Cítoliby

Cítoliby

Historie
Historicky první dochovaná zmínka o Cítolibech pochází ze dne 22. dubna 1325. Cítoliby jsou v ní označovány za vesnici patřící králi. Obec však zajisté vznikla již dříve, pravděpodobně někdy koncem 13. století, a možná ještě dříve - nedlouho po Lounech, založených v 60. letech 13. století Přemyslem Otakarem II. Cítoliby vznikly pravděpodobně z vůle královské komory, to vysvětluje i fakt, že část jejích původních obyvatel tvořili Němci. Skupina lounských měšťanů nejspíš se svolením zemských úředníků založila na sousední královské půdě menší sídliště s vlastní samosprávou.

Název obce je českého původu. Původně se vyslovoval jako osobní jméno "Cietol´ub´". Toto jméno se skládá ze dvou částí - cěta, což ve staročeštině znamenalo malý penízek, a l´úbiti, tedy milovat či mít rád. "Cítolib" tedy znamenalo přezdívku pro někoho, kdo měl rád peníze nebo blyštivé drobnosti.

V nejstarším dochovaném záznamu o Cítolibech se název obce objevuje ve tvaru Czethleub. V druhé polovině 14. století se užívají výrazy ve tvaru Czietolib, Czetlib apod., německý ekvivalent názvu se od 17. století ustálil na podobě Zittolieb. Název Cítolib se po dlouhou dobu používal v mužském rodu a jednotném čísle, plurál se začal používat teprve na počátku 17. století.

Památky

Plastiky, sloupy, kaplička
Návštěvníka Cítolib jistě překvapí množství soch, které se nacházejí v prostoru návsi. Je to poněkud zvláštní, památkářské baroko. Jen polovina plastik totiž pochází z Cítolib a ani všechny zdejší nestojí na původních místech. Několik soch sem bylo přeneseno z míst, kde jim hrozila zkáza. Částečně to vypadá, jako by chtěly orgány památkové péče Cítolibům nahradit všechny ztráty a škody, které jim zub času přinesl.

Zámek
Zámek tvoří součást nevelkého náměstí městyse Cítoliby, které je půdorysně řešeno v podobě nepravidelného lichoběžníka. Výškově značně diferencovaný terén, kde jižní část silně převyšuje severní, dává všem objektům situovaným na vyvýšeninu přirozeně dominantní postavení. Na jižní polovině také nalezneme zámek, ale i kostel ve vzájemné vazbě, poukazující na záměrné urbanistické řešení. hlavním průčelím a zvláště svým osově disponovaným vjezdem se zámek obrací k západnímu vstupnímu průčelí kostela.

Kostel
Někdy počátkem 18. století se Arnošt Bohumír Schütz rozhodl postavit nový kostel. Budeme se asi muset rozloučit s představou malého, chátrajícího kostelíčku sv. Havla, krčícího se kdesi v koutě zámecké zahrany. Tak situaci ve své knize popsal Johan Veselý a od něj to převzala většina dalších autorů. Slouží ke cti obecnímu kronikáři Bohumilu Lůžkovi, že tomu nevěřil. Veselý neuvedl pramen, odkud informaci získal. V Cítolibech ale nejspíš nikdy kostel se svatohavelským zasvěcením nestál. V žádném zemskodeskovém zápisu ze 16. století se o sv. Havlu v Cítolibech nemluví, vždy se používá termínu "kostel cítolibský". Totéž platí i pro zprávy ze staršího období.

Turistika

Naučná stezka Chlumčany – Brloh
Město Louny mělo vždy zájem vytvořit pro místní občany příjemné prostředí pro tzv. příměstskou rekreaci. To znamená, dosažitelnou do půl hodiny od místa bydliště. Proto byla vyznačená vycházková trasa Lužerady s informačními panely o zajímavostech v okolí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obec-citoliby.cz/, na kterých najdete další informace.