Police nad Metují

Police nad Metují

Historie města
Historie Police nad Metují se začala psát na přelomu 12. a 13. století. Dějiny tohoto města jsou velice zajímavé, vždyť Police leží na důležité cestě spojující Čechy se Slezskem. Obzvláště v období válek proto nebyl život obyvatel tohoto města jednoduchý.

Založení města
Polický kraj, včetně území Kladska, patřil kdysi mocnému rodu Slavníkovců z kmene Charvátů. Vyvražděním tohoto rodu, 28. září roku 995 na sídelní Libici, získali jejich majetek Přemyslovci.

V této době na zdejším území šuměly husté pohraniční hvozdy a jen občas sem zavítal osamělý lovec, nebo člen strážního oddílu. Na přelomu 12. a 13. století se zde usadilo několik poustevníků pod vedením jáhna Vitališe, mnicha břevnovského kláštera. Zde si vystavěli poustevnu a dřevěnou kapli Panny Marie, začali klučit les a zakládat pole, aby naplnili benediktinské heslo „Ora et labora“ (Modli se a pracuj!). Opat Kuno (1197 – 1217), který vybavil kapli kostelními rouchy, dosáhl v roce 1213 darování polického újezdu Přemyslem Otakarem I. břevnovskému klášteru řádu sv. Benedikta. Jednalo se zhruba o území ohraničené potokem dřevíčským, řekou Stěnavou, potokem božanovským, Židovkou a  řekou Metují.

Nedlouho potom, pravděpodobně ještě za opata Kuna, byl založen klášter spravovaný proboštem podřízeným opatu břevnovskému. Ještě v roce 1229, v listině krále Václava I., která stvrzuje darování, je nazýván polický újezd "krajinou děsnou v širé pustině". U kláštera vzniklo několik popluží a byly založeny vesnice Ledhuje, Bukovice, Žďár, Metuje, Radešov, Bezděkov. Po roce 1241 pak další – Hlavňov, Suchodol, Bělá a Maršov, všechny právem českým. Za opata Martina (1253-1278) pak vsi Nízká Srbská, Lhota, Lachov, Bohdašín a Dědová právem německým. Začínají vznikat také vesnice na Broumovsku.

Opat Martin zahájil stavbu klášterního kostela v raně gotickém slohu. Nevíme sice v kterém roce, ale vše nasvědčuje tomu, že to bylo brzy po nástupu do úřadu, tedy těsně po roce1253. Srovná-li se rozloha tohoto kostela a kláštera s poměrně malým městečkem, lze oprávněně předpokládat, že břevnovský konvent zde chtěl vybudovat důstojné centrum celého kraje. Od toho úmyslu však upustil, když se podařilo do darovací listiny z roku 1213, která stanovovala hranice území slovy: „infra Silvam Stěny“, vsunout doplněk „et extra metas“, čímž bylo území rozšířeno o celé výhodněji položené Broumovsko. Po stvrzení těchto územních nároků Přemyslem Otakarem II. V roce 1260, se úsilí benediktinů začalo soustřeďovat na vybudování centra v Broumově a Police již stála na okraji zájmu.

Středověk - 19. století
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl dostavěn za energického opata Bavora z Nečtin (1290-1332) v roce 1294. O dva roky později byly budovy kláštera spojeny rajskou zahradou v jeden celek. Za opata Diviše II. (1385-1409) byl roku 1406 sepsán břevnovský urbář, který podává velice pěkný obrázek o hospodaření kláštera i všech jeho obcí. Jedná se o nejvzácnějších dochovaný urbář v Čechách. Těsně před vypálením břevnovského kláštera husity dne 22. května 1420 se opat Mikuláš (1419-1426) uchýlil do Broumova a přivezl s sebou ostatky blahoslaveného Vintíře (Gunthera), které byly potom ukryty v Polici v cínové schránce pod oltářem sv. Máři Magdaleny až do roku 1716, kdy byly přeneseny zpět do Břevnova.

