Hrubá Skála

Hrubá Skála

Obec Hrubá Skála leží v Českém ráji, nedaleko Turnova. Nachází se v bezprostřední blízkosti zámku Hrubá Skála, který byl vystavěn na skalním pískovcovém masivu ve druhé polovině 14. století. Proslulé je rovněž Hruboskalské skalní město.

Obec je vzdálena asi 1 km od státní silnice spojující Turnov a Jičín. Do obce je dobré spojení jak vlakové, tak autobusové. Z obce jsou dobře dostupné všechna turisticky významná místa v okolí - hrady Trosky a Kost, město Turnov, hora Kozákov, Prachovské a Klokočské skály a další přírodní a kulturní památky.

Obec se skládá z osmi osad, z nichž většina spadá do CHKO Český ráj. Jsou to tyto osady: Bohuslav, Borek, Doubravice, Hnanice, Hrubá Skála, Krčkovice, Rokytnice a Želejov.

Současnost
Zástavba v obci je smíšená, přičemž v osadách Bohuslav, Krčkovice a Želejov je většina staveb používána k rekreačním účelům. K trvalému pobytu je přihlášeno v obci 535 obyvatel.

V obci není žádný průmysl. Významný je však turistický ruch, který přitahuje překrásná příroda se skalními městy, mnoha rybníky s možností koupání i množstvím hradů a zámků v okolí. Jsou zde velké možnosti pěší turistiky a cykloturistiky. V zimním období lze využít překrásné terény pro běžkaře, pro sjezdové lyžování jsou odtud dobře dostupné Krkkonoše nebo sjezdovka na nedalekém Kozákově.

Historie
Historie obce, ale i osad, které k obci patří, je zachycena v kronikách. Kronikářem obce je v současné době náš občan Ing. Jiří Pelant a kronikářkou osady Hnanice je paní Bičíková. Podle úvodního zápisu kronikáře p. Františka Karbana z roku 1940 věnoval tuto již třetí kroniku obci. Jiná zmínka o dvou minulých kronikách není. Historie obce je spjata s historií zámku Hrubá Skála.

Turistické zajímavosti

Zámek Hrubá Skála
Vznik Hrubé Skály je dosud tajemstvím. Předpokládá se, že byl založen kolem roku 1350 Hynkem z Valdštejna. Původně se hrad nazýval pouze Skály. Husitské války Hrubou Skálu nezničily a její majitelé sehráli v Čechách dost důležité role (např.Zikmund Smiřický a Albrecht Jan Smiřický).

Feudální doména Smiřických náležela tehdy k největším ve střední Evropě. Koncem 16. století nechali přestavět skalský hrad v renesanční zámek. Plán Albrechta z Valdštejna, aby Hrubá Skála tvořila hlavní strategický uzel celého Frýdlantského vévodství, zůstal však nesplněn. Po požáru v roku 1710 došlo k jeho nové barokní úpravě. Roku 1821 jej od Valdštejna koupil pan Lexa z Aehrentalu. Zámek, jehož současná podoba je novogotická od r. 1960, sloužil jako rekreační zařízení. Nyní je provozován jako hotel s ubytováním.

Jsou známé pověsti o "panenském vězení", Dračích skalách a známá je také pověst o dobývání hradu Žižkou - jeho známé rčení, že skála patří čertu. Prakticky přistupoval k držbě hradu známý Albrecht z Valdštejna, který zde věznil své neposlušné příbuzné, např. bankrotáře Hanibala. Dále zde měl umístěn valdštejnský poklad (v odborné literatuře existuje úplný seznam). Zámek je zbudován na pískovcových skalách až 60 m vysokých.

Arboretum Bukovina
K pozoruhodným místům Českého ráje, kde se snoubí domov s dechem vzdálené ciziny, patří arboretum na Hrubé Skále (Bukovina). Na mírném téměř tříhektarovém svahu tu najdeme na stovku vzácných stromů, jejichž nejstarší exempláře zde zasadil lesník Leopold Anger, když na příkaz Aehrentalů v letech 1860 - 1862 arboretum zakládal. Několik druhů dubů, buků, borovic, jedlí, smrků i dalších okrasných a lesních stromů, jež pocházejí z větší části ze Severní Ameriky a jiných států, tvoří zajímavé a vyhledávané společenství, kde stráví příjemné chvíle odborník i laik.

Okolím Hrubé Skály vede i velké množství dobře značených cyklotras.

Lesní hřbitov na Hrubé Skále
Je vzdálen od prostoru před zámkem po silnici k Troskám asi 200 m na rozcestí silnic do Doubravice a Borku. Je to krásný a tichý kout pro věčný odpočinek zemřelých a vzpomínky na ně.

