Kramolna

Kramolna

Obec Kramolna se nachází v podhůří Krkonošských hor, nedaleko okresního města Náchoda. Doufáme, že zde naleznete všechny informace, které o této obci hledáte...

Území obce se nachází severozápadně od okresního města Náchod, na které na jihovýchodě navazuje.

Severní hranice prochází lesem pod Bukovou horou a pokračuje podél státní silnice Trubějov - Zábrodí ke křižovatce Zábrodí - Horní Rybníky. Východní hranice probíhá komplexem lesů Na podháji, Hejnovka, Průhonská. Na jihovýchodě obce přetíná státní silnici Náchod - Kramolna, navazuje na katastr Náchod a směrem k západu na katastr Vysokov, probíhá lesem pod Homolkou směrem k Čihadlu, kolem Lhoteckého Dvoru dál pod lesem Březina. V jihozápadním cípu přetíná státní silnici Kramolna - Studnice a vybíhá přes Hory k lesům Lískovec a Draha. Dále pokračuje přes Kamanec k Trubějovu, kde přetíná státní silnici Kramolna - Trubějov - Olešnice a podél potoka Špinka směřuje k severnímu cípu pod Bukovou horu.

Území obce jako součást Českého masívu patří z regionálně geomorfologického hlediska do takzvané pahorkatiny Královédvorské a je charakterizováno zvlněným terénem s průměrnou nadmořskou výškou 420 m. Území Trubějova leží v nadmořské výšce 405 m a odtud severním směrem podél silnice terén zvolna stoupá až na 430 m, severozápadním směrem až na 450 m. Jihovýchodně, směrem na Kramolnu, se táhne zvlněný terén, který od obce stoupá až na 475 m a dále podél silnice do Náchoda zvolna klesá. Zvlněný terén nalézáme i mezi obcemi Kramolna a Lhotky, odkud terén klesá podél silnice do Řešetovy Lhoty na 380 m.

Expozice území je z největší části západní - jihozápadní. Nejvyšším místem území je s kótou 490 m n.m. hřeben nad Kramolnou (východní hranice území) a nejnižším místem s kótou 360 m n. m. silnice Lhotky - Řešetova Lhota u Lískovce a severozápadní cíp území - údolí potoka Špinka.

Historie obce
Dnešní obec Kramolna je tvořena třemi částmi, které měly odlišný historický počátek. Nejstarší písemná zmínka je o části Trubějov, která je z roku 1402. Kdysi samostatná ves Kramolna patřila v minulosti k Náchodskému panství a nejstarší písemná zmínka o ní je z roku 1415. Časově nejmladší částí jsou Lhotky, někdy též uváděny jako Lhotecký dvůr. Původně to byl panský dvůr, který až do parcelace na základě pozemkové reformy v roce 1921 patřil pod Náchodské panství. Ve starších dobách to byl panský dvůr s několika staveními, ve kterých bydlely rodiny, které na statku pracovaly. Nicméně již od roku 1848 měly Lhotky 35 domů s 202 obyvateli. V roce 1965 je ve Statistickém lexikonu obcí uváděn počet 117 obyvatel.

Obecní kronika byla založena až v roce 1933, tedy deset let po vyhlášení zákona o zřízení obecních kronik, ale je velmi obtížné vytěžit z ní informace o starší historii obce.

Po třicetileté válce, údaj z roku 1651, měla ves 42 obyvatel. Kromě dvou obyvatel označených jako "zahradníci", tedy s malým rozsahem polností, jsou ostatní označováni jako chalupníci.

Robotní seznam pro Kramolnu ze dne 14. srpna 1775 uvádí ve vsi pouze jednoho sedláka /Václav Novák z čp. 16/, dva jsou uváděni jako "zahradníci", ostatní jsou označováni jako domkáři. V první polovině 18. století bylo nejvýznamějším stavením čp. 1, kde byla panská hájovna a rybárna. V té době je v katastru Kramolny uváděno 7 rybníků.

Kramolna se zapsala do vojenských dějin, a to v roce 1778 v tzv. "bramborové válce", šlo o válku o bavorské dědictví, kdy pruský král se svým vojskem vpadl do severních a východních Čech. V Kramolně si Fridrich II. vybudoval hlavní vojenský "stan". Ubytoval se v domě č. p. 39, kde pobýval několik dní. V roce 1813 prošla při ústupu z Ruska vojska císaře Napoleona přes Kramolnu. Této obci se nevyhnula ani prusko-rakouská válka v roce 1866. Vsí táhla vojska obou válčících stran. První světová válka si pak v Kramolně vybrala svou oběť. Přímo na frontě padli tři muži a na následky válečných zranění zemřelo 10 dalších.

V roce 1850 došlo ke spojení Kramolny, Lhotek a Trubějova v jednu obec Trubějov. Přestože počtem obyvatel byl Trubějov menší, v roce 1965 měl 163 obyvatel a Kramolna 516, zůstal obecní úřad v Trubějově. Dnes je situace opačná. Se spojením vsí v polovině předminulého století nebyly občané Kramolny spokojeni a v roce 1876 došlo na jejich přání k odloučení Kramolny od Trubějova. Nebylo to však natrvalo. V letech 1961 - 1970 patřila opět pod Obecní úřad Trubějov.

Vedle zemědělství bylo hlavní obživou obyvatel Kramolny tkalcovství. Pokud se týká církevní správy, patřila Kramolna pod farnost v Náchodě. V 18. století zde byla vystavěna barokní kaple Panny Marie, která byla později novodobě upravována, především vnitřek kaple. V roce 1936 byla na pozemku věnovaném panem Josefem Drašnarem budována církví československou Husova zvonice.

Zvon byl ulit v zámečnické a zvonařské dílně pana Bělohoubka v Hradci Králové. Nápis na zvonu: "Z hluboké úcty k M. Janu Husovi - občané Kramolští - r. 1936". Slavnostní odevzdání veřejnosti se konalo 7. července 1937 za účasti biskupa čs. církve Stanislava Korduleho.

Nejstarším spolkem v Kramolně byl sbor dobrovolných hasičů z roku 1883. V roce 1885 byl založen spolek ochotnických divadelníků. Hrávalo se v hostinci pana Adolfa Součka čp. 56. velmi častá byla spolupráce s náchodskými ochotníky. V roce 1903 vznikla spolková knihovna divadelníků se základním fondem 105 svazků, která byla po první světové válce přeměněna na obecní knihovnu. V obci byla založena také sokolská tělovýchovná jednota. Obecně se dá říct, že spolkový život obce mezi první a druhou světovou válkou byl velmi čilý. Za druhé světové války byl silně tlumen.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kramolna.cz, na kterých najdete další informace.