Obdobím husitských válek končí léta rozkvětu . Fanatický kališnický kněz Ambrož z Hradce Králové šířící slovo Boží ohněm a mečem, za sebou zanechává pouze spáleniště a spousty mrtvol. Poté, co husité, v květnu 1421 dobyli Jaroměř, Dvůr Králové a Trutnov, bylo proti nim vypraveno slezské vojsko o síle 20 000 mužů. Do Police dorazilo koncem května a celou ji vypálilo. Obyvatelstvo ukryté ve skalách na Ostaši bylo vyzrazeno a pobito. Historické prameny hovoří, že jim byly uřezávány jazyky, uši a nosy, jiným usekávány ruce a nohy, ženy věšeny za vlasy na stromy a házeny ze skal dolů. Kostel i klášter byly pobořeny a mnoho let zůstaly v troskách. V nastalém bezvládí se rozmohlo loupežení, kterým smutně prosluli otec a syn Koldové ze Žampachu, kteří opanovali hrad Náchod. Na Policku byly sídly loupežníků hrady Adršpach, Střmen, Skály a s největší pravděpodobností i tvrze Vlčinec a Homole. Při trestné slezské výpravě roku 1447 byla všechna tato sídla rozbořena.

Nástupem Jiřího z Poděbrad na český trůn zavládly opět pořádek a právo, ne však na dlouho. Vojsko uherského krále Matyáše vyslané, pod vedením hejtmana Františka z Háje, na podporu slezské vzpoury, obsadilo po roce 1469 Broumov a při výpadech do okolí vypálilo opět celou Polici i s klášterem a po celé další tři roky sužovalo zdejší obyvatelstvo.

K zotavení města z válečných ran přispělo roku 1502 udělení privilegia králem Vladislavem Jagellonským na dva výroční trhy ročně. Po urovnání sporů s opaty obdrželo město od opata Jakuba (1515-1537) velké privilegium zajišťující další klidný rozvoj trvající téměř celé století. Tuto dobu lze nazvat zlatým věkem města Police. V roce 1560 byly opatem Janem Chotkovským (1553 - 1575) založeny vesnice Lhotky, dnešní Hony a roku 1561 vesnice Slavný. Zakládaly se cechy – krejčí (1544), ševci a řezníci (1550), tkalci (1566), pekaři a perníkáři (1585). I toto relativně klidné období mělo své stinné stránky. Skoro celé město vyhořelo při požáru 13. Března 1535, ale bylo brzo obnoveno.

Další velký oheň, který spálil polovinu města se připomíná 4. Června 1617. Strašlivý mor řádil na Policku roku 1585. Denně umíralo až 28 lidí a celkem zahynulo 2250 lidí. Poličtí proto tehdy učinili slib Matce boží, že každou pátou neděli po velikonocích vykonají procesí do Warty (Bardo v Polsku), což bylo dodržováno až do poloviny tohoto století. Za nehodného opata Martina II. z Pravdovic, řečeného „Korýtko“ (1575-1602), došlo v klášteře k uvolnění mravů. Opat se staral více o plnění své peněženky, než o klášterní kázeň, a tak se mezi mnichy vyskytli zištní a špatní lidé. Někteří kněží byli málo vzdělaní, takže kázali i podle kacířských knih a nevědomky rozšiřovali bludy. Morálka v kůru byla natolik uvolněná, že na základě stížnosti musel zasáhnout císař Rudolf II. Ustanovil komisi, která vyšetřila hospodaření kláštera a doporučila odejmout Martinovi opatství. Po kratším odporu opat Martin odstoupil a na jeho místo nastupuje přísný a neústupný opat Wolfgang Selender z Prošovic (1602-1619). Opat Wolfgang zjistil, že Martin ukrývá pod podlahou své cely nastřádané peníze a odejmul mu je. Bylo tam nashromážděno 23 790 dukátů, 6 615 tolarů a drobných za 3 000 kop. Tento poklad zabavil císař Rudolf II., takže klášter přišel zkrátka. Bývalému opatovi Martinovi bylo vykázáno doživotní bydlení v polickém klášteře. Lakotný opat svoji pohanu dlouho nepřežil a roku 1602 zemřel. Pochován byl, jako jediný opat, v Polici, v kapli sv. Jana Křtitele, která byla v místech dnešní sakristie.

Opat Wolfgang Selendera se velice tvrdě zasazoval o vykořenění protestantství na Broumovsku. Došlo ke sporům mezi městem a opatem, které vyvrcholily oblehnutím kláštera měšťany. Opat, aby se zachránil, uprchl tajně v noci přes hory do Police, kde jej přijali a chránili. Na znamení díků nechal postavit na náměstí v Polici sloup, který byl později (1707) přemístěn před kostel. Cestě po které prchal, se dodnes říká „Pánova cesta“.

Během třicetileté války Police velice trpěla tažením vojsk zdejší krajinou. Císařská vojska se střídala se švédskými, obě loupila a drancovala tak vydatně, že již roku 1633 bylo město napolovic v sutinách, vypáleno a ještě postiženo morem. Na celém Policku a Broumovsku bylo v roce 1635 pouze 168 osob schopných platit daně. Posledních pět let této války bylo vůbec nejhroznějších. Obyvatelstvo se často uchylovalo do skal, město bylo zničeno a vydrancováno tak, že po uzavření vestfálského míru bylo v Polici ze 148 domů obyvatelných pouze 63.