Mariánská vyhlídka
Je z ní krásný rozhled na Hrubou Skálu, Trosky, Kozákov, část Dračích skal a krásného okolí. Tuto vyhlídku také navštívil pan prezident T. G. Masaryk. Pod Mariánskou vyhlídkou se nachází symbolický horolezecký hřbitov. Na skalním bloku u jeho vrcholu je umístěna symbolika nedokončeného života. Pod nimi jsou štítky se jmény horolezců, kteří tragicky zahynuli při zdolávání skalních velikánů po celém světě.

Adamovo lože se nachází směrem z rozcestí turistických cest na Mariánskou vyhlídku a Valdštejn.

Věžický rybník
Vystupují zde skalní masivy přímo z vody. Možnost koupání. Rybník se nachází v údolí pod osadou Krčkovice. Patří mezi rybníky přírodní rezervace Podtrosecká údolí, stejně jako další rybníky Rokytnický, Hrudka, Vidlák a Krčák.

Zámek Hrubá Skála - v jeho blízkosti je Myší díra - skalní průrva, kudy vede cesta do lázní Sedmihorek.

Skalní město
Maloplošné území Hruboskalsko, horolezci nazývané "Skalák", v CHKO Český ráj bylo prohlášeno za přírodní rezervaci v r. 1998. Skalák je historicky jednou z nejvyužívanějších horolezeckých oblastí Čech. Zde se vytvářela česká lezecká komunita a elita pískovcového lezení. Vedla odtud i cesta těch nejaktivnějších do hor a velehor. Skalní útvary patří k nejkrásnějším a nejrozmanitějším koutům naší přírody. Vždy přitahovaly básníky, snílky, dobrodruhy a poskytovaly útočiště. Skalákem procházel K. H. Mácha. Středověk využíval jejich útesů ke stavbě hradů (Valdštejn, Hrubá Skála, Kavčiny a další).

Některá jména již odvál čas a připomínají je pouze zbytky základů vytesaných ve skále. Člověk zde zanechal stopy z časů mnohem dávnějších (doba kamenná).

Na masivu Čertova ruka existovalo opevnění již v době 5 tisíc let před Kristem a na stejném místě se střídaly pravěké kultury až do 4. stol. Chovejme se proto ke skalám s úctou a respektem a uvědomme si, čeho všeho byly svědkem. Tuto krásu zachovejme svým chováním pro další generace tak jako předchozí ji zanechaly pro nás.

Řezníčkova vila
Obecní úřad sídlí v překrásné "Řezníčkově vile", která je majetkem obce. Tuto vilu daroval obci p. ing. Horáček, rodák z Radvánovic.

Vila je chráněná kulturní památka a právem se řadí ke skvostům Českého ráje. Pořádají se zde svatební obřady, o které je velký zájem jak domácí, tak i zahraniční klientely.

Pivovar
Vystavěn v roce 1564. Zachovaly se pouze vě sladovny a hlavní správní budova pivovaru (kamenná stavba naproti)

Hotel Štekl
Postaven v roce 1893 v novorenesančním slohu. Hodiny na věži bily každou hodinu vlastenecké písně (Hej Slované...) natruc baronovi Felixovi von Aehrental, majiteli hruboskalského panství.

Rašeliniště Vidlák

Mokřad na předělu povodí Libuňky a Žehrovského potoka (mezi Hrudkou a Vidlákem).

Podtrosecké rybníky - Státní přírodní rezervace Podtrosecká údolí.

Kostel svatého Josefa v Hrubé Skále
Nachází se u mostu na prostranství před zámkem Hrubá Skála. Je postaven v jednoduchém klasicistním slohu v r. 1812. Je bez věží. Stavebníkem byl tehdejší majitel panství Hrubá Skála hrabě Josef Karel z Valdštejna (nar. 1755, zemřel v r. 1814). Fundátor je pochován jako jediný v kryptě kostele v uniformě rakouského generálmajora.

Kostel je částečně vysekán ve skále (kněžiště kostela), která nejde vhodně odizolovat, tudíž je vlhký. Kostel je téměř bez vnitřního vybavení. Hlavní oltář sv. Josefa je novogotický dodaný firmou Bušků ze Sychrova koncem 19. století. Je bez umělecké ceny. Postranní oltář P. Marie byl zničen dřevomorkou.

Začátkem 70. let dvacátého století bylo zničeno též nejkrásnější dílo - sádrová socha Ježíše z roku 1935, dar našeho jednoho z nejpřednějších umělců - akademického sochaře Josefa Drahoňovského, profesora umělecko průmyslové školy v Praze (nar. 1877 a zemřel v r. l939).

V letech 1815 až 1820 byl administrátorem na Hrubé Skále přední český buditel Antonín Marek z Turnova známý v pozdější době jako "Libuňský jemnostpán".

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://hrubaskala.craj.cz/uvod/, na kterých najdete další informace.