Slaná

Slaná

Obec Slaná leží v malebném údolí, které se rozkládá od jižního okraje okresního města Semily až pod Zelený háj na rozloze 1 027 ha.

Toto údolí s okolním kopcovitým terénem je tvořeno permokarbonskými horninami mladších prvohor s vyvřelým melafyrem a místy útvary třetihorními s čedičovými vyvřelinami. Permský útvar je tvořen vrstvami pískovců, slepenců a lupků. Lupky byly kdysi těženy a používalo se jich jako hnojivo na pole.

Z okolních kopců je nádherný pohled na chloubu naší vlasti Český ráj s dominantami Valdštejnem, Hrubou Skálou a zříceninou hradu Trosky. Pohledu na část Krkonoš vévodí Kotel a Lysá hora.

Obcí směrem od západu k východu protéká potok, pramenící v Tuhani a v Bořkově ústící do říčky Olešky. V dávných dobách na tomto potoku stával v místě dnešní textilní továrny mlýn. Už od pradávna bývali obyvatelé zdejšího podhorského kraje rolníky. Na malých úzkých políčkách pěstovali žito, ječmen, oves, červené zelí, zřídka pšenici a později brambory. Jedním z mála zdrojů příjmu našich předků v tomto chudém kraji se stalo pěstování lnu.

Len se podomácku zpracovával a podle záznamů v obecní kronice byl poslední ruční tkadlec Josef Ducháč z č. p. 17, který pracoval na ručním tkalcovském stavu do roku 1914. Domácí zpracování lnu s rozvojem textilního průmyslu postupem času zaniklo.

Živnostníkům i obchodníkům se v obci příliš nedařilo. Živobytí zde nalezli jen ti řemeslníci, kteří zhotovovali běžné potřebné výrobky. Jednalo se především o kováře, krejčí, obuvníky, případně mlynáře.

Státní silnice Semily - Slaná - Zelený háj - Lomnice n. Pop. tvoří páteř obce. Tato silnice byla postavena v roce 1882 a první autobusová doprava byla zavedena v roce 1930. Železniční trať Pardubice - Liberec byla vybudována v letech 1856 - 1858, se zastávkou v Nedvězí, první vlak zde zastavil o 65 let později.

Historie
První písemná zmínka o Slané je z roku 1430 v knize Antonína Profouse - Místní jména v Čechách. Podle kroniky obce Slané se jméno odvozuje od toho, že za dávných dob tvořil dnešní Slánský potok v lesích močály se slanou vodou. Také při jeho ústí do Olešky je část zvaná Solava. Solava bylo místo, kde se skladovala sůl.

Historické záznamy dokazují, že osada Nedvězí byla založena podstatně dříve. Na první zmínku o Nedvězí z roku 1316 narazil nadšený historik, chalupář z Nedvězí. Z knihy se více dovídáme o našich předcích, nejen o nepokojném Petru z Nedvězí, ale i o Kateřině z Nedvězieho, která 8. září 1433 dala za 18 kop grošů českých Václavu ze Žampachu své dědiny Nedvězí a Slanou.

Dle urbáře, což byl soupis vrchnostenského majetku ze dne 30. března 1634, náležela Slaná k rytířskému sídlu Semily. Podle záznamů z obecních kronik kolem roku 1652 náležely obce Slaná a Nedvězí částí k panství lomnickému a větší částí k panství semilskému. Nové změny pro Slanou nastaly v roce 1714, kdy byla přiřazena ke kraji boleslavskému. Od roku 1849 připadla k Jičínu a utvořením hejtmanství v roce 1868 byla Slaná opět přidělena k Semilům.

Do roku 1880 byla Slaná spojena s Bořkovem v jednu obec. V Bořkově býval pravidelně starosta, ve Slané první radní. Po jednání v roce 1882 došlo k rozdělení obou obcí. Prvním starostou ve Slané byl František Svoboda z č. 44.

O více jak 40 let později, v roce 1925, došlo i k odloučení obcí Nedvězí a Hořensko. K opětovnému sloučení obcí Hořensko, Slaná, Nedvězí došlo v r. 1953 a v roce 1960 byla k nim přidružena obec Bořkov - pod jednotným názvem Slaná.

V roce 1880 měla Slaná 336 obyvatel, z toho 188 mužů a 176 žen. O třicet let později měla v 73 domech 406 obyvatel. V roce 1980 žilo v obci 739 obyvatel, v roce 2000 pak 640 obyvatel. Tento stav trvá s menšími odchylkami do dnešní doby.

Současnost
Ve středu obce vybudovali občané kulturní dům. Dokončen byl v roce 1974. Skýtá zázemí pro činnost místních spolků, sídlí zde obecní úřad, provoz restaurace, kadeřnictví a masáže.

Obchod s potravinami po uzavření místní samoobsluhy zajišťuje menší, ale o to útulnější provozovna u kulturního domu s názvem Si&Pe. Tento miniobchod nabízí dostatečný sortiment smíšeného zboží pro všeobecnou spokojenost zákazníků. Dalším prodejním místem v obci je novinový stánek Risk. Kromě časopisů a knih stánek nabízí drogistické zboží, školní potřeby, pytle na odpady a mnohé další zboží. Bývalá samoobsluha pod názvem Studio Kandy nabízí zákazníkům zařízení koupelen, plovoucí podlahy, krbová kamna, garážová vrata atd. Firma Unica, s. r. o., Semily a Firma H nabízejí vodovodní, instalační a kanalizační materiál.

K občanské vybavenosti patří rovněž poštovní úřad, který byl zřízen v roce 1951.

V obci působí několik menších výrobních provozoven - zámečnictví, truhlářství, klempířství, zednické práce.

Místní občané podnikají v autodopravě, pohostinství, obchodní činnosti, stavební činnosti, atd.

Z větších průmyslových závodů je v současné době v provozu pouze Vista Semily, s. r. o., v Suticích, kde se výroba, vedle tradičních osobních a kuchyňských vah a oblíbených hraček pro děti, přesměrovává na automobilový průmysl.

Chlouba obce, textilní továrnička s první tryskovou tkalcovnou na světě, byla po rozpadu n. p. Kolory navrácena a.s. Hybler a v roce 1998 uzavřena. V roce 2004 začala rozsáhlá rekonstrukce objektu novým majitelem. V roce 2005 bude továrna otevřena a práci zde nalezne asi 70 osob.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecslana.cz/, na kterých najdete další informace.