Žďárky

Žďárky

Obec Žďárky se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Území Náchodska spadá do bývalého Východočeského kraje. Dnešní rozloha činí 85 157 ha a v 78 obcích (9 měst) zde žije 113 288 obyvatel (1. březen 2001). Po krajinářské stránce je Náchodsko velmi bohaté a pestré. To je podmíněno blízkostí Orlických hor i Krkonoš, pískovcovým útvarům na Broumovsku, výběžkům České tabule v povodí Úpy a Metuje atd.

Do pahorkatiny v jižní části okresu pronikali první zemědělci ojediněle již v neolitu, avšak klášterní kolonizace souvislého pohraničního hvozdu na Broumovsku započala teprve ve 12. století. Vzhledem k extenzívním formám využívání lesů a zemědělské půdy se postupně vytvořil členitý typ harmonické krajiny s výraznou podobou lánových vesnic. Výrazně se zde uplatnily i historické krajinné úpravy, především na Broumovsku, v okolí Nového Města nad Metují a v Ratibořicích. Významným krajinným prvkem je také vodní nádrž Rozkoš.

Turisticky se jedná o velice zajímavou oblast a to jak z přírodovědného, tak z kulturně-historického hlediska. Největšími lákadly jsou krásná příroda a krajina CHKO Broumovsko s pískovcovými skalními městy, zámky Náchod, Nové Město nad Metují a Ratibořice (popř. mimonáchodské Opočno a Kuks), Babiččino údolí, pohraniční pevnosti na Dobrošově (event.), vojenská pevnost v Josefově, železniční muzeum v Jaroměři, textilní muzeum a Barunčina škola v České Skalici, Jiráskův Hronov, Broumov se známým klášterem, přehrada a autocamp Rozkoš, Pekelské údolí, blízké Polsko (Kudowa Zdrój, Sudety 1, Sudety 2, Góry Stołowe), Krkonoše, Orlické hory.

Velmi slibně se rozvíjí síť cyklistických stezek, zlepšují se služby, vznikly i nové naučné stezky apod. Dosud problematická je doprava (především veřejná), i zde je ale možné očekávat zlepšení situace. Pokud jste na Náchodsku nebyli, rozhodně to musíte napravit.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1415.

Výlety do okolí

Rodný domek Aloise Jiráska – (3 km)
Rodný domek českého spisovatele Aloise Jiráska se nachází nedaleko centra města Hronova, po levé straně vedle silnice vedoucí do Police nad Metují. Pochází z konce 18. století a je na něm nápis "V chaloupce této narodil se Alois Jirásek, 23.srpna L. P. 1851" Za touto památkou lidové architektury začíná městský park, kde vyvěrají minerální prameny Hronovka a Regnerka s alkalicko - železnatou vodou. Na jeho začátku nedaleko od chaloupky stojí Jiráskova bronzová socha - dílo sochaře Josefa Malejovského.

Zámek Náchod – (7 km)
První zmínka o regionu Náchod se nachází již v Kosmově kronice, kdy v blízkém Dobeníně proběhla roku 1068 volba pražského biskupa. Již v 11. a 12. století existovala pravděpodobně v místě dnešního náchodského Starého Města strážní osada. Na ostrohu nad údolím Metuje založil v polovině 13. století Hron z rodu Načeraticů hrad a současně s ním na jižním úpatí ostrohu i město. Hrad byl postaven v místě, kde zemská obchodní stezka vedoucí do Slezska přechází z Čech do Kladska, a plnil významnou obrannou roli proti vpádům nepřátel. Raně gotický hrad sestával z jediného nádvoří obehnaného hradbami, v jehož jihozápadním rohu stál obytný palác. Dominantou hradu byla válcová obranná věž, tzv. bergfrit. Ve 14. století byl areál hradu obehnán dalším hradebním pásem v rozsahu dnešního III. nádvoří, navazujícím na opevnění města, takže vznikl jednolitý pevnostní celek spojující šlechtické sídlo s městem.

V roce 1321 získal hrad český král Jan Lucemburský a v letech 1325-1367 drželi panství páni z Dubé. Roku 1414 koupili Náchod páni z Kunštátu a Poděbrad avšak po celou dobu husitských válek byl hrad v rukou husitů a jeho osádka musela proto čelit útokům z katolického Slezska. Roku 1437 hrad i s městem dobyl husita Jan Kolda ze Žampachu, který odtud podnikal výpravy do Čech i Slezska. Jiří z Poděbrad vstoupil v držení svého právoplatného dědictví až roku 1456, kdy hrad dobyl. Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických, ve 2. polovině 16. století jeden z nejbohatších v Čechách.

