka. V době třicetileté války vesnice mnoho trpěla nájezdy Švédů, kteří např. v r. 1639 vypálili nemálo místních usedlostí a lidem pobrali jejich dobytek. Ze 17. století se zachovaly zajímavé informace o počtu domů a osob v Černčicích. Např. v r. 1651 bylo ve vsi 16 obytných stavení, celkový počet obyvatel pak byl 94 osob - 42 mužů a 52 žen. Devadesát tři obyvatel bylo evangelického vyznání. Ke vsi v té době přináležely osady Osíček, Osma, panský dvůr Osíček a oba mlýny. V roce 1668 už tu bylo 23 obydlí, v roce 1770, kdy bylo zavedeno číslování domů, již 53 čísel popisných. V 19. století se počet obyvatel stále zvyšoval, takže např. v roce 1854 měly Černčice (s Osíčkem) 479 obyvatel.

Černická tvrz
Starodávná tvrz černčická stávala ve vsi taktéž řečené, na ostrohu, příkopem od hřbitova a kostela odděleném, kdež nyní dvě chalupy v 18. století založené a studně zasypaná se nacházejí. Příkop na východní straně ještě viděti jest. Před 30 lety ukazovalo se místo bývalé kaple. Byla tu studánka a lípa. První její držitelé a snad i zakladatelé byli rodu Kouniců a dvou leken, zejména však z rodiny pánů z Talmberka. Staré pečetidlo na způsob knoflíku v sadě pod tvrzí nalezené /nyní v muzeu/ má nápis v majuskulích: S. Arnusti de Tallenberc a na štítě, po způsobu 13. století dole v končině zabíhajícím, dvě lekna s kořeny asi tak, jak se posud na svorníku presbyteria černčického spatřuji.

Černická věž
Postavena byla již v roce 1613, a to v renesančním stavebním slohu. Hlavní zásluhu na tomto měl tehdejší patron a majitel novoměstského panství Rudolf Štubenberk.Proto také byl nad vstupem do věže v kameni vytesán erb tohoto rodu, tj. obrácená kotva, obdobně jako tomu je dosud u věže v sousedních Bohuslavicích.

Kostel sv. Jakuba
Nachází se v západní části obce a spolu s věží, jako nejstarší stavby, tvoří historický základ obce. Kdy a kdo jej postavil, není přesně známo. Předpokládá se ale, že se tak stalo v průběhu 14. století, kdy Černčice měli v držení páni z rodů Kouniců z Talmberka. Nachází se v západní části obce a spolu s věží, jako nejstarší stavby, tvoří historický základ obce. Kdy a kdo jej postavil, není přesně známo.

Předpokládá se ale, že se tak stalo v průběhu 14. století, kdy Černčice měli v držení páni z rodů Kouniců z Talmberka. Bývalo tehdy dost časté, že v blízkosti svých sídel si drobná šlechta stavěla kaple či kostely a obsazovala je, po dohodě s církví, svými kněžími. Z církevních dokladů té doby vyplývá, že i v Černčicích bývala fara. První známý kněz je uváděn v r. 1355 – plebán Dobřemil. Fara údajně stávala v nynějším školním sadě. Zánik farnosti černčické se datuje kolem roku 1500, kdy Jan Černčický z Kácova odešel na své nové sídlo do Nového Města-Hradiště nad Metují. Od té doby přešly Černčice pod farnost bohuslavickou.

Čerpáno z oficiálních stránek www.cerncice.eu, na kterých najdete další informace.