Vršovice

Vršovice

Historie
Autor Kroniky české Václav Hájek z Libočan má Vršovice u Loun za místo původu rodu Vršovců. I když Hájkova domněnka nemá oporu v pramenech, je jisté, že rodový majetek příslušníků tohoto rodu byl ve 12. a 13. století značný a na velikém území mezi Prahou, Litoměřicemi, Louny a Žatcem. Svědčí o tom i značná obliba zdejší šlechty v erbovním znamení sekery, která byla podle tradice dána Vršovcům do znaku knížetem Bedřichem.

První zmínka o obci v historických písemných pramenech je z roku 1268. Tehdy král Přemysl Otakar II. postoupil pražskému biskupovi Janovi III. z Dražic ves Vršovice, před tím za trest odňatou vladykovi Něprovi Borutici. Téměř sto let byly Vršovice majetkem pražského biskupství. V roce 1331 Jan IV. z Dražic prodal Vršovice Zdeslavovi z Kyšic.

Do Bílé hory se zde vystřídalo několik vlastníků - 1367 Jan Koryto z Vršovic, jeho vnuk Jan, před rokem 1383 bratři Jan a Přech, 1389 Aleš ze Slavětína, 1396 Rydkéř z Polenska. V roce 1419 je ve Vršovicích poprvé připomínána tvrz. Potomci Rydkéře z Polenska vlastnili vršovické panství až do roku 1474. Pak tu byli Kolovratové, kteří prodali Vršovice Ofce z Miloňovic. V roce 1517 se do držení vsi dostal Václav Sokol z Mor. Jeho potomci zde byli vrchností až do roku 1589, kdy Jan mladší Sokol prodal vršovickou tvrz se dvorem a s příslušenstvím Jakubovi Zákosteleckému z Bílejova.

Od něj v roce 1615 získal statek Prokop Dvořecký z Olbramovic. Jako účastník stavovského povstání v letech 1618 – 1620 byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Konfiskovaný majetek koupili v roce 1622 bratři Volf Ilburk a Vilém z Vřesovic. Po Volfově smrti musel jeho bratr Vilém pro dluhy prodat Vršovice Kateřině Benigně z Lobkowicz, manželce Viléma z Lobkowicz na Bílině. Ta věnovala Vršovice svému vnukovi Adamovi z Pappenheimu, který v roce 1647 zahynul v souboji a jeho vdova prodala statek v roce 1663 Sylvii Kateřině z Caretto-Millesimo, manželce Leopolda Viléma markraběte z Badenu (1626 - 1671). Dalším vlastníkem byl toho syn Leopold, který zemřel svobodný.

Vše dědil Ludvík Vilém Jiří z Badenu (1702 - 1761), který se v roce 1721 oženil s Marií Annou hraběnkou ze Schwarzenbergu (1706 - 1755). Jeho nástupcem se stal mladší bratr August Vilém Jiří, který zemřel bezdětný v roce 1771 a veškerý majetek dědila Alžběta Augusta, dcera Ludvíka Viléma Jiřího Bádenského. Ta přenechala svá panství strýci Janovi knížeti ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové byli vrchností ve Vršovicích až do roku 1850.

První světová válka naše spoluobčany zastihla nepřipravené a dezorientované. I když je to strašné, byly to zrovna naše regimenty 8. a 9. armádního sboru pražského a litoměřického, které byly mezi prvními, které odjely do Srbska. Náš okres patřil k 92. pěšímu pluku s bílými výložkami na límci kabátů, které brzy okrvavěly na frontě u Dávy a Driny. Na bolest, kterou nám tato válka přinesla, vzpomíná pomník pro oběti 1. a 2. světové války na naší návsi.

V zimních měsících roku 2002 naši obec postihly povodně. Tyto povodně si nevyžádaly velké majetné škody. I když nebyly tak velké, dokázaly nás odpoutat od okolního dění a to důsledkem zaplavení přístupové silnice od Loun. I tato nepříjemná věc pro nás dopadla velmi dobře. Teď si asi říkáte, co je na povodních je tak dobrého? Z důvodů zaplavení velké části pole mezi Vršovicemi a Louny a také z důvodů velmi nízkých teplot toto pole zamrzlo. Nastala neskutečná možnost přebruslit z Vršovic až na hranice města Loun.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecvrsovice.cz/, na kterých najdete další informace.