Martínkovice

Martínkovice

Naše obec je jednou z několika dlouhých lánových (přípotočních) vsí, které vznikly ve 13. století v Broumovské kotlině. Benediktíni břevnovského kláštera, kterým zdejší kraj daroval český král Přemysl Otakar I., osídlili úrodné roviny kolem řeky Stěnavy a jejích přítoků německými zemědělci a řemeslníky z Durynska a Flander. První písemné zmínky o Martínkovicích pocházejí z roku 1320.

Po několik staletí byli zdejší obyvatelé odkázání na místní přírodní zdroje, obživu hledali převážně v zemědělství a drobné řemeslné výrobě. S Broumovským panstvím byli svázání robotou. Teprve až rok 1848 a technický pokrok zmírnili dřinu na vesnici a osvobodili zemědělce z poddanství. Dochované statky v obci většinou pocházejí právě z 19. století. Naši bohatí němečtí předci tehdy dokázali postavit (i bez aut a železnice) zcela ojedinělé zděné stavby, které svým objemem, prostorovým uspořádáním, použitými stavebními prvky a členěním fasád - zvláště pak štítů - jsou výjimečné v České Republice.

Krajinu na Broumovsku bohatí benediktini posvětili v 17. a 18. století církevními architektonickými skvosty. Patří k nim i skupina devíti barokních kostelů z dílny Martina Allia a Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Martínkovický kostel sv. Jiří a sv. Martina najdete nad řekou Stěnavou v dolní části obce. Je poprvé uváděn roku 1384 jako farní. V roce 1650 k němu byla přistavěna zděná věž, která jediná se zachovala při stavbě kostela nového v letech 1692-1698 podle projektu Martina Allia. Hlavní oltář je zdoben monumentálními sochami sv. Vavřince a Štěpána z období kolem roku 1700. Socha Madony ze začátku 15. století, která patří k hlavnímu oltáři, byla spolu s dalším vzácným inventářem uložena do depozitáře. Stalo se tak poté, co zde roku 1992 uloupili sochu Madony z výklenku na jižní straně presbytáře. Autorem nástropní malby je F.A.Schaffer. Bohoslužby se dnes v kostele konají jen příležitostně.

Mezi významnější stavební památky v obci patří také barokní fara z roku 1690, ve které často pobýval český historik Václav Vladivoj Tomek a kaplička sv. Anny, postavená v roce 1798 a do původní podoby obnovená a vysvěcená v roce 1999. Na návrší naproti kostelu se nachází velké pohřebiště vojáků z první světové války i ruských válečných zajatců z druhé světové války. Na hřbitově stojí památník padlým.

Nejvyššího počtu obyvatel - 1797 - dosáhly Martínkovice v letech 1912-1913. Z téže doby pochází základní škola, opravená v roce 1999. Textilka byla postavena na místě bývalého mlýna ve druhé polovině 19. století. V roce 1875 v ní tehdejší nový majitel továrník Moritz Schur z Vídně rozšířil provoz přádelny o tkalcovnu a sukárnu. Tkaly se zde damašky, látky na ubrusy a prostírání, později i hedvábí používané ve druhé světové válce na výrobu padáků. Dnes je objekt uzavřený. Stejný osud postihl i malou továrničku na výrobu nudlí, ve které se po válce vyráběla kružidla. Martínkovice dnes mají 550 obyvatel, nejvíce ze všech vsí na Broumovsku. Na úbytku obyvatel se nejvíce podepsalo poválečné vysídlení Němců a uzavření obou továren v obci.

Martínkovice jsou asi 5 km dlouhou, dříve převážně zemedělskou vesnicí, sahající až k úpatí Broumovských stěn. Byla vysazena v r. 1255 broumovským opatem Martinem I. z české osady Březnice jako Mertensdorf, později Märzdorf a nakonec Martínkovice. Na vrchu proti kostelu zv. ještě v nedávné době "Turmwiese" stála od začátku 14. století do dnešní doby nedochovaná kamenná věž, postavená opatem Bavorem z Nečtin. Nejpozději ve stejné době byl ve vsi vybudován kostel, v r. 1384 farní. V r. 1650 byla k lodi přistavěna věž, která byla při stavbě nové svatyně, zasvěcené sv. Jiří a Martinu, ponechána. Ta vznikla v letech 1692-98 z příkazu opata Tomáše Sartoria, za stavitele je označován M.Allio (podle jeho plánů byla koncem 17. století vystavěna i přilehlá barokní fara, na níž často pobýval historik V. V. Tomek).

Obec je na památky skutečně bohatá, kromě již zmíněných musíme připomenout barokní most přes Stěnavu, dvě křížové cesty z 19.století, několik kvalitních soch (mariánský sloup z doby kolem r. 1700, sochy Ukřižování z r. 1775 a z doby kolem r.1800, Immaculata ze stejné doby, socha sv.Jana Nepomuckého z r. 1803 a sousoší Krista na Olivetské hoře z poloviny 19. století). Za obcí stojí ještě kaple sv.Anny z r. 1798.

V minulosti se na katastru Martínkovic lámal pískovec, několik dolů dodávalo stavební písek a do r. 1914 tu byla provozována i cihlářská pec.

Z významnějších sfragistických dokladů známe pouze pečeť martínkovického farního úřadu, v jehož pečetním poli je sv. Jiří z koně kopím zabíjející draka. Typář byl vyhotoven patrně v 18. století, studovaný otisk pochází z r. 1829 (ANM Praha, Eichlerova sbírka - kart.23 - panství Broumov).

Symboliku sv. Jiří najdeme i v návrzích martínkovického znaku (svatojiřský červený heroldský kříž). Ústřední figurou zde uplatněnou je ovšem věž s cimbuřím, symbolizující dnes již neexistující gotickou kamennou stavbu, stávající naproti kostela. Motiv šípu byl převzat z rodového erbu opata Bavora z Nečtin, zatímco meč patří sv.Martinovi. Opatská berla ve variantním návrhu připomíná v obecné rovině dlouhodobou příslušnost obce k broumovskému klášternímu panství. K předkládaným návrhům znaku byl vyhotoven společný zjednodušený návrh praporu obce, navržený tak, aby vyhovoval požadavkům podvýboru pro heraldiku PS parlamentu ČR.

Pěší turistika

Broumovské stěny
Ideálním východiskem do Broumovských stěn je Police n. M., Hlavňov nebo Hvězda, odkud je nádherný výhled na severovýchodní část Broumovska.

Broumovské stěny jsou rozsáhlým skalním masivem, který je značně členitý. Nejvyššími vrcholky jsou Božanovský špičák (773 m) a Koruna (789 m), které nabízejí výhled do širokého okolí. Nejznámějším bodem je vyhlídka na ochozu kaple na Hvězdě (- kaple z roku 1733 od K. I. Dienzenhofera je ve tvaru hvězdy), kde je rovněž turistická chata.

Nedaleko Hvězdy se nachází hojně navštěvovaná Kovářova rokle, končící skalní dutinou zvanou Kovárna. Z Hvězdy lze po hřebenu dojít také na Supí hnízdo (702 m) a dále do Slavného. Broumovské stěny jsou složeny v převážné většině z menších skalních útvarů rozesetých v mnoha roklích, nejznámější jsou Kovářova, Hruškova, Pánkova a Zaječí.

Východiskem turistických cest je Hvězda (671 m) odkud vede příjemná cesta na kopec Ostaš (700 m). Cesty vedou rovněž do Javořích hor, které tvoří státní hranici s Polskem.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.martinkovice.cz, na kterých najdete další informace.