Velký Třebešov

Velký Třebešov

Obec Velký Třebešov leží na hlavním tahu mezi Hradcem Králové a Náchodem asi dva kilometry od České Skalice, rodiště Boženy Němcové. Obec má přibližně 300 obyvatel. V roce 2005 oslavila naše obec jubilejní výročí 650 let od první zmíňky o Velkém Třebešově. Za zmíňku stojí místní kostel sv. Štěpána, který je právě z roku 1355.

O kulturní život v obci se stará spolu s místním úřadem sbor dobrovolných hasičů, jež vynikajícím způsobem reprezentuje obec v hasičských soutěží. Jejich stránky vám vřele doporučuji k navštívení. Vedle místních dobrovolných hasičů existuje v obci také klub důchodců, jež zajišťuje akce pro starší občany naší obce. A na závěr bych vás chtěl pozvat do naší obce a poděkovat vám za návštěvu našich stránek. Přijeďte se podívat, u nás je skutečně hezky.

Historie
Velký Třebešov v dnešní podobě představuje dvě sloučené části (obce) Velký a Malý Třebešov, s rozdílným charakterem zástavby. Velký Třebešov je středověkého původu, první zmínka je z roku 1355, kde byl kostel sv. Štěpána farním v děkanátě dobrušském. Ve Velkém i Malém Třebešově bylo panské sídlo, stály zde tvrze. Tvrze postupně zanikly, parcelací pozemků vznikla další stavební místa a zástavba se rozšiřovala, došlo k propojení dříve samostatných částí. Po roce 1917 Malý Třebešov zanikl.

Ves patřila ve 14. stol. Berkům z Dubé na Ryzemburce, kteří ji prodali klášteru augustiniánskému v Jaroměři. roku 1404 koupil jaroměřský klášter některé dvory a lány v Doubravici a Třebešově. V roce 1437 zastavil král Zikmund statky bývalého kláštera v Jaroměři Jiříkovi z Chvalkovic (Malý Třebešov). Roku 1560 byly koupí oba Třebešovy připojeny ke zboží ryzemburskému, roku 1613 pak k Náchodu. Historie obou Třebešovů je spojena s historií jejich tvrzí a šlechtických držitelů.

Tvrze:
Ves Malý Třebešov se poprvé připomíná v r. 1355. Tvrz zde byla vybudována v 16.stol., kdy ves patřila Bavorovi Chvalkovskému z Hustířan. V roce 1611 získal Velký i Malý Třebešov Marvart Stranovský ze Sovojovic. O dva roky později koupil oba statky majitel náchodského panství Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic. V kupní smlouvě byla popsána tvrz v Malém Třebešově jako kamenné panské sídlo o dvou patrech. Při konfiskaci náchodského velkostatku po druhé světové válce převzal malotřebešovský dvůr i s někdejší tvrzi Státní statek v České Skalici. V prostorné dvoupatrové budově zdobené znakem Schaumburg- Lippe však málokdo tuší někdejší starou tvrz.

Tvrz ve Velkém Třebešově vznikla asi až v polovině 16.stol., kdy tu sídlil Jan Chvalkovický. Po připojení k náchodskému panství tvrz sloužila jako hospodářská budova dvora. R. 1827 byl dvůr zrušen a tvrz byla změněna na hostinec. Dnes je budova bývalé tvrze soukromým obytným domem čp. 1. Je to obdélníková přizemní budova, kde v interiéru jsou dosud zachovány valené klenuté sklepy a v přízemí křížové a valené klenby. Samostatný mléčný sklep, který patřil k tvrzi, byl v r. 1968 přestavěn na rodinný domek č. p. 45.

Pamětihodnost
- Kostel svatého Štěpána

Stručná symbolika obecního znaku Velkého Třebešova:
I. Figura černého břevna ve stříbrném poli je převzata z erbu Chvalkovských z Hustířan, majitelů samostatných třebešovských statků a tvrzí.

II. Figura čápa "přirozených" barev v modrém poli je převzata z erbu Dobřenských z Dobřenic, dalších majitelů "obojího Třebešova".

III. Figura červené růže ve stříbrném poli je převzata z erbu rodu Schaumburg-Lippe, majitelů náchodského panství, kam obec později náležela.