Nelidské podmínky za posledních dvou tvrdých opatů Augustýna Seyferta (1653-1662) a Tomáše Sartoria (1662-1700) vyústily v roce 1680 v povstání, kterého se kromě sedláků zúčastnilo i městské obyvatelstvo. Povstání však bylo krutě potlačeno, tři vůdci popraveni a seznam potrestaných obsahoval několik set jmen, mezi nimi i některá z Policka.

Císař Leopold I. udělil v roce 1681 Polici právo třetího výročního trhu na třetí neděli po velikonocích. Ve stejném roce (1700), ve kterém postihl Polici vinou opilce Mikuláše Vondráčka velký požár, který zničil téměř celé město, nastupuje opatský úřad Otmar Zinke (1700-1738). Jím začíná čtyřicetiletá éra budování a hospodářského rozmachu Policka. Tento nový opat dokázal, zavedením pořádku do správy hospodářství kláštera, rozmnožit klášterní důchody natolik, že mohl nechat postavit tolik staveb, co žádný jiný opat před ním, ani po něm. Klášter v té době najímá stavitele Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, s jejichž prací se na Policku setkáváme často, i když těžištěm jejich působnosti bylo Broumovsko. K. I. Dientzenhofer navrhl barokní přestavbu klášterního kostela, vystavěl kostel sv. Prokopa v Bezděkově (1729) a hlavně perlu Broumovských stěn – kapli Panny Marie Sněžné na Hvězdě (1733).

Za opata Otmara byl roku 1727 složen velice podrobný urbář panství. V roce 1716 byly čtyři dřevěné sloupy sv. Marka nahrazeny kamennými toskánskými. Na Ostaši byl v roce 1720 na místě kaple postaven nový kostel sv. Kříže. Ve stejném roce byly postaveny panské krčmy v Polici, Hlavňově a Bělém. Opat Otmar také nechal vystavět množství mlýnů, založil několik rybníků, zřídil vinopalnu, mydlárnu a jirchárnu, čímž položil základy k zprůmyslnění města.

V roce 1707 byl na náměstí postaven z popudu Bratrstva Panny Marie bolestné barokní sloup, připisovaný Janu Brokoffovi.

Po smrti císaře Karla VI. začínají pruské války o dědictví rakouské. Na Polici opět dolehly válečné útrapy. Opět docházelo k drancování a násilným odvodům k vojsku. Opět okolní lesy a skály sloužily za úkryty před Prušáky. V srpnu 1744 bylo v Polici ubytováno 6 000 pruských vojáků, 1. prosince 1744 projížděl Policí sám král Fridrich II. Požadoval výkupné 16 000 zlatých a když je nedostal, nechal vyrabovat klášter, město i přilehlé vesnice. V červnu 1745 přitáhla celá pruská armáda a zaujala ležení mezi Metují a Žďárem. Rabování a loupení nebralo konce. Po poslední návštěvě Prušáků nezůstala v klášteře ani lžíce, aby se řeholníci mohli najíst. V srpnu 1745 opět ležela celá pruská armáda v polích pod Klůčkem. Zlikvidovala celou úrodu a množství nábytku a podlah z domů na topení. Po nich přijelo 6 000 pověstných Trenkových pandurů a Polici se vedlo stejně. Válečné škody hlášené krajskému úřadu činily 63 528 zlatých.

Zanedlouho začíná sedmiletá válka (1756-1763) a Polici se vedlo opět zle. Generál Laudon byl roku 1758 ubytován v klášteře a řídil odtud vojenské operace. V srpnu 1758 přitáhlo opět celé pruské vojsko a utábořilo se kolem Police a zničilo celou úrodu. Král Fridrich II. se ubytoval v Radešově a v klášteře bydlil maršálek Keith s anglickým vyslancem. Do Police byli sváženi ranění vojáci z blízkých bojišť , čímž se rozmáhaly nemoci. Nemocných a raněných bylo několikrát více než vlastních obyvatel. Průtahy vojsk krajinou, zábor dobytka, koní,  krmiva a potravin pro vojsko oslabily zdejší obyvatelstvo natolik, že začalo opět opouštět svá obydlí. Pruské války byly po válkách husitských, nejhorším údobím kraje.