Středověký hrad byl v letech 1566 - 1614 přestavěn na pohodlné renesanční sídlo. Upraven byl starý palác a na jižní straně přistavěno nové křídlo s arkádovým ochozem. Z klimatických důvodů byly otevřené arkády později v horních patrech částečně zazděny a nahrazeny okny. Venkovní omítky pokryla sgrafitová výzdoba, jež je jedním z typických znaků české renesance. Siluetu zámku obohatila novostavba tzv. malé věže s hodinami. Přestavba je dílem italských stavitelů. Smiřičtí drželi Náchod od roku 1544 do roku 1620, kdy jim byl zabaven veškerý majetek v rámci pobělohorských konfiskací za účast ve stavovském povstání. Poslední mužský člen rodu Albrecht Jan Smiřický byl aktivním účastníkem stavovského odboje, osobně se účastnil květnové defenestrace roku 1618 a byl jedním z třiceti direktorů.

Posledním majitelem panství, pocházejícím z české šlechty, byl švagr velitele císařských vojsk Albrechta z Valdštejna Adam Erdman Trčka z Lípy. Adam stál po Valdštejnově boku až do jeho smrti 25. 2. 1634, kdy byl spolu s ním zavražděn v Chebu. Téhož roku přešel zámek i s panstvím do rukou italského šlechtice Ottavia Piccolomini de Arragona jako odměna od císaře Ferdinanda II. za pomoc při odstranění Valdštejna a jeho stoupenců. Úspěšný válečník Ottavio byl za své služby povýšen do hraběcího stavu a později získal dědičný titul říšského knížete, byl také držitelem Řádu sv. Štěpána Pisánského a řádu Zlatého rouna.

Ke konci třicetileté války stál Ottavio v čele císařských vojsk v Čechách. Rod Piccolomini vlastnil panství až do roku 1783 a za jeho vlády získal zámek v podstatě svou dnešní architektonickou podobu. Zpočátku se jednalo zejména o práce opevňovací. V polovině 17. století stavební práce řídil italský architekt Carlo Lurago, výstavba pevnostních prvků byla provedena podle projektu Giovanni Pieroniho. V letech 1651-9 byl vystavěn tzv. Piccolominský trakt s kaplí Nanebevzetí Panny Marie na III. nádvoří, který vyplnil celou jeho západní a severní stranu. Obranný ráz měl turion - patrová dělová bašta podkovovitého tvaru. Posledními stavebními akcemi rodu Piccolomini byly tzv. úřednický trakt vystavěný v letech 1729-30 pod vedením Antonína Bratha a zámecká jízdárna roku 1744. Během těchto přestaveb se renesanční zámek změnil v rozsáhlý stavební komplex o pěti nádvořích.

Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který pozvedl úroveň zdejšího kulturního života, mimo jiné na zámku zřídil divadlo. Roku 1842 panství zakoupil Jiří Vilém Schaumburg-Lippe a tento německý rod na Náchodě vládl až do konce 2. světové války. 21. 6. 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu.

Expozice:
I. patro - Piccolominská expozice - Historické interiéry připomínající především období Ottavia Piccolominiho. Významný soubor tapiserií; sbírka květinových zátiší, obrazové portrétní galerie, grafiky, rytiny, soubory uměleckého řemesla (sklo, porcelán, kamenina, cínové nádobí, zbraně, uniformy), ukázky části nejstaršího fondu zámecké knihovny, bohatá štuková výzdoba sálů.

II. patro - Salóny druhého zámeckého patra - Restaurované malované trámové stropy (z poloviny 17. stol. a 40. let 18. stol.), cenné památkové sbírky - kolekce podobizen, krajinomalby, městské veduty, zátiší, grafiky, renesanční, barokní a novorenesanční mobiliář, unikátní soubory historického uměleckého řemesla, porcelán, tapiserie, sklo, zbraně, saně a lovecké trofeje.

Malý okruh - věž s hladomornou, vyhlídková terasa, podzemní prostory gotického sklepa se studnou.
Zajímavá atrakce: medvědi Ludvík a Dáša v zámeckém příkopu.

Adršpašské skalní město
Adršpašské skalní město je skalní pískovcový útvar, který je rájem nejen horolezců ale i pěších turistů. Většina skalních útvarů svým tvarem připomíná výjevy z reálného světa. Při troše fantazie si jistě návštěvníci pojmenují i ostatní skály a kameny podle svého.

Přístupnost skal
Hlavní vstup do Adršpašských skal je v obci Adršpach. V Adršpachu se také nachází velké parkoviště osobních aut, autobusů a motocyklů. V místě jsou tři autobusové zastávky. Turisticky bývaly Adršpašské skály přístupné též z Janovic a z Hotkovic, ale v roce 1990 byla tato přístupová trasa uzavřena a turistické značení zrušeno. Dnes již tato možnost téměř upadla v zapomnění. Skály jsou přístupné celoročně, avšak údržba prohlídkového okruhu a současně i vybírání vstupného je zajišťováno pouze v sezóně. To je asi od 1. 4. do 15. 11. V závislosti na aktuálních povětrnostních podmínkách.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.nachodsko.cz, na kterých najdete další informace.