Česká Skalice

Česká Skalice

Česká Skalice se nachází ve východních Čechách, na území okresu Náchod, v Královéhradeckém kraji, v nadmořské výšce 284 m n. m. v Úpsko-metujské tabuli. Městem protéká řeka Úpa. V těsné blízkosti města leží přehradní nádrž Rozkoš.

Historie
Českou Skalicí vedla již před tisícem let obchodní stezka spojující Prahu s Polskem. Je doložena poprvé v Kosmově kronice k roku 1068, ale nálezy římských mincí z druhého století našeho letopočtu dovolují soudit, že tudy procházeli kupci jež dříve. Osídlením povodí středního toku Úpy pověřil Přemysl Otakar I. (1197 - 1230) starobylý český rod erbu zlatého střmene. Členové tohoto rodu Chvalek, Bohuš Bradatý a Ratibor spravovali za vlády knížete Vladislava II. (1140 - 1173) kladský hrad a byli kastelány kladské župy.

Po příchodu do severovýchodních Čech vybudovali při křižovatce Kladské a Upské cesty nedlouho po sobě dvě opevněná rodová sídla, tvrz maloskalickou na pravém břehu při brodu přes řeku Úpu poblíž dnešního kostela v České Skalici, patrně rozsáhlejší a důležitější, a tvrz velkoskalickou na levém břehu Úpy nad Babiččiným údolím v místech, kde se dosud říká Na hradě. Počátky kolonizačního úsilí rodu zlatého střmene v okolí České Skalice připomínají jména míst Chvalkovice, Boušín, Ratibořice. Není známo, která ze skalických tvrzí byla postavena dříve. První nepřímá zmínka o Skalici pochází až z roku 1238. Na závěti Zbraslava Vchynice, vysokého dvorního hodnostáře, číšníka krále Václava I., správce královského dvora v Miletíně, je uveden jako svědek Petr ze Skalice.

Památky

Babiččino údolí
Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy ze severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař a spisovatel Otakar Jedlička. V červenci roku 1952 vyhlásilo ministerstvo školství, věd a umění Ratibořice s údolím za státní krajinnou a národní rezervaci. Později byla příroda Babiččina údolí zahrnuta do chráněného území a dnes je jeho jižní část od České Skalice až ke Slatinskému mlýnu nazývána národní přírodní památkou s rozsáhlým ochranným pásmem.

Staré bělidlo
Dřevěná roubená chalupa krytá šindelem. Podle nápisu na kabřinci ji dostavěl 17. července 1797 mlynář Antonín Ludr (lidové pojmenování Antonína Rudra). Vedle chalupy bylo stavení o dvou místnostech. Roku 1842 prodal Antonín Ruder náchodské vrchnosti s mlýnem také bělidlo. Ve čtyřicátých letech minulého století byla u bělidla postavena jednopatrová kamenná panská prádelna.   Na Staré bělidlo umístila Božena Němcová děj knihy Babička. Také Staré bělidlo bylo po roce 1945 vybaveno dobovým lidovým nábytkem a zařízením podle spisovatelčina vyprávění ze sbírek Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Některé další úpravy budovy i jejího okolí byly provedeny při natáčení barevného televizního filmu režiséra Antonína Moskalyka Babička roku 1970.

Viktorčin splav
Podoba starého dřevěného splavu za Starým bělidlem byla už v minulosti několikrát změněna. Nejprve při stavbě rozsáhlého zavodňovacího systému pro ratibořická luka v letech 1842-48 a v letech 1874-75 a později při regulacích řeky ve dvacátých a padesátých letech 20. století. Dnešní betonová a kamenná čela splavu musela být při posledním natáčením barevného Moskalykova filmu před rokem 1970 přechodně obložena nařezanou kulatinou z velkých kmenů, aby splav připomínal dobu spisovatelčina dětství.

Čerpáno z oficiálních stránek www.ceskaskalice.cz, na kterých najdete další informace.