Jaroměř

Jaroměř

Poznejte a zamilujte si Jaroměř - město zahrad a parků na soutoku tří řek, královské věnné město a císařskou pevnost Josefov. Místo, které zve k návštěvě svými památkami a kulturní tradicí. Leží v Královéhradeckém kraji, 120 km severovýchodně od Prahy. Velmi výhodná poloha z něj učinila dopravní a železniční uzel, ve výstavbě je dálnice,  nachází se zde i letiště.

Dnešní historický střed města je trvale osídlen tisíc let. Na počátku 11. století zde založil přemyslovský kníže Jaromír hradiště a dal mu jméno Jaroměř. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z r. 1126. Královské město vzniklo za krále Přemysla Otakara.  

 Nejvýznamnější památkou Jaroměře je gotický chrám sv. Mikuláše s bohatě zdobeným hlavním oltářem. Ze středověkého opevnění města zůstala pouze jediná brána se zvonicí. Historickému náměstí s podloubím dominuje Mariánský sloup z let 1723-1727, dílo proslulého M.B.Brauna. Příjemná místa k posezení nabízí městský park. Jaroměř se pyšní i výstavnými veřejnými budovami a zejména školami, postavenými na přelomu 19. a 20. století. K předním památkám moderní české architektury patří Wenkeův dům postavený v r. 1911 podle návrhu J. Gočára. Je zde sídlo Městského muzea a galerie.

Od roku 1948 je součástí Jaroměře bývalé pevnostní město Josefov. V letech 1780 až 1787 tu podle plánů francouzských vojenských stavitelů vzniklo vrcholné dílo evropského urbanismu a fortifikačního umění. Největší turistickou atrakcí jsou podzemní chodby. Tajuplnost a romantiku josefovského labyrintu umocňuje osvětlení voskovými svícemi. Návštěvníci zde prochází  s průvodcem, ale část prohlídkového okruhu absolvují sami. Zažívají tak na vlastní kůži pocity vojáků bránících pevnost před nepřítelem. Promenády lemující horní část pevnosti poskytují v parném létě stín a klid a zájemcům o pevnostní architekturu možnost prohlédnout si objekty tvořící hlavní a vnější obranný val Josefova.

Návštěvu podzemí můžete zpestřit prohlídkou lapidária s originály soch M. B. Brauna nebo historické expozice v bývalé josefovské radnici. Pro milovníky vojenské historie je připraveno První vojensko-historické muzeum M. Frosta.

Mezi další zajímavosti Jaroměře patří Železniční muzeum v někdejší výtopně ČD vybavené historickými stroji, vagóny, železničními doplňky a reáliemi. Pokud Vás unaví procházka městem, můžete se osvěžit v plaveckém areálu s vyhřívanou vodou. A co takhle podniknout vyhlídkový let z místního letiště, navštívit divadlo, zabruslit si nebo si zahrát bowling? V okolí Jaroměře se rovněž nacházejí pěkné trasy pro cykloturistiku. V nejbližším okolí můžete navštívit lázně Velichovky, farmu Nová Amerika s chovem koní, jízdárnou a golfovým hřištěm, hospital v Kuksu a Braunův Betlém.

Mezi současné nejvýznamnější a nejúspěšnější jaroměřské firmy patří Karsit - strojírenská výroba pro automobilový průmysl, Tanex-Plasty -  chemická výroba pro automobilový průmysl, Kimberly-Clark - výroba hygienického zboží, JUTA - textilní výroba, Mileta - textilní výroba a Provio - mražené potraviny.

Dnešní Jaroměř má téměř 13 tisíc obyvatel. Město Jaroměř se rozvíjí do krásy, pečuje o své kulturní dědictví a životní prostředí. Navázala dobré partnerské vztahy s polským městem Ziębice, udržuje přátelské vztahy s anglickým městem Warringtonem. Je členem Euroregionu Glacensis, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Walled Towns Friendship Circle (Přátelský kruh opevněných  měst) a neformálního spolku - Sdružení věnných měst českých královen.

Historie města Jaroměře
Území na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje bylo osídleno již kolem roku 40 000 př. n. l. v období mladšího paleolitu. První historicky doložená zpráva o Jaroměři je datována až rokem 1126, kdy na místě kostela sv. Mikuláše stál hrad, založený přemyslovským knížetem Jaromírem. Jako město je prvně připomínáno v roce 1298 za vlády Václava II., kdy hradiště bylo pravděpodobně povýšeno Přemyslem Otakarem II. na královské město, patřící od roku 1307 manželce Vaclava II. Elišce Rejčce jako věnné město českých královen.

