Panenský Týnec

Panenský Týnec

Historie
Panenský Týnec nalezneme na náhorní plošině Džbánské vysočiny, která leží na opukových vrstvách. Toto městečko patří mezi nejvýše položená místa lounského okresu ve výši 360 m n. m. Městečko samo leží a před dávnými stoletími již leželo na důležité cestě, ve starých spisech je nazvána „Via regia“ (Královská cesta), z Prahy do Lipska. Původ Panenského Týnce je pradávný, sahající do časů prehistorických. Vývoj obce prošel halštatskou, laténskou, germánskou a slovanskou kulturou. Dokladem toho je několik nálezů, z nichž nejvýznamnější je velká bronzová spona římského provinciálního tvaru s ornamenty, která je uložena v lounském okresním muzeu.

Jméno Týnec je odvozeno od slova Týn či starokeltského Taun, což znamená místo hrazené, otýněné, opevněné kůly. Panenský - odvozeno od panen klarisek františkánského řádu.

První písemná dochovaná zmínka o Týnci je z roku 1115 ve spojitosti s klášterem v Kladrubech a podruhé ve stejné souvislosti roku 1186 se uvádí jako ves. Již v prvních historických dobách měl Týnec v našem širokém okolí zvláštní důležitost, protože již v listině z roku 1321 je připomínán jako městečko. V té době dcera českého krále Přemysla Otakara I., blahoslavená Anežka Přemyslovna založila v Praze první panenský klášter, do něhož sama vstoupila. Druhý klášter klarisek byl založen v Chebu, třetí v Panenském Týnci. O založení kláštera přímo v Panenském Týnci má zásluhu mocný rod Žirotínů.

První z rodu Žirotínů je znám Jan z Žirotína, který byl zřejmě zakladatel a stavitel Žirotínského hradu v letech mezi 1230 – 1253. Syn či vnuk Jana z Žirotína se jmenuje Habart. Tento Habart pojal za manželku Škonku (také Scholastika), dceru Zdeslava za Šternberka. Protože Škonka nemohla mít děti a Anežka Česká ji uzdravila (viz sv. Anežka Česká), jako poděkování Habart založil, stavěl a bohatstvím obdaroval klášter klarisek v Panenském Týnci. Škonka a Habart však byli příbuzní ve čtvrtém stupni. Čtvrtý stupeň pokrevenstva znamená, že oba pocházejí od prapradědova otce Habartova a praprabáby Škonky. Dne 21. srpna 1290 promíjí římský papež Mikuláš IV. tuto překážku pokrevenství čtvrtého stupně. Tento prohřešek by znamenal neuznání tohoto panského rodu.

Dalším, třetím stavebním dílem rodu Žirotínů po stavbě svého hradu a klášteře klarisek měla být výstavba trojlodního vrcholně gotického kostela, který se jim však nepodařilo dostavět. Týnecký klášter díky nadacím Žirotínů vzkvétal, jindy uvadal, podle situace v zemi, požárů, nemocí a jiných útrap. V roce 1420 se jeptišky přistěhovaly z Prahy, ukrýt se před husity, a do Prahy se vrátily v roce 1640 do Anežského kláštera. V týneckém klášteře žily 220 let. Rokem 1467 úmrtím Jaroslava ze Žirotína vymřel slavný rod – majetek dědí Lobkovicové.

Během 30leté války (1618 – 1648) bylo městečko zpustošeno, klášter se ocitl v rozvalinách. Vrchnost přesídlila do Prahy. 30. 7. 1722 zasáhl obec velký požár, kdy vyhořelo 28 stavení včetně kostela sv. Jiří.

Jedním zvláštním pramenem příjmů kláštera byla asi roku 1730 výroba a prodej oblíbeného léku „kapek Sv. Anežky“. Klarisky zamýšlely v klášteře zřídit školu pro chudé dívky. To se jim však již nepodařilo, protože rozkazem císaře Josefa II. ze dne 26. června 1782 byl tento ryze český klášter zrušen. Jak v Praze, tak v Týnci byly důkladné archivy a na obou místech knihovny se skvosty staročeského písemnictví a obrazy. Ty však byly dražbou rozprodány.

