Ostřetín

Ostřetín

Historie
OSTŘETÍN (Hostín, Hostětín, Ostrzetyn, Wostrzetin, Vostřetín, Oustřetím, v starých listinách Ticzmani villa, změkčení Ticzmansdorf) jest  ves podél potoka Ostřetínského, v nimž místy opuka vychází na den, a po obou stranách silnice holicko -mýtské, pod kopcem Chmelnicí a pod lesnatým návrším Hradcem. Roku 1900 měl 129 domů s 963 obyvateli, roku 1910 138 domů s 997 obyvateli.

Krajina zdejší jest velmi zdravá, epidemické nemoci málo se tu vyskytují, což přičíst dlužno blízkým lesům. Jest zde farní chrám, trojtřídní škola, sbor dobrovolných hasičů, hospodářsko čtenářská beseda, spolek úvěrní a záloženský /raiffeisenka) a spolek literácký.

K farnosti Ostřetínské počítají se osady: Ostřetín, Veliny a Vysoká. Dle direktáře bisk. Královéhradeckého z r. 1890 čítala 2108 katolíkù, 93 jinověrců. Roku 1914 měla 1910 katol., 88 ev. helv. v. Má dva kostely, farní v Ostřetíně, filiální ve Velinách. Patronem jest náboženský fond.

Turistické cíle v okolí obce
Obec Ostřetín je obcí typicky zemědělskou. Svědčí o tom také názvy některých lokalit Chmelnice, Vinice  a je to vlastně důkazem toho, že zde byly pěstovány mimo běžných zemědělské plodiny i chmel a vinná réva.

Kopec zvaný „Chmelnice“
vstoupil do historie během sedmileté války, ve dnech 12. a 13. července 1758, „dvoudenní bitvou“ mezi rakouskými a pruskými vojsky. O bitvě u Ostřetína máme buhužel velmi málo informací. Z kronik několika obcí, které byly válečným děním postiženy, se dá alespoň v hrubých rysech vysledovat, co se tenkrát na Holicku událo.

Pruský král Fridrich, který musel po úspěších rakouské armády zanechat obléhání Olomouce, se vydal na ústup ze střední Moravy směrem do východních Čech. Pruští vojáci postupovali po silnici od Vysokého Mýta směrem na Hradec Králové. Rakouské vojsko pravděpodobně o síle pěti pluků přitáhlo směrem od Košumberka a obsadilo les u Ostřetína. Zahradilo tak cestu nepříteli, který byl pravděpodobně od hlavních pruských sil.

Dne 12. července 1758 se strhla bitva, během níž měli Prusové zapálit ves a dát tak znamení pruskému vojsku v nedalekém Hradci Králové. Na druhý den 13. července 1758 dorazily na bojiště pruské posily a vytlačily rakouské jednotky z výšin, které předtím obsadili dokonce vojáci samotného generála Laudona. Kolik se v této epizodě sedmileté války na ostřetínském bojišti skutečně utkalo vojáků a kolik jich zde padlo, čeká na objasnění.

Při výjezdu do kopce z Ostřetína směrem na Vysoké Mýto je po pravé straně vidět dřevěný kříž se vzrostlou lípou a to je místo, které je označováno jako pohřebiště padlých vojáků ve „dvoudenní bitvě“ 12. a 13. 7. 1758.

Kopec „Vinice“
se nachází po levé straně při výjezdu z obce směrem na Horní Jelení /nad vodojemem/. Je to druhý nejvyšší bod /329 m n. m./ v katastru obce po kopci „Věžiště“ (335 m n. m.) , který je  nejvyšším bodem v okrese Pardubice. Proč stojí toto místo za zmínku? Za krásného počasí je z tohoto místa vidět velkou část východních Čech a  je to skutečně nezapomenutelný pohled.

Farní chrám Zvěstování Panny Marie
Stojící uprostřed obce, připomíná se již roku 1350 pod jménem Hostětín mezi kostely, odstoupený k biskupství Litomyšlskému.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.ostretin.cz, na kterých najdete další informace.