Horní Branná

Horní Branná

Historie a památky Horní Branné
Turista, který pojede z Vrchlabí do Jilemnice, nemůže minout Horní Brannou nebo Valteřice. Obě obce se v roce 1975 spojily. Mají totiž ve svém územním i historickém vývoji mnoho společného.

Z řady osobností, které se zapsaly do jejich dějin, je určitě nejvýznamnější postavou Jan Amos Komenský, který tady prožíval poslední měsíce svého života ve vlasti. To se psal závěr roku 1627, kdy na hornobranském zámku žila dcera polského bratrského kněze, sedmnáctiletá Kristina Poniatowská. Mívala halucinace, při kterých prorokovala budoucnost. K dívce přijel 23. 11. 1627 z Bílé Třemešné J. A. Komenský, Kristina totiž ve svých vidinách předpovídala Jednotě bratrské lepší úděl než ten, který Jednota v době po Bílé hoře prožívala.

Žel, příznivé předpovědi se nesplnily a Komenský se skupinou českých bratří odchází v únoru 1628 z Bílé Třemešné. Zastaví se naposledy v Horní Branné, kde se k němu připojí další exulanti, a odcházejí odsud do slezského Lešna.

Kulturní památky

Hornobranský zámek - Památník J. A. Komenského
Na paměť těchto pobytů je v hornobranském zámku malé muzeum - Památník J. A. Komenského.

Kromě zámku, který je významnou renesanční památkou, jsou v obci další novější stavby, upomínající na rod Harrachů. Především je to rodinná hrobka sv. Kříže, která byla vysvěcena v září 1870. Proti hrobce stojí harrachovský špitál, ve kterém mělo zajištěno o smrti veškeré zaopatření 12 starých hraběcích služebníků. Na první polovinu 18. století vskutku humanitární opatření.

Kostel sv. Mikuláše
Kulturní památkou chráněnou státem je i kostel sv. Mikuláše. Původní dřevěný kostel byl nejstarším doloženým v Podkrkonoší. Dnešní stavba tvoří sladěný celek gotiky a barokní přístavby. Návštěvník najde v Horní Branné pěkný a přitom levný nocleh v turistické ubytovně místního Sokola. Náročnější turista si může vybrat z desítek v soukromých domcích.

Zámek č. p. 1
Branský zámek založil v roce 1533 Zdeněk z Valdštejna a po jeho smrti stavbu dokončila roku 1582 vdova po něm Marie z Martinic. Zámek byl na svoji dobu velmi honosný. Měl dvě patra, první kamenné a horní dřevěné s ochozy a s věžičkou na hřebenu střechy. Byl hojně ozdoben sgrafity a nápisy. Za třicetileté války byl zpustošen a horní patro vypáleno.

Při prováděné opravě byly všechny nápisy a výzdoby zakryty omítkou. Teprve v roce 1868 hrabě Jan z Harrachu dal omítku sejmout, ale podařilo se zachránit už jen zbytky výzdoby zámeckých stěn. V roce 1994 byla fasáda zámku restaurována ak. sochařem J. Kašparem na náklady obce.

Harrachovská hrobka sv. Kříže
Ojedinělá stavba ve střední Evropě v byzantském a renesančním slohu byla vysvěcena 4. září 1870. Tvoří ji dva souosé pravidelné osmiboké hranoly o nestejné výšce.

Rakve dříve zemřelých členů hraběcího rodu Harrachů sem byly přeloženy 4. března 1875 z kaple sv. Aloise ve špitále (budova na protější straně, dnes dům s pečovatelskou službou), kam byly dříve ukládány. Dnes slouží hrobka jako obřadní síň.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.jilemnice.cz/hbranna/, na kterých najdete další informace.