Týnecké panství bylo zabaveno a 14. října 1797 bylo za devadesát tisíc zlatých prodáno pražskému měšťanu a kupci Janu Tuscanymu. Tito noví majitelé se přestěhovali do výstavnější části kláštera, a když si v roce 1842 vystavěli v bývalé klášterní zahradě nový zámeček, přestěhovali se do něho. Na nově zřízeném hřbitově za obcí si páni postavili rodinnou empírovou hrobku.

Půdorys obce představuje ulici přes 1100 metrů dlouhou, uprostřed rozšířenou na náves pro kostel a hřbitov. Tento základní rys výstavby je patrný dodnes. Utváření půdorysu ukazuje pravděpodobnost, že Týnec byl obehnán valem a hradbami, jejichž brány se dochovaly do roku 1797, kdy byly odstraněny při stavbě nové státní silnice. Obě brány jsou zachovány v obraze z roku 1727, ale val ani hradby tu již nejsou zakresleny. Západní brána – Lounská – podle Královského města Louny, které bylo založeno do roku 1253, byla vedena pod číslem popisným 7. Východní brána – Pražská – podle Královského města Prahy, které obdrželo městská práva z roku 1234, číslo neměla. Bližším městem je Královské město Slaný, založené až kolem roku 1300. Je tedy jasné, že trhové městečko Panenský Týnec bylo opatřeno zdmi a branami již před založením Královského města Slaný.

Po této nové státní silnici, zvané též „Lipská cesta“, se přiváželo zboží, suroviny a různé výrobky do země, hlavně do Prahy a vyváželo ze země. To mělo svůj význam pro pocestné, pomocníky i jiné živnosti. Právě za Tuscanyho se začal na této silnici vybírat celní poplatek za průjezd, který činil 4 krejcary. Po této silnici se do Panenského Týnce sjeli 19. srpna 1813 tři tehdejší „zeměpáni“ : císař František I., pruský král Bedřich Vilém III., a ruský car Alexandr I., který zde i přespal.

Prosperita městyse byla v té době na vrcholu. Rozvíjí se i formanská doprava, místní obchodníci a řemeslníci. Je založena pošta. V roce 1826 je uváděno v Panenském Týnci 733 obyvatel. V roce 1846 bylo provedeno první sčítání obyvatel. Bylo napočítáno 861 lidí.

V roce 1856 koupil statek Vojtěch Renner z Prahy. Byl to obchodník s plaveným dřevem z pražského Podolí. Za jeho spravování panství postavila paní Pavlína Kašparová pivovar, ve kterém se vařilo pivo bezmála padesát let. V tomto období byla zrušena robota.

Po smrti Vojtěcha Rennera prodali v roce 1871 jeho synové celý majetek hraběnce Terezii z Herbersteina za 320 tisíc zlatých. Tímto krokem spojila týnecké panství po 512 letech k původnímu žerotínskému panství. Po její smrti v roce 1895 zdědil majetek syn Josef. V roce 1920 – 1921 tento majetek propadl parcelaci.

Při sčítání obyvatel v roce 1910 bylo napočítáno 752 obyvatel. V roce 1921 již jen 683 obyvatel. A v roce 1930 to bylo 659 osob. V letošním roce je v obci hlášeno 364 obyvatel. V roce 1923 byla provedena elektrifikace obce.

