Chvaletice

Chvaletice

Historie

Chvaletice v 19. století
Na začátku 19. století patřilo zemědělství v českých zemích k nejzaostalejším v Evropě, a protože stále ještě bylo hlavním zdrojem obživy, bylo určujícím faktorem životní úrovně.

Zavedený trojpolní systém rozděloval půdu na tři části (hony) - úhor, ozim a jař. Oralo se dřevěným pluhem, který měl dole plaz a na ten se nasazovala radlice. Orba byla mělká, také se málo hnojilo. Stéblo vyrostlo slabé a klas malý. Ještě ve čtyřicátých letech minulého století se sklidilo z hektaru oseté půdy 5 - 10 centů pšenice a 3,5 - 7 centů žita.

Obilí se buď žalo srpem nebo sekalo travní kosou. Len a konopí se trhalo. Za sekáčem šla posběračka a kladla posečené obilí na hrstě. Nakladačka je pak skládala na rozestřená povřísla a vazačka je s pomocí roubíku vázala do snopů. Bylo-li obilí suché, sváželo se ihned do stodoly nebo do stohů. Mlátilo se až v zimě.

Strava byla většinou chudá a jednotvárná. U chudiny, podruhů a domkářů, se snídala česneková polévka s brambory, zelná polévka nebo zapražená řepa s omáčkou. V poledne byla opět polévka nebo jáhly, kroupy či hrách. Večer mrkev, vařené mléko s chlebem nebo zelná polévka. Ti nejchudší jedli třikrát denně řepu nebo mrkev. Při polních pracích býval k svačině chléb s tvarohem.

Stále se málo sázely brambory. Místo nich převládala řepa, mrkev a zelí. Chléb se pekl u sedláků ze žita, ale u chudých z vikve, čočky nebo zadiny. Krupičná nebo ječná kaše bývala jen v neděli. Zjara se nosil z luk polní salát a jedl se s mlékem.

Maso bylo na jídelníčku jen zřídka, většinou při zabíjačce. Jedinou konzervační metodou bylo nasolení a uzení. Lůj se většinou prodával řezníkovi, jen malá část se ponechávala na svíčky.

Kupodivu často se pila kořalka - bývala i k snídani s nakrájeným chlebem. Cukr se rozšířil až v druhé polovině století, do té doby se sladilo medem.

Obrat v zemědělství nastal až po zrušení roboty, také v souvislosti s rozvojem průmyslu a celkovým technickým rozvojem v druhé polovině 19. století.

Současnost
Chvaletice leží 25 km od Pardubic na rozhraní Chvaletické pahorkatiny celku Železných hor (Česko-moravská soustava) a Pardubické kotliny celku Východolabské tabule (soustava Česká tabule) v nadmořské výšce 210 až 310 m n. m. V písemných zprávách se Chvaletice objevují poprvé v roce 1393, kdy byl dvůr s tvrzí u obce majetkem Hereše z Chvaletic, roku 1407 pak Myslibora. K 1. lednu 1975 se stala součástí Chvaletic obec Telčice (Telčice byly od roku 1720 osada Chvaletic, od roku 1953 samostatná obec).

Zbytek původní obce (podstatná část obce musela v padesátých letech ustoupit těžbě pyritové břidlice) Chvaletice se dnes nazývá Hornickou čtvrtí, kde se nacházejí objekty hodné zájmu památkové péče, především evangelický kostel pseudorenesanční z roku 1882. Ostroh pod kostelem je potom vyhlídkovým bodem poskytujícím rozhled do polabské krajiny. Pozornost a určitý stupeň ochrany si zasluhuje potom celý areál kostela, fara i hřbitov a škola v Hornické čtvrti, realizovaná podle návrhu architekta Řepy.

Statut města získaly Chvaletice 1. ledna 1981. V současné době mají Chvaletice přibližně 3300 obyvatel. Ve městě je základní škola, mateřská škola, Střední odborné učiliště zemědělské a kulturní dům. Služby obyvatelstvu zahrnují: poštu, lékárnu, knihovnu, kino, Českou spořitelnu, GECB a. s., kadeřnictví, zdravotní středisko, penzion, benzínovou stanici, restaurační zařízení, obchody a podobně. Své místo má ve městě i TJ Energetik, FK Baník, Taneční klub a Taneční škola.

Příroda a okolí
Nejvýznačnějším přírodním fenoménem je tok řeky Labe, který je regionálním biokoridorem a základním městotvorným činitelem. Městem prochází též významný železniční koridor - trať Praha-Česká Třebová. V zastavěném území Chvaletic se nachází dostatek zeleně, byla postavena čistírna odpadních vod. Nejvýraznějším subjektem v lokalitě je elektrárna o výkonu 4 x 200 MW, postavená v druhé polovině sedmdesátých let. Dále zde působí drobní a střední podnikatelé.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.chvaletice.cz, na kterých najdete další informace.