Červený Kostelec

Červený Kostelec

Červený Kostelec leží v malebném východním podhůří Krkonoš uprostřed regionu Náchodsko-Trutnovsko a počet jeho obyvatel se v posledních letech ustálil na osmi a půl tisíci. Území města se rozkládá v členitém podhorském terénu na jihozápadních svazích Jestřebích hor v nadmořské výšce asi 400 metrů a je přirozeným východiskem do jednoho z nejkrásnějších krajů České republiky. Není to však „skanzen“, ale naopak velmi živé město, kde se stále něco děje. Bohatá je činnost sportovních, kulturních a společenských organizací a spolků.

Historie
Datum 22. 8. 1362 je nejstarším dnem, který písemnou zprávou dotvrzuje existenci vsi Kostelec. Zpráva hovoří o ustavení faráře Heřmana na faru v Kostelci. Patronem byl červenohorský pán Mikuláš Piskle. Lze se však domnívat, že ves existovala už dříve - snad od konce 13. století. V této době už vrcholilo kolonizační dílo pánů rodu erbu zlatého střmene, z nichž Sezema založil hrad Červenou Horu a Tas Vízmburk.

Památky

Radnice
Přízemní kamenný dům rychtáře Stříhavky č. p. 10 dal nový majitel, faktor David Vikolčil, roku 1819 o jedno patro zvýšit a zastřešit mansardovou střechou krytou šindelem. V poschodí si zřídil přepychový byt, v přízemí bohatý plátenický obchod po vzoru kanafasových magnátů Machů. Nad poměry žijící faktorská rodina Vikolčilova přivedla však obchod k bankrotu a dům se stal roku 1835 majetkem věřitele Františka Bureše. Roku 1842 ho koupil největší kostelecký obchodník František Kozel. Po jeho úpadku získala bývalou rychtu roku 1882 v dražbě kostelecká obec. Střecha byla pokryta břidlicí a budova byla do konce druhé světové války a krátce po ní městskou radnicí. Roku 1989 byla opravena fasáda podle návrhu konzervátora Roberta Řemínka. Po generální rekonstrukci budovy v původním novobarokním slohu, ukončené roku 1994, se do budovy vrátily kanceláře starosty, místostarosty a tajemníka městského úřadu. V přízemí je odbor výstavby a zasedací místnost.

Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní. Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 1744 až 54 ho patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradecký stavitel František Kermer (1710 - 86).

Mariánský sloup
V areálu chrámu svatého Jakuba Většího, při komunikaci z náměstí směrem k Náchodu, je umístěn Mariánský sloup. Sloup má v základu třístupňové schodiště do všech čtyř stran, na němž je dvoudílný sokl, dole širší, přecházející třemi profily do užší části nahoře s profily s převislou římsou. Na soklu je postaven válcový, zdola nahoru konicky se zužující, sloup, opatřený dole jednoduchou patkou, nahoře ukončený hlavicí kompozitního slohu. Nahoře je socha Panny Marie, stojící na zeměkouli obtočené hadem. Panna Maria drží v náručí malého Ježíška. Exaltovaný pohyb ve spirále je zdůrazněn bohatou a rozevlátou draperií. Socha je zlacená, kolem hlavy má kruh svatozáře s hvězdičkami rovněž zlacenými. Mariánský sloup je z hrubozrnného pískovce. Tato barokní památka je datována rokem 1724, autor není určen.

Čerpáno z oficiálních stránek www.cervenykostelec.cz, na kterých najdete další informace.