Současnost

Týnecké spolky
 
1.   Sbor dobrovolných hasičů založen r. 1879
2.   Hospodářská besídka založena rolníky v r. 1883; v r. 1893 přejmenována na     Hospodářský spolek
3.    Místní odbor Ústřední Matice školské v Panenském Týnci založen v r. 1893
4.    Místní odbor Národní jednoty severočeské byl založen v r. 1893
5.    Spolek vojenských vysloužilců pro Panenský Týnec a okolí byl založen v r. 1894
6.    Spolek divadelních ochotníků byl založen v r. 1894
7.    Občanská záložna v Panenském Týnci byla založena v r. 1890
8.    Muzikantská společnost v Panenském Týnci založena dne 22. června 1806
9.    Pošta byla založena 17. 6. 1797
10. „RAICECH“ byl založen mezi lety 1720 – 1730
11. Tělovýchovná jednota Sokol Týnec Panenský založena dne 6. 3. 1898
12. Sportovní klub Týnec Panenský založen v červnu 1933
 
 
V současné době pracují tyto spolky:
 
1. Sbor dobrovolných hasičů:
           a)  družstvo dospělých
           b)  družstvo žáků
2. Tělovýchovná jednota SOKOL:
    - družstvo mariáše
3. Fotbalový klub TJ Sokol Panenský Týnec:
           a) družstvo dospělých
           b) družstvo žáků - pro malý počet se odhlásilo
4. Český červený kříž
5. Aeroklub Panenský Týnec
6. Myslivecké sdružení Panenský Týnec

Turistika

Okolí Panenského Týnce 

Žerotín:
V Žerotíně nalezneme zbytky kdysi slavného hradu pánů za Žerotína, zničeného během třicetileté války. Hrad byl obehnán dvojím valem, a byl podlouhlý, 34 kroků široký a 48 kroků dlouhý. Zachovány zůstaly zbytky zdiva, pozůstatek někdejších věží, v jejichž hořejší části bylo vidět díry po koulích, známky násilného dobývání a příkopy.

Při hlavní silnici č. I/7 ve směru na Třebíz nalezneme kostel sv. Blažeje a „zázračnou studánku“ s léčivou vodou. O kostelíku a studánce píše Václav Beneš Třebízský ve svých povídkách.

Toužetín:
Uprostřed obce Toužetín, za obecním úřadem,  nalezneme ve statku č. p. 1, (původně gotickou) tvrz, která  se poprvé připomíná v r. 1372 a přestavěnou (r. 1697, Giacomo a Pietro Maggi) na barokní zámek. Ke vstupnímu portálu vede nad vodním příkopem kamenný most se sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Je to do obdélníku postavená budova s malým obdélníkovým dvorkem uprostřed.

Donín:
Na náhorní plošině nad obcí, (doložená r. 1325) je postavená kamenná stavba z r. 1846 - kdysi větrný mlýn. Dnes je již bez větrných lopatek, ale kruhová stavba větrného mlýna se tyčí do výše několika poschodí. Nejlépe je vidět ze silnice mezi Panenským Týncem a Vrbnem nad Lesy (tedy z cykloturistické trasy č 3035). Protože minulý režim nechal vysadit před mlýn větrolam, není ze silnice č. I/7 vidět.

Donín je také rodištěm generálporučíka Františka Fajtla. Za druhé světové války, letec nejprve na západní frontě, později na východní frontě, několikrát sestřelen. Po válce, při návratu ze západní fronty, několik let vězněn.

Hrdina České republiky a čestný občan Panenského Týnce. V roce 2002 se dožívá ve zdraví 90. let. Napsal několik knih z období II. světové války, kde byl velitelem 313. stíhací perutě RAF, podle vlastních zážitků.
 
Peruc:
Zemědělská obec doložená r. 1170. Gotický hrad byl v 16. stol. přestavěn a rozšířen na renesanční zámek, upravený pozdně barokně. Na   zámku pobýval po r. 1945 malíř Emil Filla, kde má také pamětní síň a výstavu svých obrazů. Proti zámku stojí barokní kostel sv. Petra a Pavla (stavěn v 1724, P. P. Columbani).  Nedaleká  Boženina studánka a pod obcí prastarý Oldřichův dub  připomínající pověst o setkání knížete Oldřich a Boženy. Obecní úřad zřídil ze zámecké sýpky muzeum předmětů, které užívali naši předkové.

