Kladruby nad Labem

Kladruby nad Labem

Pod obcí Kladruby nad Labem naleznete tři přidružené obce - Kolesa, Komárov a Bílou Vchynici.

Celkem mají naše obce 645 obyvatel. Kladruby nad Labem 359 obyvatel z toho 178 mužů a 181 žen, průměrný věk v obci je 42,5 let. Obec Kolesa má 115 obyvatel - 61 mužů a 54 žen, průměrný věk je 41,8 let. V Komárově je k trvalému pobytu přihlášeno 64 obyvatel, z toho je 30 mužů a 34 žen, průměrný věk je 36,10 let. V obci Bílé Vchynice žije 107 obyvatel, mužů zde žije 53 a žen 54, průměrný věk v obci je 42,5 roku. Podle Úřadu práce v Pardubicích byla nezaměstnanost v našich obcích v říjnu letošního roku 4,37 %.

Obec je členem sdružení obcí Kladrubska  a Svazku Týnecka.

V dnešní době je ve všech obcích zaveden vodovod a plyn, je posílena elektrická síť a zavedeno veřejné osvětlení, rozhlas a telefony. Přímo v obci Kladruby nad Labem je vybudovaná splašková a dešťová kanalizace s čističkou odpadních vod. V ostatních obcích je pouze kanalizace dešťová.

Dále v Kladrubech nad Labem naleznete Mateřskou školu a Střední odborné učiliště zemědělské, které je známé svým tříletým oborem "Chovatel koní a jezdec".

Historie
O raném osídlení Kladrubska svědčí nález pohanského pohřebiště s popelnicemi lužického typu učiněný v roce 1897. První zmínka o obci pochází z roku 1350 (nepodložená z konce 13. století), tehdy byly Kladruby vladyčím sídlem. Roku 1359 zde vládl Albert, 1371 Dobral, v letech 1410 -1414 Jindřich z Kladrub. V roce 1500 je přikoupil Vilém z Pernštejna k Pardubicím.

Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní, kde dle kroniky od roku 1552 choval Jaroslav též starošpanělského (andaluského) koně, předchůdce koně starokladrubského. Roku 1579 byl oficiálně založen ústav pro chov koní císařem a králem Rudolfem II., který měl nejvyšší zásluhu na rozšíření chovu koní ve Velké oboře v Kladrubech. Císař Maxmilián II. tu vystavěl nový hřebčín, roku 1670 byla při něm postavena kaple.

Místní jméno Kladruby, v nejstarších dokladech též Kladoruby, se skládá ze dvou částí. První část znamená peň, kmen stromu, velké netesané dřevo. V druhé části se objevuje základ slovesa rub-ati, rou-bati, tedy porážeti strom. Kladruby tedy původně znamenalo "ves kladorubů", to jest lidí, kteří rubali klády, tedy "ves dřevorubců".

Památky
Na západním okraji obce je umístěn kostel a zámek, s nímž je alejí spojena bývalá stáj pro hřibat  (Franzenshof z roku 1829-31), ležící západním směrem k Selmicím a historický areál hřebčína zámek č. p. 1, původně renesanční, přestavěný r. 1722 dle F. M. Kaňky za účasti K. I.Dienzenhofera.

Kultura
Obecní úřad pořádá pro všechny své obce vítání občánků, při posledním vítání to byli Ladislav Baláž, Miroslav Radil, Zuzana Lupínková, Markéta Boháčová, Kristýna Chmelařová, Kateřina Mikulová, Josef Valášek, Dominik Tichý, Iva Synková a Jaroslava Synková. Obecní úřad věnuje dětem upomínkové předměty.

Starším občanům při jejich životních jubileích předává dárkové balíčky a v současné době připravuje společné posezení  důchodců ze všech obcí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kladrubynadlabem.cz/uvod.htm, na kterých najdete další informace.