V počátcích husitských bouří stála Jaroměř jakožto královské město spravované německým patriciátem na straně krále a císaře římského Zikmunda Lucemburského. Když však dne 6. května 1421 k městu přitáhla husitská vojska v čele s Janem Žižkou z Trocnova, nezbývalo měšťanům nic jiného, než se po třech dnech vzdát a poté se podrobit věrnosti kalichu. Na straně podobojí stála Jaroměř až do osudné bitvy u Lipan. Dva roky po neúspěšné bitvě se opět poddala císaři Zikmundovi, přičemž ten ji roku 1437 daroval své manželce, královně Barboře. Město posílené za husitských válek se nechtělo vzdát svých privilegií a podrobit se královně, která Jaroměř rozhořčeně zastavila roku 1445 Jiřímu z Poděbrad. V upomínku na příkoří způsobené královně dostala Jaroměř nový znak, místo původní dvojí stupnice muselo užívat lvici obtočenou dvojitou korunou.

Koncem první poloviny patnáctého století byla Jaroměř do základu zničena požárem a nevyhnula se ani v té době nikterak neobvyklým morovým epidemiím. Přesto v období po třicetileté válce, které poznamenalo Jaroměř velkými škodami a ztrátami, tu v období vrcholné renesanční a barokní kultury vzniká řada staveb a uměleckých památek. Renesanční architekturu nám ne zcela připomíná budova radnice, která byla bohužel v pozdější době přestavěna, a tudíž není slohově jednotná. Velmi silně ale poznamenaly tvář Jaroměře barokní výjevy, ke kterým patří Mariánský sloup nebo socha Plačící ženy na jaroměřském hřbitově, připisovány k dílu sochaře Matyáše Bernarda Brauna a v neposlední řadě i výzdoba gotického chrámu sv. Mikuláše, kde hlavní oltář vytvořil zdejší rodák Matěj Krupka.

V době vlády osvícenských panovníků procházely české země nejen velkými reformami, ale stála tu i hrozba před případnou pruskou expanzí. Panovnice Marie Terezie přišla o Slezsko a Kladsko, kde se nacházela obranná linie severu českých zemí. Ztrátu slezských pevností musela nahradit výstavbou nových pevností, což znamenalo pro Jaroměř zlomové období, kdy vznikla v nedaleké vesnici Ples pevnost, jejíž výstavba v krátké době začala měnit tvář krajiny a rozsáhlé úpravy poznamenaly zejména koryta řek, přičemž byl také zcela posunut jejich soutok. Dne 3.října 1780 byl položen základní kámen za přítomnosti císaře Josefa II., stavba pak byla dokončena za neuvěřitelných sedm let a slavnostně předána zemskému veliteli v Čechách. Čtyři roky po dokončení stavby roku 1791 bylo pevnostní město povýšeno na královské svobodné město a o dva roky později roku 1793 byla pevnost Ples přejmenovaná za císaře Františka II. na Josefov. Josefovský městský znak byl městu udělen Ferdinandem V. 3. března 1836.

Pevnost ve své době představovala jeden z vrcholů pevnostního stavitelství, přesto ji ale nikdo nikdy nenapadl, pruská vojska se jí v roce 1866 jednoduše vyhnula a tak v roce 1888 byla pevnost zrušena.
V devatenáctém století, v tzv. století páry, se v Jaroměři rozvíjel průmysl a podnikání, což si vyžádalo zlepšení a zdokonalení komunikací. V tomto směru bylo záměrem vybudování železniční trati. Podmínkou vybudování bylo, aby nádraží a část trati byly pod přímou obranou a tudíž palbou josefovských děl. První vlak do stanice Josefov - Jaroměř přijel 27. října 1857 a již 4. listopadu byla zahájena pravidelná doprava mezi touto stanicí a Pardubicemi.

Nejvýznamnější událostí tohoto období je revoluční rok 1848. Jako v jiných městech, tak i zde vzniká národní garda. Revoluční období bylo ukončeno vyhlášením stavu obležení nad celou Jaroměří. Záhy následovalo rozpuštění národní gardy. Josefovská pevnost v těchto letech sehrála nedůstojnou roli, roli těžkého žaláře. 19. století není jen černou stránkou historie Jaroměře. Roku 1885 byla vybudována nová školní budova Na Ostrově a přístupová komunikace s novým mostem přes řeku Labe.

V době po sarajevském atentátu vyhlásilo Rakousko-Uhersko úplnou mobilizaci,  Jaroměř byla zcela přeplněna vojskem za účelem výcviku branců. Průběh studené války a neschopnost rakouských armád na válečném poli se zde nahrazovaly neustálým policejním dohledem. Konec války byl pak provázen epidemií španělské chřipky. Z jaroměřských občanů, kteří bojovali na bojištích první světové války, jich padlo 218, toto číslo zahrnuje také 38 josefovských. Nesmíme zapomenout ani na zahraniční odboj. 92 mužů vstoupilo do francouzských, italských a ruských legií. Válečná léta nám trvale připomínají dvě nádherné lípy na josefovském náměstí. Byly zasazeny 2. prosince 1914 na počest 66 let trvající vlády Jeho Výsosti císaře a krále Františka Josefa I.