Vraný:
U silnice poblíž Vraného směrem od Peruce stojí „Památník tří císařů“ (1913, A. Grath). Připomíná setkání rakouského císaře Františka I., ruského cara Alexandra I. a pruského krále Bedřich Vilém III., kteří zde přihlíželi defilé vojsk po vítězné bitvě nad Napoleonem u Chlumce v r. 1813.

V letech 1785 – 1794 nechala metropolitní kapitula (majitelé městečka) vystavět na návsi nad obcí poblíž kostela patrový rokokový zámek, situovaný do anglického parku. Dnes slouží zámek jako domov důchodců.

V parku před vchodem do zámku je busta Svatopluka Čecha, která připomíná, že zde prožil koncem 50. a počátkem 60. let 19. století část svého dětství, neboť jeho otec byl tehdy ve Vraném hospodářským správcem.

Klobuky:
Obec při Zlonickém potoce doložena z r. 1226. Na návrší v Klobukách nalezneme barokní kostel sv. Vavřince (1729 – 36) na místě staršího (1352) a faru, kde v létech 1899 – 1909 zde žil a psal své povídky spisovatel Chodska Jindřich Šimon Baar (1869 – 1925). Jako zdejší farář odhaloval pomník neméně významnému faráři P. Josefu Václavu Commersimu na hřbitově v Panenském Týnci dne 13. října 1907.

Klobuky jsou rodištěm spoluzakladatele SOKOLA Jana Malypetra (1815 – 1899) a syna Jana Malypetra (1873 - 1947) starosty obce Klobuky, strarosta ve Slaném, ministr vnitra ČSR, předseda vlády ČSR, poslanec a předseda poslanecké sněmovny. (V roce 2003 odhalena nynějším předsedou PSP ČR Lubomírem Zaorálkem,  - pamětní deska k 130 výročí narození).

Asi v polovině silnice z Klobuk směrem do Telec uvidíme vpravo asi 50 metrů v poli kamenný menhir „Kamenný pastýř“ nebo „Zkamenělý slouha“, který má schopnost dodávat pozitivní energii podobně jako nedostavěný chrám v Panenském Týnci. Podle pověsti postoupí kámen za rok o krok jako zrnko písku ke kostelu ve vsi.

Kokovice:
Zde nalezneme rodný dům básníka Karla Tomana (vlastním jménem Antonín Bernášek, 1877 – 1946). Je to první dům v obci vlevo ve směru od Úherec. V současnosti je to zchátralý statek s pamětní deskou v průčelí obytné budovy.

Třebíz:
Obec doložená r. 1318. V jádru této malebné obce je ucelený soubor barokních domů, který je využit pro národopisné muzeum. Expozice v Cívkově statku čp. 1 (16. stol.) a v dalších staveních.  Uprostřed náměstíčka stojí památník v rodném domě čp. 19 spisovatele Václava Beneše Třebízského (1849 – 1884) a pomník (1892, Ant. Procházka a F. Hergesel ml.). V letních měsících je tento skanzen a dům Třebízského otevřen návštěvníkům. Také slavní Třebízská pouť je po léta vyhlášenou v širokém okolí. V obci také stávala tvrz. Věž třebízské tvrze je spojována s klášterem v Panenském Týnci, jehož řádové sestry tu údajně byly drženy ve vězení, jestliže porušily řeholní řády.

Líský:
U obce Líský, těsně před obcí vpravo za malým lesíkem, nalezneme v krásném háječku studánku „KRÁLOVKA“. Pověst o ní říká, že schovávala  klíče od dvanáctero dveří, které ukrývaly Český královský poklad před jeho rozkradením.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ln.cz/panensky-tynec, na kterých najdete další informace.