Paseky nad Jizerou

Paseky nad Jizerou

Historie a současnost
Paseky nad Jizerou je typická horská obec ležící na západním okraji Krkonoš v oblasti chráněného území Krkonošského národního parku. Rozkládá se na pravé straně Jizerského dolu na rozloze 1 279 ha. Větší část katastru je porostlá smrkovými lesy. Nad Jizerským dolem se tyčí Hromovka (916 m) a Kapradník (910 m), ve středu obce je skalnatý hřeben Mechovice (803 m). Nejvyšší bod je Bílá skála (964 m), nejnižší bod hladina Jizery (476 m). V lukách na pokrajích lesů upoutávají pozornost mohutné hromady kamení - památníky osídlování a zúrodňování lesní půdy.

Obec byla založena patrně již v 16. století, nejstarší záznam je však až z roku 1654. Je pravděpodobné, že v této době byly v nejstarší části obce zvané Makov skelné hutě, zatímco v Havírně, kde jsou patrné zbytky dolů, se podle lidové tradice dolovalo stříbro. Les směrem do hor ustupoval, vznikaly paseky s chalupami, ve kterých se záhy objevily tkalcovské stavy.

Největšího počtu obyvatel dosáhly Paseky v roce 1869, kdy ve 212 popisných číslech žilo 1 710 obyvatel. Přestože Paseky jako pohraniční obec (až do Postupimské dohody v roce 1945 sousedily s Německem) byly vždy ryze české, připadly za druhé světové války do Sudet. Po skončení války došlo k velkému vylidnění. Chalupy kupovali rekreanti, louky utrpěly těžkou mechanizací státních statků, mnohde zůstávaly nepokoseny a některé zcela zničeny. V roce 1976 byly Paseky připojeny k Rokytnici nad Jizerou, v roce 1979 byla zrušena škola.

Od roku 1990 jsou Paseky nad Jizerou opět samostatnou obcí. Mají pouze 250 stálých obyvatel,
většina chalup je obydlena rekreanty. Svou polohou, přírodními krásami a zachovanou lidovou architekturou patří mezi vyhledávané rekreační oblasti, a tak je zde již velká nabídka na letní i zimní pobyt u soukromých ubytovatelů.

V obci je celkem pět lyžařských vleků, tři jsou obecní, dva vlastní. Pizár, s. r. o., závod na zpracování dřeva Dřevovýroba Fukner, s. r. o., závod na výrobu kartonových a lepenkových obalů Emba, s. r. o. a ovčí farma Zvonice.

V obci je Krkonošské muzeum - Památník zapadlých vlastenců, Tělocvičná jednota Sokol, Sbor dobrovolných hasičů a pěvecké sdružení Svatováclavský sbor.

Turistické informace - tip na výlet

Okolo kopce na Štěpánku
Pustíme-li se do putování “Okolo kopce” ze středu obce Paseky nad Jizerou od malebného seskupení místních památek (kostel a Památník zapadlých vlastenců), musíme sejít prudkým kopcem kolem místního hřbitova na křižovatku značených cest na cestu zvanou Planýrka. Po ní se vydáme vlevo po modré, cestou míjíme kapličku Nejsvětější trojice a náhle se octneme v Havírně, jedné z nejstarších částí Pasek.

Pokračujeme pohodlnou cestou lesem po pravém břehu Jizery, která nás dovede až k mostu u křižovatky Na Mýtě a dále po silničce vlevo až do Dolního Kořenova. Brzy začne cesta prudce stoupat vzhůru a my na vlastní nohy pocítíme, že se blížíme k rozhledně Štěpánce. Mineme chatu Hvězdu a po tvarové odbočce vystoupáme poslední metry naší pouti. Z rozhledny se otevírá nádherný kruhový rozhled.

Zpět se vracíme po tvarové značce k chatě Hvězda a odtud pokračujeme po žluté značce pohodlnou komunikací zpět do Pasek. Cestou míjíme Bílou skálu (964 m), Hütterův kříž z r. 1834 , roztroušené chalupy na Vystrkově a přicházíme k rozcestí Na Perlíčku. Z rozcestí se dáme vlevo po zelené značce – cestou vychutnáváme krásné rozhledy a zanedlouho se ocitáme na křižovatce u Bosny. Zde uhýbáme vpravo a postupně sestupujeme k našemu výchozímu bodu uprostřed obce.

Kulturní památky a kulturní tradice
Nejstarší architektonickou církevní památkou je barokní kostel sv. Václava z roku 1789 se vzácnými rokokovými oltáři, které pocházejí z uzavřeného kostela sv. Václava ve Staré Boleslavi. Před kostelem je kříž z roku 1811 a dvě památné vysoké lípy z roku 1881. Kostel je výraznou krajinnou i hmotově prostornou dominantou. V roce 1999 se začalo s jeho opravami. Opravuje se též velice originální kamenná zeď hřbitova, který je situován při jižní kostelní zdi a skýtá nádherný výhled na panorama Krkonoš (historik umění V. V. Štech označil toto místo za hřbitov s nejkrásnějším výhledem). Hlavní hřbitovní kříž je z roku 1825.