IV. Figura cimbuřového řezu vyjadřuje obecně samostatné statky a tvrze v Malém a Velkém Třebešově.

V. Tzv. heroldská (neboli geometrickým dělením štítu vzniklá) figura polcení štítu na dvě pole připomíná počet historicky samostatných statků a tvrzí (tj. Malý a Velký Třebešov).

VI. Symbolika barev:
- stříbrná + modrá = barvy z převzatých erbovních námětů
- modrá napravo = obec leží na pravé straně řeky Úpy

Historická pečetní symbolika
V případě obce Velký Třebešov není doloženo užívání pečetního znamení s obrazovým námětem. Existují pouze doklady o užívání tzv. nápisové pečeti, to znamená pečetního typáře s označením názvu obce, bez specifického obrazu.

Tyto doklady představují otisky pečetního typáře v písemnostech Stabilního katastru, konkrétně v tzv. Indikačních skizzách a v tzv. Popisech hranic katastrálních obcí z roku 1840, uložených v současnosti ve Státním ústředním archivu v Praze. Jedná se o kulatou pečeť, v jejímž poli kromě dekorativních palmových ratolestí absentuje jakýkoli figurální obraz a lze v něm spatřit pouze nápis v podobě psací miniskuly označující nositele pečetního znamení: "Obec Trzebessow".

Popsaná pečet patřila spojené obci Třebešov, která se v uvedené písemnosti označuje jako "...Trzebeschow und der Ortschaft Klein Trzebeschow", neboli "Třebešov a osada (místní část) Malý Třebešov".V uvedených archívních materiálech je pečet obce doprovázena pečetí panského vrchnostenského úřadu.

Nový heraldický znak obce
V případě obce Velký Třebešov nebylo možno při tvorbě obecního znaku postupovat standardní cestou heraldického přepisu historického pečetního znamení. V dostupných archivních materiálech totiž pečetidlo s vlastním obrazovým symbolem obce není doloženo. Pro tvorbu nového znaku z výše uvedeného vyplývalo, že se muselo postupovat alternativním výběrem znakových figur. (znak vytvořen uměle, to znamená, že prostřednictvím kombinace znakových figur, vyjadřujících nejpodstatnější momenty historie, případně charakteru obce).

Tři základní tématické okruhy, o kterých lze uvažovat:
1. Erbovní znamení někdejších majitelů samostatných statků a tvrzí Velký a Malý Třebešov, popřípadě majitelů náchodského panství, kam později oba statky náležely.

Zde se nabízely především erbovní náměty dvou rodin, které vlastnili třebešovská dominia v druhé polovině 16. století, resp. na počátku 17. století. První z rodin byli Chvalkovští z Hustířan. V historické literatuaře se uvádí mimo jiné Bavor Chvalkovský z Hustířan, stavitel tvrze v Malém Třebešově, a Jiřík Chvalkovský z Hustířan, majitel sousedního Velkého Třebešova. Druhou rodinou byly Dobřenští z Dobřenic, z nichž se uvádí například Jiřík Dobřenský z Dobřenic, který spojil oba Třebešovy v jedno držení.

Erbem Chvalkovských z Hustířan byl stříbrný štít s černým břevnem, zatímco Dobřenští z Dobřenic mají ve svém modrém šítě čápa "přirozených" barev - tj. stříbrného s černým křídlem a červenou zbrojí.

Kromě odkazu na tyto dva rody, které se nejvýznamněji zapsaly do starších dějich "obojího Třebešova", můžeme pak dále uvažovat rovněž o odkazu na rod Schaumburg-Lippe vlastnící v minulosti náchodské panství, k němuž obec později patřila. Ze složitějšího erbu tohoto rodu, který v obci provozoval některé významné hospodářské aktivity a jehož erb zdobí někdejší starou tvrz, lze poukázat kupříkladu prostřednictvím figury růže z prvního pole erbu, nebo prostřednictvím pilovitého řezu připomínajícího motiv kopřivového listu ze srdečního štítku erbu.

2. Kostel sv. Štěpána prvomučedníka jakožto významná historická dominanta obce, na niž lze ve znaku poukázat prostřednictvím typického svatoštěpánského atributu - kamenů, popřípadě trojice kamenů.

3. Poloha obce na pravém břehu řeky Úpy jakožto typický prvek krajinného rámce obce. Tento motiv lze ve znaku vyjádřit jednak přítomností figury břevna a jednak dominantní modrou barvou šítu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.velkytrebesov.cz, na kterých najdete další informace.