Jetřichov

Jetřichov

Z historie obce ke dnešku
Nejstarší zmínka o obci Jetřichov pochází z roku 1406. Původní obyvatelstvo v dané lokalitě bylo německé. Po odsunu Němců v roce 1945 přicházejí noví osadníci. Ke ztrátě paměti obce došlo z důvodů ničení německých archivů a absencí původního obyvatelstva. Sídlo začalo novou historickou etapu bez možnosti navázání na původní tradici. Hned v r. 1945 byla založena kronika obce, která je až dosud vedena.

Obec leží v okrajové části státu a pozornost státních orgánů nebyla této oblasti příliš věnována. Lidé se ve vesnici navzájem potřebovali, rozštěpení obyvatel podle politické příslušnosti se příliš nepromítalo do života obce. Byl to i následek složení obyvatel, které se sešlo z různých koutů země a začínalo bez možností navázání osobní a rodinné vazby.

Jetřichov spadá pod stavební úřad v Meziměstí.Ve vsi žije podle posledního sčítání 474 obyvatel. Počet obyvatel je sledován od roku 1869, kdy v obci žilo 1165 obyvatel. Do r. 1930 došlo k mírnému poklesu, po válce bylo původní obyvatelstvo odsunuto a v důsledku toho došlo i přes příchod nových osídlenců k rapidnímu snížení počtu obyvatel.

Na vývoj bytového fondu měla také vliv historie. Před válkou r. 1930 zde bylo 214 domů a po válce se počet snížil, kdy v roce 1950 stálo v obci už jen 187 objektů, v r. 1970 dokonce jen 126 a v r. 1991 klesl počet až na 102. Od tohoto roku dochází k mírnému vzestupu a počet obydlených domů podle posledního sčítání vzrostl na 141. Katastrální území obce se rozkládá asi na 925 ha. Obec leží v okrese Náchod, tj. v severovýchodním cípu Čech - v Broumovském výběžku. Od okresního města je vzdálen cca 25 km, od nejbližšího města Meziměstí pouze 2 km. Dalšími blízkými městy jsou Teplice nad Metují 5 km, Police nad Metují 10 km, Broumov 6 km, Hronov 17 km. Nejbližší pošta a vlaková zastávka leží severně v obci Ruprechtice, druhou blízkou vlakovou zastávkou je obec Březová. Nejbližší katolický kostel je situován severně od obce, rovněž v obci Ruprechtice, kde je i hřbitov.

Území je bohatě morfologicky tvarováno. Vesnice Jetřichov leží přimknuta ke svahům údolí klesajícím od jihu k severu, kterým prochází cesta volně sledující trasu potoka. Potok se v severní části katastru vlévá do Stěnavy, která protéká severní částí katastru. Okolní kopcovitý terén předurčil liniový charakter vsi. Nejvyšším bodem v řešeném území je vrchol Šance s nadmořskou výškou 493 m n.m. Jižně navazuje již mimo katastr obce hřeben Broumovských stěn, mocně vystupující nad okolní terén. Celý katastr je součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Z nemovitých památek je zapsán pouze areál statku č. p. 56 - jedná se o obytný dům, bránu, kolnu, stodolu, výměnek a most se sochou. Dochována jsou hospodářská stavení, která slouží jako obytná, vystavěná na sklonku 18. století a nyní adaptována pro různé účely.

Místo zvané "Bělidlo" vzniklo ze zemědělské usedlosti, později zde začala fungovat malá barevna. Majitel bývalé barevny Anzel Heinzel nechal také ve středu obce postavit vilu, která na svou dobu byla vybavena velmi důmyslnými technickými prvky. Objekt bývalé barvírny dnes slouží a.s. Barum Continental a vila obecnímu úřadu, která také slouží mateřské školce a základní škole.

Počátky existence Jetřichova (něm. Dittersbach, tj. Dětřichův potok) jsou spjaty s kolonizací Broumovska, prováděnou řádem břevnovských benediktýnů. První dosud známá písemná zmínka o vsi pochází však až z r. 1395. Nově vysazená osada záhy podléhala nově založenému klášteru benediktýnů v Broumově a v rámci celého panství zde bylo zavedeno dobře prosperující zemědělské hospodářství. Samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem se Jetřichov stal až po zániku patrimoniálního zřízení, v r.1850. Koncem 19. století stála v obci přádelna lněné příze, bělidlo, úpravna, mlýn a poplužní dvůr, zavedená byla výrobna bavlněných a polobavlněných látek.

Evidovaných nemovitých památek zde mnoho není, zapsán je pouze areál statku č. p. 56 (obytný dům s branou, stodolou, kolnou, výměnkem a mostem se sochou z 18. století). Z bývalé zemědělské usedlosti vzniklé bělidlo, později úpravna (barev na látek) slouží dnes a.s. Barum Continental a přilehlá vila majitele barevny A. Heinzela obecnímu úřadu, místní základní škole a mateřské školce).

V předválečném období bylo obyvatelstvo Jetřichova německé národnosti a obec užívala polceného, čtrnáctkrát zlatozeleně a zelenozlatě děleného štítu s vlnitým modrým kůlem, do něhož byl vložen stříbrný dvojitý hák, v heraldické terminologii tzv. „vlčí udice“ (pro zobrazení klikni, znak poskytl Obecní úřad v Jetřichově). Figura dvojitého háku byla do znaku obce přenesena snad z erbu jejího domnělého zakladatele (?) a vlnitý modrý kůl symbolizoval potok, po němž dostala jméno. Zlaté a zelené pruhy měly patrně prezentovat Jetřichov jako zemědělskou osadu obklopenou lesy. Německý text popisující znak uvádí, že byl vesnici udělen králem Václavem IV. v r. 1395. To je velmi nepravděpodobné a vše naznačuje, že znak náleží do skupiny falz, vyhotovovaných v 19. století. Tvůrce nového znaku a praporu Jetřichova však přesto považuje za nanejvýš vhodné z výše popsaného znaku vycházet. Proto odstranil pouze mnohonásobné zlatozelené dělení štítu, které nahradil figurami břevna a růží, převzatými ze znaku břevnovských benediktýnů (resp. broumovského benediktýnského kláštera).

Znak tak dle mínění autora tím získal nejen po stránce výtvarné, ale zvýší se i jeho vypovídací hodnota. K předkládaným návrhům znaku byly vyhotoveny i návrhy praporu, jejichž řešení je totožné.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.jetrichov.cz , na kterých najdete další nformace.