Žerotín

Žerotín

Historie
Jméno hradu a obce Žerotína se v nejstarších pramenech uvádí jako Žirotín. Do roku 1400 se oba termíny uvádějí střídavě. Od konce 16. stol. Převládl název Žerotín.

Nejstarší zpráva o vsi pochází z roku 1250, kdy zde seděl Ratiboř ze Žerotína. Ačkoli o vzniku hradu Žerotína nejsou žádné zprávy, je možné klást jeho založení mezi léta 1250 až 1290, do doby Habarta ze Žerotína, otce Plichty ze Žerotína, známého z Dalimilovy kroniky. Tento Habart byl zakladatelem městečka Panenského Týnce, nazávaného do 16. stol. také Žirotský Týnec. Bylo to jakési odškodnění za to, že král odňal asi Habartovu otci Janovi Louny, které pak povýšil na město. Habartovi synové Jaroslav a Plichta bojovali po boku řádu německých rytířů v Prusku a Plichta ještě s Janem Lucemburským v roce 1322 v bitvě u Mühldorfu, kde padl. Plichta, Jaroslav a Habart založily před rokem 1321 v Panenském Týnci klášter klarisek.

Jejich potomci drželi hrad Žerotín s městečkem Panenským Týncem až do roku 1462. Jaroslav a Plichta za Žerotína stranili v husitské době císaři Zikmundovi a s Lounskými měli dlouholeté spory. Ve válkách husitských drželi polovinu Žerotína Házmburkové, z nichž Jan se stal v době poděbradské majitelem celého hradu. Na počátku 16. století držel hrad Čeněk Míčan z Klinštejna, po něm Petr Chotek z Vojnína. Sňatkem jej získal Jindřich Brozanský z Vřesovic, do něhož jej r. 1583 koupili bratři Jindřich a Bedřich Doupovcové z Doupova.

Bedřichův syn Vilém Vojtěch se zúčastnil stavovského povstání v r. 1618 až 1620. Byl přítomen vyhození královských místodržících z oken Pražského hradu a zajetí písaře Fabia Pozona v kapucínském klášteře. Jako komisař sloužil ve stavovském vojsku. Po smrti v roce 1621 byl odsouzen královskou konfiskační komisí ke ztrátě třetiny majetku, do nichž byl zahrnut dvůr Žerotín s hradem a vesnicí. V roce 1623 je koupil hrabě Jan Zdeněk Vratislav z Mitrovic. Poněvadž hrad ležel při zemské silnici, velmi utrpěl za třicetileté války zejména při švédském vpádu v roce 1639, kdy Švédové demolovali hrad v Žerotíně a zničili klášter v Panenském Týnci.

Když v roce 1673 koupil Žerotín s příslušenstvím Ferdinand Popel z Lobkovic, byl hrad již tak zpustlý, že jej nebylo možno obývat. V roce 1678 koupil starý hrad Gundakar z Ditrichštejna a připojil jej i s dvorem k panství budyňskému. Část hradních staveb postupně rozebrali místní obyvatelé, část se zřítila sama.

Popis Žerotína z roku 1859 uvádí, že hrad byl obehnán dvojím dosud patrným valem. Na vnitřním valu zřídili Ditrichštejnové v roce 1857 sušárnu švestek. Hradní valy a rozvaliny byly posázeny ořechy a třešněmi. Hrad býval podlouhlý, 34 kroků široký a 48 kroků dlouhý. Zůstaly z něho dvě vysoké zdi, pozůstatek někdejších věží, v jejichž hořejší části bylo vidět díry po koulích, známky násilného dobývání. Mezi oběma věžemi k západní straně byl prostorný, dobře zachovalý sklep, který byl tehdy (1859) pronajat. Od sklepa vlevo se nacházela nová zeď, zazděný vchod do druhého sklepa, z něhož vedl dvojí průchod, jeden pod dvůr k východu, druhý do lesa.

Dnes se z hradu Žerotína zachoval jen kus zdiva, asi z hradního paláce, trčící z rozvalin nad vsí jako komín. Na zbytcích omítky se ještě rýsuje psaníčkové sgrafito užívané v tomto kraji v druhé polovině 16. století. To může být dokladem, že buď Jindřich Brozanský z Vřesovic anebo Doupovcové dali v druhé polovině 16. století původní hrad přestavět. U zřícenin hradu jsou doposud znatelné příkopy a areál hradních staveb.

Památkově chráněné objekty
V katastru Žerotína stojí 2 skupiny staveb, zapsané do seznamu státních kulturních památek.
 
Zřícenina hradu Žerotína (tvrze)
Na návrší severně od středu vsi stojí dva zbylé pilíře obklopené nepřístupným strdím a hložím. I když jde pouze o nepatrné zbytky hradu, jsou dokladem o zajímavé historii Žerotína.

Kaplička
Stojí pod tvrzí na křižovatce.

Kostel svatého Blažeje
Roku 1680 (za vlády Leopolda I.) stával u blažejské studánky dřevěný kříž jako památka na vesnici Pacov zanikou ve třicetileté válce. Na léčivou vodu studánky byl upozorněn hrabě Martinic Jiří Adam II. ze Smečna. Jeho synek spolkl kostičku, která mu uvízla v krku a nebylo ji možno vyndat. Po napití ze studánky dítě kýchlo a kostička vyskočila ven. Sebrané finance na postavení sochy svatého Blažeje, ochránce nemocí hrdelních, byly doplněny hrabětem, který nechal vystavět kostelík. O kostelíku a studánce píše Václav Beneš Třebízský ve svých povídkách. Kostel stojí u hlavní silnice do Prahy.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesta.obce.cz/zerotin/, na kterých najdete další informace.