Císař Josef II. při obhlídce zemského opevnění navštívil v září 1778 Polici a přenocoval v klášteře. Jeho reformy se v brzké době dotkly i města. Z jeho nařízení byl roku 1786 zrušen zdejší klášter, v následujícím roce pak zrušen a o rok později rozbořen kostel na Ostaši. Farní kostel byl zrušen roku 1787 a zbořen byl roku 1792. Kaple na Hvězdě byla prodána ke zboření roku 1787.

Napoleonské války opět poznamenaly život ve městě.. Prošlo tudy přes 70 000 pruských a ruských vojáků. V klášteře přespal kníže Konstantin, bratr cara Alexandra.

V létech 1831, 1832 a 1837 postihly Policko  epidemie cholery, kterým podlehlo na 700 osob. V roce 1842 zničil oheň tři strany náměstí a radnici, celkem 42 domů.

Pruská válka roku 1866 zdejší obyvatelstvo spíše vystrašila, než způsobila vážnější škody.

Pivovar, který stál od nepaměti uprostřed náměstí, byl v roce1818 přestěhován k radešovskému mostu a na jeho místě postavena v příštím roce kašna. V roce 1820 byla Josefem Opitzem zřízena lékárna, první v širokém okolí.

V roce 1844 byl ve městě zřízen poštovní úřad, v roce 1850 pak berní úřad a soud. Okresní úřad byl založen roku 1855 a zrušen roku 1869.

Každou středu se na náměstí odbývaly slavné plátenické trhy, známé daleko za hranicemi země. Obchodní výměna zboží dosahovala několika tisíc kop plátna a výměna peněz ve směnárně na tehdejší dobu astronomických částek. Většina zisku však plynula do kapes cizích obchodníků a tím mimo město.

V druhé polovině 19. století se začíná prosazovat strojní výroba textilií, která ukončila slavnou éru ručního plátenictví a tím i trhů.

Koncem minulého století bylo započato s výstavbou železnice z Chocně do Broumova. Za necelé dva roky od zahájení stavby přijel do Police 27. června 1875 první vlak. Na nevhodně umístěné nádraží 5 km od města však Police doplácí dodnes.

V roce 1867 začíná Vilém Pelly vyrábět lihoviny, které byly brzo proslulé svou kvalitou v širokém okolí, hlavně však v Prusku. K převratné událost došlo po roce 1892, kdy dochází v Suchém Dole k údajným zjevením Panny Marie dívce Kristině Ringlové. Několikatisícové zástupy poutníků přicházejících denně do Police s sebou přináší i množství finančních prostředků. Vilém Pelly použil zisků z  prodeje kořalky k výstavbě přádelny, později barvírny, cihelny a dalších provozů.

Roku 1887 zakládá v Polici Emil Kačner starší výrobu drobného kování a později i bruslí. Jeho syn pak postavil roku 1910 novou továrnu, která se stala základem dnešního Kovopolu.

Bratři František a Josef Pejskarovi zakládají roku 1896 podnik na výrobu šunky a masových konzerv, které díky jejich kvalitě vyváželi do mnoha zemí i mimo Evropu.

Tipy na výlety
Při návštěvě Police nad Metují a  jejího okolí můžete navštívit řadu zajímavých míst. Nabízíme několik turistických tras a historických památek.

Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je raně gotická trojlodní bazilika s pětiboce uzavřeným vyvýšeným presbytářem. Z původně plánovaného dvouvěžového průčelí byla postavena pouze jižní věž, která byla v roce 1723 zbourána a nahrazena roku 1724 novou, umístěnou v ose průčelí. Uprostřed průčelí je bohatý, raně gotický lomený portál s hlubokým ostěním, členěný sloupky s prstenci, hlavicemi a archivoltami krytými rostlinným dekorem. Pata portálu je 80 cm pod úrovní dnešního terénu, stejně jako podlaha celého kostela. Původní tympanon se nedochoval.

Hlavní loď byla zaklenuta roku 1716 barokně gotickou křížovou klenbou a nahradila tak provizorním prkenný strop, zaklopený po husitském období. V presbytáři je na levé straně v lomené sedile freska Kristovy hlavy z roku 1300, odkrytá při rekonstrukci chrámu v roce 1954. Po stranách presbytáře stojí barokní sochy sv. Vojtěcha a sv. Václava z první poloviny 18. Století. K cennému zařízení patří osmiboká kamenná křtitelnice se znaky z 15. Století.V letech 1894-1895 byl interiér kostela vymalován, vybaven pseudogotickými oltáři, kazatelnou, lavicemi a celý byl nově vydlážděn. V létech 1988-1990 byla provedena rekonstrukce střechy a malba obvodového pláště budovy.