Ihned po válce a vzniku samostatného státu 28. října 1918 se zde ustanovil Okresní národní výbor, důsledkem čehož čeští důstojníci sesadili německé z jejich funkcí. Proto bylo pro jaroměřské občany rozčarováním rozpuštění zdejšího Národního výboru v prosinci roku 1918 a převedení jeho pravomoci na hejtmanství ve Dvoře Králové nad Labem. Jaroměř však i nadále usilovala o postavení okresního města. Částečně byly tyto snahy naplněny zřízením Jaroměřského samosprávného okresu, ten však byl již r. 1929 sloučen s politickým okresem královédvorským.

Tento stav se změnil až r. 1945, kdy se v říjnu Jaroměř konečně stává okresním městem. 30. června 1960 při reorganizaci státní správy byl tento statut ovšem opět zrušen a území rozděleno mezi okresní úřady v Hradci Králové a Náchodě. Dvacátá léta jsou v Jaroměři provázena bouřlivým stavebním ruchem, který ale na začátku 30.let ochládá a ustanovuje se až do bodu mrazu, kdy je střídán obdobím krize. Přesto meziválečné období obohatilo město nejenom o množství staveb, ale i o řadu umělců přímo spjatých s Jaroměří. Po odeznění krize v druhé polovině 30. let však vyvstává nové nebezpečí, německý fašismus.

První německé okupační jednotky přijely do Jaroměře 15. března 1939 před šestou hodinou ranní. Velitelem města byl ustanoven důstojník wehrmachtu major Konopatzki. Mnoho mužů se nemohlo s okupací smířit, proto se rozhodlo opustit vlast a bojovat za svobodu v cizích zemích. První spojeneckou jednotkou na území našeho města byla americká vojenská mise 8. května 1945, jenže na definitivní osvobození si město muselo pár dní počkat. Jména všech padlých a zemřelých jaroměřských a josefovských občanů nám připomínají bronzové desky umístěné u Památníku osvobození vedle Městského divadla.

Postupné rozrůstání Jaroměře a Josefova vyvrcholilo roku 1948, kdy byla tato dvě samostatná města sloučena v jeden celek. Součástí Jaroměře se staly i bývalé obce Dolní Dolce a Jezbiny. Tento stav byl potvrzen Zemským národním výborem v Praze 19. října 1948.

Památky
Co se týká kulturních památek, má Jaroměř svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Město bylo v r. 1990 vyhlášeno Městskou památkovou zónou.

Chrám sv. Mikuláše 
Byl založen počátkem 14. století (byl součástí městského opevnění) a dostavěn v druhé polovině 15. století. Je významným dílem pozdní, tzv. jagellonské gotiky. Dnešní podobu získal začátkem 20. století. K jeho zajímavostem patří barokní oltář od M. Krupky a krypta s mumiemi jaroměřských měšťanů. Ke kostelu přiléhá zvonice s bránou, kterou ve středověku procházela tzv. polská cesta.

Kostel sv. Jakuba
Byl založen ve 14. století a přestavěn v 16. století, cenné jsou jeho pozdní gotické portály. Zde býval původní jaroměřský hřbitov, který připomíná pomníček M. S. Patrčky.

Městské divadlo
Nejvýznamnější secesní stavbou je budova Městského divadla (Fügnerova sokolovna), postavená v letech 1901-1903 podle projektu J. Podhajského. V 50. letech byla budova přestavěna pro divadelní účely. Je zde sídlo Městského kulturního střediska.

Městské muzeum - Wenkeův dům
- je významná památka české moderní architektury. Bývalý obchodní dům byl postaven v letech 1910-1911 podle projektu J. Gočára. Dnes tu je sídlo Městského muzea a galerie.

Mariánský sloup
Dominantu náměstí tvoří Mariánský sloup postavený v letech 1723-1727. Je významným dílem M. B. Brauna a jeho sochařské dílny. Sloup vyniká bohatou sochařskou výzdobou, jejíž originální díla byla v 90. letech 20. století nahrazena věrnými kopiemi.

Mohutné hradby, podzemní chodby
- jsou nedílnou součástí i dnešního Josefova. Největší zásah do jejich vzhledu způsobilo zbourání všech čtyř pevnostních bran na přelomu 19. a 20. století. Součástí obranného systému byly i rozsáhlé podzemní chodby, které jsou největší turistickou atrakcí města. Dojem z prohlídky vynikajícího technického díla z konce 18. století umocňuje osvětlení pomocí svíček. Provoz zajišťuje městské muzeum.

Josefov
V roce 1971 byl Josefov vyhlášen Městskou památkovou rezervací.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.jaromer-josefov.cz, na kterých najdete další informace.