Další barokní sochy pocházejí z počátku 19. století, z období velkého kultu sv. Jana Nepomuckého. Je to sv. Jan Nep. v Makově u staré školy (poblíž jsou i Boží muka), sv. Jan Nep. Za Vrškem a sv. Jan Nep. v Hořensku. Mladší je socha P. Marie z roku 1903 a socha P. Marie bolestné (Pieta) z roku 1902, obě poblíž středu obce. V Havírně stojí obnovená kaplička Nejsvětější Trojice, jejíž původ sahá patrně až do 17. století.

Pro neopakovatelný charakter obce je do značné míry určující původní lidová architektura. Nejvíce je zastoupen lidový typ stavby - roubené přízemní chalupy tzv. vysockého typu, z nichž mnohé jsou zapsány v seznamu kulturních památek.

Nejcennější z nich je stará škola z 18. stol., velké roubené stavení s rázovitým výměnkářským přístavkem, kde vyučovali kantor Josef Šimůnek a jeho pomocník Věnceslav Metelka, národní buditelé, kteří se zasloužili o kulturní rozkvět Pasek. Škola stojí v krásné přírodní lokalitě v blízkém sousedství dalších památkově chráněných chalup. Tato vzácná památka lidové architektury je v majetku obce, je neobydlená a chátrá. Částečné prováděné opravy jsou spíše práce vynaložené na její záchranu. Obec, která si je vědoma své odpovědnosti a možností, jaké by tato zrenovovaná stará škola skýtala pro kulturní a osvětové činnosti nejen lokální, s obtížemi řeší otázku finančních nákladů na opravy.

Kulturní život se v Pasekách začal rychle rozvíjet, když byl postaven kostel (1789) a začalo pravidelné školní vyučování (1791). Učitel a regenschori Josef Šimůnek společně s učitelským pomocníkem Věnceslavem Metelkou prováděli na kůru i na koncertech skladby vídeňských i českých klasiků, jak o tom svědčí bohatý notový archiv.

Metelkova Krkonošská houslařská škola
Věnceslav Metelka, vynikající instrumentalista, se stal vůdčí osobností, organizátorem hudebního a divadelního života. Vyučoval hudbě a jako samouk začal vyrábět všechny druhy smyčcových nástrojů a kytary. Stal se vyhledávaným houslařem v širokém okolí. Houslařskému řemeslu vyučil všechny své děti, Josefa, Václava i Johanu. Josef, nejtalentovanější z nich, měl výborné žáky, řemeslo přecházelo z generace na generaci a vznikla tak Metelkova Krkonošská houslařská škola. Její žáci překročili hranice Čech do Berlína (Antonín Pilař), do Haagu (Josef Vedral), do Moskvy (Evžen Vitáček) a potomci těch nejlepších šíří slávu českých houslí i v době současné - rod Pilařů v Hradci Králové a rod Špidlenů v Praze, Josef Vedral v Haagu.

V Pasekách nebylo v 19. století snad jediného domu, kde by nebyly housle, kde by se nehrálo. Poslední z osmi houslařů - paseckých rodáků zemřel v Pasekách v roce 1971.

Věnceslav Metelka měl nejen hudební nadání, ale i pozoruhodné literární vlohy. Vedle poutavě napsaného životopisu zaznamenával své umělecké zážitky a zajímavé společenské a politické události. Jeho paměti patří mezi nejlepší práce českého písmáctví. První, kdo jeho zápisky ocenil, byl Karel Václav Rais, který z nich čerpal látku pro svůj román Zapadlí vlastenci.

Po Metelkově smrti (1867) neměly Paseky jemu rovného pokračovatele, což se projevovalo hlavně v hudebním životě, dařilo se spíše divadelním ochotníkům. K výraznému oživení kulturního života v Pasekách došlo až za druhé světové války a bezprostředně po ní. Dobré muzikanty vychovával svérázný pasecký učitel houslí František Vedral, autor vlastní houslové školy. Paseky měly opět dobrou taneční i dechovou kapelu, chrámový sbor a nadšené divadelní ochotníky, kteří si dokonce vybudovali krásné přírodní divadlo. Příznivá doba však trvala jen do konce padesátých let. Zanikla pasecká kapela, skončila bohatá historie paseckého divadla.

K obnovení hudební tradice dochází až v roce 1980, kdy vzniká při kostele sv. Václava pěvecké těleso - Svatováclavský sbor.

Krkonošské muzeum - Památník zapadlých vlastenců
V roce 1958 byl v přízemních místnostech farní budovy vybudován za obětavé pomoci několika paseckých občanů Památník zapadlých vlastenců. Je věnovaný památce písmáka a houslaře Věnceslava Metelky, podává obraz životních osudů horalů 19. století a připomíná spisovatele K. V. Raise, který život v Pasekách zobrazil v románu Zapadlí vlastenci.

V roce 1975 byl památník zrekonstruován podle literárního scénáře badatele a vydavatele Metelkova díla PhDr. Jaromíra Jecha. V roce 1978 byl rozšířen o další dvě místnosti v patře budovy. V jedné, která slouží také jako malá výstavní síň, jsou umístněny dva funkční pasecké tkalcovské stavy, ve druhé místnosti je expozice Krkonošské houslařské školy. Bohatá sbírka hudebních nástrojů podává ucelený obraz houslařské školy od zakladatele Věnceslava Metelky až po současnost.

V současné době je Památník zapadlých vlastenců jako Krkonošské muzeum pod Správou Krkonošského národního parku ve Vrchlabí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.paseky.cz/, na kterých najdete další informace.