Klášter
Klášter tvoří komplex barokních jednopatrových budov kolem dvou obdélníkových dvorů, přiléhající k jižní straně klášterního kostela. V hlavním průčelí prelatury jsou dva kamenné portály (jeden slepý) s opatským a konventním znakem v kartuši. Sál, kde generál Laudon se svojí chotí pořádal roku 1758 ples, byl nazván jeho jménem a dnes je zde umístěno muzeum. Výstavba do dnešní podoby byla zahájena v roce 1676 stavbou severního a východního traktu. Dokončena byla do roku 1700 za opata Tomáše.

Za jeho nástupce Otmara pokračovala výstavba jižního křídla, ale nejdříve musela být odvedena spodní voda, která působila při stavbě potíže. Podklášterní mlýn, který dříve přiléhal těsně ke klášteru, byl posunut o něco níže a pod klášterem byl vybudován důmyslný odvodňovací systém. Do roku 1738 bylo jižní křídlo téměř dokončeno. Pruské války však práce přerušily a tak stavba pokračovala s přestávkami. Stavba západního křídla byla zahájena roku 1753. Vedle presbytáře se stavěla věž, která byla dostavěna jen po střechu kláštera a nebyla nikdy dokončena. Celý komplex budov byl dokončen v roce 1772. Císař Josef II. zrušil konvent roku 1786 a od té doby budova slouží jiným účelům, než pro jaké byla stavěna.

Farní kostel Narození Panny Marie
Farní kostel Narození Panny Marie byl vystavěn jako raně gotický opatem Bavorem na konci 13. století. Byl zbarokizován v létech 1712-1714. Presbytář byl nově zaklenut a byly zvýšeny zdi lodě. Zvonice byla zvýšena roku 1720 a byly na ni přemístěny zvony z věže klášterního kostela. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen roku 1787 a v roce 1792 byla hlavní loď zbořena. Presbytář slouží jako hřbitovní kaple a na   věži se nacházejí zvony z 15. století. Na zadní straně presbytáře je umístěn nejstarší renesanční náhrobek v Polici z roku 1632.

Radnice
Až do roku 1617 stála polická radnice uprostřed náměstí vedle pivovaru. Byla opatřena věží se zvonem. Několikrát vyhořela, naposledy v roce 1535. Roku 1595 byla dokončena stavba nové radnice, v místech dnešního čp. 77. Vyhořela v létech 1617,1673 a 1700. Město koupilo od opata Bennona dům, dnešní čp.98 a v říjnu 1740 sem slavnostně přestěhovalo městskou pokladnici a privilegia. Původní stavba, připisovaná K. I. Dientzenhoferovi, měla cibulovitou věž, kterou po požáru v roce 1842 nahradila v roce 1876 osmiboká věž ve slohu tudorské gotiky, čímž vzhled budovy značně utrpěl.

Stará škola
Byla postavena v roce 1785. Jedná se o jednopatrovou roubenou stavbu s mansardovou střechou krytou šindelem. Učilo se v ní až do roku 1861, kdy se škola přestěhovala do budovy č. p.107 v Kostelní ulici.

Socha Bolestné P. Marie
Dílo barokního sochaře Jana Brokoffa, umístěna na náměstí roku 1707.

Empírová kašna
Na náměstí je z roku 1818. Pod ní je artéský pramen, dříve zvaný Julinka.

Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě
Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě má barokní centrální dispozici na půdorysu pěticípé hvězdy. Uvnitř je kruhová, s půlkruhovými výklenky v jednotlivých cípech. Strop je zaklenut kupolí s lucernou. Kupolovitá střecha s lucernou má nepravidelné jehlance v cípech hvězdy. Ke vchodu vede kamenný klenutý most. Byla postavena z pískovcových kvádrů na strmé skále, dříve zvané Polická hora. V roce 1670 na tomto místě opat Tomáš vztyčil vysoký kříž s pozlacenou šesticípou hvězdou, která pocházela z Červené věže broumovského kláštera. Za opata Otmara, v létech 1732 - 1733, zde byla vystavěna dle projektu K. I. Dientzenhofera  kaple a pozlacená hvězda z kříže byla vztyčena na špici kopule lucerny.. Je to geniálně řešená stavba, citlivě umístěná do nádherné divoké přírody a právem je nazývána perlou Broumovských stěn. Z galerie za kaplí je překrásný výhled na broumovskou kotlinu, lemovanou Sovími a Jestřebími horami.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.meu-police.cz, na kterých najdete další nformace.