Neratov

Neratov

Pohraniční malebná víska (635 m) probouzející se opět k životu při pravém břehu Divoké Orlice.
Roku 1550 se připomíná jako Bärenwald. Vznikla v souvislosti se založením sklárny na potoce Neratovci koncem 15. století. Už v průběhu 16. století byl na místě dnešní hřbitovní kaple postaven jednoduchý dřevěný kostelík.

Na počátku 60. let 17. století postupně vznikla tradice neratovských poutí a kostel svojí pověstí přitahoval poutníky ze širokého okolí. Podle zprávy sepsané o 80 let později nechal rokytnický farář Christov Florian Blasius Grick podle svého snu vyřezat milostnou sošku Panny Marie, jíž byly přičítány četné zázraky. Do Neratova přicházeli lidé prosit Pannu Marii o pomoc. Tvrdili také, že místní pramen je léčivý. V Neratově později vznikly i malé lázně. Na začátku 18. století se prý v Neratově stalo ročně tři sta až čtyři sta zázraků, mezi něž se počítalo i náhlé uzdravení. Na hlavní pouť 15. srpna přicházelo několik tisíc lidí.

Protože kostel zájmu tolika lidí nestačil, začal se v roce 1723 stavět nový, barokní chrám - kostel Nanebevzetí panny Marie, pravděpodobně podle plánů G. B. Alliprandiho. Je netradičně orientován severo-jižně, díky čemuž nejenže vznikla velmi působivá kompozice stavby nad údolím Divoké Orlice, ale zároveň v poledne na Boží hod vánoční dopadají sluneční paprsky přímo na svatostánek. Barokní chrám je 48 metrů dlouhý, 19 metrů široký a byl až 20 metrů vysoký.

Kostel po druhé světové válce vyhořel. Požár zničil střechu, dřevěné schodiště, roztavil hodinový stroj a zvon. Opravy začaly již krátce po požáru. Komunistický režim však obnově kostela nepřál a v roce 1956 se práce kvůli nedostatku peněz zcela zastavily. V roce 1957 spadly promáčené klenby a kostel se stal hříčkou povětrnostních vlivů. Církevní objekt se dvakrát vyhnul demolici - v roce 1960 a v roce 1973. Tehdy jej zachránil požadavek památkářů, kteří nechali přemístit rokokové schodiště do parku na zámek Skalku. Později už na demolici nebyly peníze. V roce 1989 byl kostel zapsán na seznam státních kulturních památek a začaly práce na jeho záchraně. První pouť po desítkách let se konala 15. srpna 1990. Její účastníci se k bohoslužbě shromáždili ještě před kostelem, o rok později se už pouť konala uvnitř uklizeného chrámu.

V roce 1998 byla v nivě Divoké Orlice, mezi silnicí a řekou, jihovýchodně od Neratova, vyhlášena přírodní rezervace "Neratovské louky". Předmětem ochrany je typický biotop podmáčené louky v nivě Divoké Orlice, částečně extenzivně obdělávané, částečně zrašeliněné s chráněnými a ohroženými druhy rostlin (oměj pestrý, prstnatec listenatý, kamzičník rakouský, vemeník dvoulistý, upolín nejvyšší, starček potoční, řebříček bertrám aj.) a živočichů. Výměra rezervace činí 13,12 ha v nadmořské výšce od 585 do 604 m.

Čerpáno z oficiálních stránek mikroregionu www.orlickehory.net, na kterých najdete další informace.