Svinčany

Svinčany

Na hranicích okresu pardubického, sousedíce s okresem chrudimským, v pěkném údolí na úpatí Železných hor, z jihu obklopena ovocným stromovím, leží obec SVINČANY. Politicky k ní patří obec Horní a Dolní Raškovice a část obce Nákle. Horní Raškovice byly v minulosti nazývány též „Skale“, památné v minulosti slavnými a bohatými lomy mlýnských kamenů, jimž nebylo daleko-široko rovno.

Popis obce
Obec Svinčany leží 264 m nad mořem. Nejvyšší bod je Vysoká skála v lese v minulosti zvaném Láně, nyní spíše Svinčanském. Stavení jsou seskupena při silnici, jež se dělí ve vsi jednak k východu do Heřmanova Městce, a jednak k jihu, k Horním Raškovicům, na ploše podoby oválné, skoro kruhovité. Z budov vyniká kostel sv. Vavřince, škola, fara a z novodobých jsou to bytové jednotky jak na bývalé farské zahradě, tak i v Nové ulici. Směrem k Raškovicům je to hostinec včetně sálu.

V místě, kde se silnice dělí, stojí pomník na počest padlým ve světové válce, postavený péčí Hospodářské besedy v roce 1924. V jeho čele je socha Jana Amose Komenského, na bočních deskách je vytesáno do kamene slavné proroctví učitele národů, jež se téměř za 300 let vyplnilo. Kromě toho nesou desky jména obětí I. světové války. Pomník je zhotoven z hořického pískovce sochařem Vávrou z Přelouče.

Náves má k západní straně kostel se starým hřbitůvkem. Před ním stojí mariánská socha od Ferdinanda Kofránka z Hoříc, pořízena za 125 zlatých formou sbírky v roce 1864. Zahrádku věnoval Theodor hrabě Thun. Posledním, kdo byl na tento hřbitov pochován, byl zdejší vikář pan František Kvěch roku 1904. Od té doby se pochovávají zemřelí na nový hřbitov, zřízený roku 1902 na severovýchodní straně obce zvané Přibylov nákladem 6 180 korun. Márnice byla vystavěna roku 1910 nákladem obce. K východu je náves uzavřena budovou obecního úřadu – bývalý dům pana Františka Hejtmánka.

Jihovýchodní část vesnice je „Pazderna“, kde se, jak uvádí zápis v kronice, v dávných dobách zpracovával len. Na konci „Pazderny“ je bývalé středisko živočišné výroby JZD – dnes kravín paní Anny Kmoníčkové s sklad ovoce pana ing. Nevole. Dáme-li se v Pazderně před domem pana Šebestiána vpravo, příjdeme na malé fotbalové hřiště, a pak nás cesta vede okolo soukromé firmy Zahrádkářských a školkařských výpěstků pana Kubelky a dále dojdeme k bývalé hospodě pana Rudolfa Nechvíle, se kterým sousedí firma Truhlářství – František Holek a syn.

Pod kostelem je bývalý pánský dvůr, později mechanizační středisko JZD, a v současné době jsou jednotlivé budovy v pronájmu podnikatelů, takže se zde setkáte s Opravnou zemědělské techniky pana Jiřího Jiráka, sklady zeleniny pana ing. Petráně, zámečnické dílny pana Jursy a v bývalých kancelářích JZD má sídlo Svinčanská stavební společnost s. r. o., včetně nově zřízené jídelny a hostince.

Severovýchodní část obce se nazývá „Čertovička“, za níž již začínají sady bývalého JZD, které má dnes v pronájmu pan ing. Nevole z Choltic. Jednotlivé části obce Svinčany, zvláště některé stavby-kostel, panský dvůr, či jednotlivá hospodářská stavení patřící již dávné minulosti lze spatřit na obrázcích pana Josefa Vašíčka, který se narodil roku 1903 a do Svinčan přichází s rodinou v roce 1936. Pracuje jako kočí v pánském dvoře, po roce 1945 jako zemědělec na svých pěti hektarech půdy, a po založení JZD se stává krmičem hovězího dobytka. I když pan Josef Vašíček celý život tvrdě pracoval, našel si vždy volnou chvíli, zvláště v zimním období, kdy se věnoval malování obrazů. Byl samouk. Jeho obrazy však věrně zachycují svinčenské prostředí a jeho nejbližší okolí.

Staly se ozdobou světnic a pokojů mnoha rodin nejen ve Svinčanech a Raškovicích, ale i na mnoha jiných místech naší vlasti, kde připomínají „Svinčaňákům“ jejich rodiště.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.svincany.cz, na kterých najdete další informace.