Kryry

Kryry

Město Kryry se nachází v bývalém okrese Louny na rozhraní čtyř krajů - Ústecký, Karlovarský, Plzeňský a Středočeský. Město má vybudovanou kompletní infrastrukturu, včetně zdravotnických zařízení. Ve městě je Základní škola pro 400 dětí a Mateřská škola pro 120 dětí. Město se nachází v lokalitě s dobrými možnostmi získání zaměstnání: Glaverbel Czech a.s. závod Kryry, Cihelna Kryry a.s., Runa s.r.o. Kryry, stavební firma Šilhánek a syn Kryry, Pila Kryry a řada dalších drobných podniků a podnikatelů.

Historie
Historie obce Kryry se začala psát již v 5. století našeho letopočtu, což potvrzují četné nálezy. V Kryrech však bylo prokázáno i pravěké osídlení lovců mamutů. Písemné záznamy jsou uloženy v muzeu ve Vídni a v Národním muzeu v Praze.

Později ve zdejším kraji bydleli Lučané, slovanský kmen, což dosvědčily vykopávky popelnicových pohřebišť. Křesťanství proniklo do tohoto kraje v 10. - 11. století a kostel pod Kostelním vrchem byl postaven někdy kolem roku 1384.

První písemné zprávy o Kryrech však najdeme již v roce 1320. V Zemských deskách je uveden šlechtický titul Albert de Krir ze dne 22. února 1320 a 15. prosince se podepisuje tehdejší opat kláštera v Postoloprtech jako "Theodor de Krir". Roku 1354, 1. října, je jmenován na jedné církevní listině farář Konrád de Krir a rovněž ve farní kronice Nepomyšle najdeme zmínku z roku 1418 o osadě nedaleko Petrohradu jménem Krier, později psáno Kryer. Jméno obce je patrně odvozeno od polského "Křičeti, krákati, kejhati".

Na Kostelním vrchu již v těchto dobách stál hrad. Prvním pánem hradu byl Albert de Krir, přísedící zemského soudu v Praze. Za Jana Lucemburského získal Albert de Krir pro osadu pod hradem určité výhody. Z této doby pochází pak znak Alberta de Krir - zlatý štít a na šikmé haluzi sedící černý havran. Obec tehdy dostala právo trhů a právo vařit pivo. Hrad Kozihrady stával na vrchu nad městečkem Kryry, 7 km od Podbořan. Byl patrně postaven na počátku 14. století pány z Ervěnic a již v 15. století byl zničen. Je možné, že se tak stalo v roce 1421 při křižácké výpravě proti Žatci. Již v roce 1483 je při prodeji Petrohradu uveden "zámek pustý v Kryřích".

Pod jménem Kozihrady je hrad znám poprvé a naposledy až v roce 1577, a to již jako pustý. Tehdy jej, ještě s jiným majetkem, zastavil Mikuláš z Libkovic Jindřichovi Brozanskému z Vřesovic. Půdorys hradního areálu byl čtvercový. Prostory vlastního hradu byly chráněny dvojitým příkopem, jehož zbytky jsou dodnes patrné. Na nejvyšším vrcholku stála kulatá věž, jejíž zříceniny spolu se zbytky zdiva několika malých přízemních světnic zde byly ještě v r. 1845. Právě na základech kulaté hradní věže dnes stojí rozhledna.

Po Albertu de Krier byl druhým majitelem hradu a pánem Kryr jeho syn Aleš de Krier. V roce 1357 nastává v dějinách obce Kryry závažná změna. Obec i hrad nad obcí získává nového pána. Aleš de Krier v tomto roce prodal hrad i obyvatele v obci pánu Jenči z Janovic, který byl synem vládnoucího Petra z Janovic na sousedním panství v Petrohradě. K Petrohradu byla připojena obec i hrad. Hrad nad obcí tehdy spíše spravovali leníci. Kryrský hrad pomalu chátral a rozpadal se. Kdy byl přesně hrad zbořen nelze dokázat. Podatel Reben v knize "Böhmens Burgen" tvrdí, že hrad totálně zničily husitské války. V první polovině 15. století v místě kryrského hradu, zůstaly jen prolomené valy, hradby a zbytky věže. Tyto zříceniny byly od této doby zvány novým názvem - Kozí hrádek. Materiál, který se v rozvalinách hradu uchoval až do počátku dvacátého století, byl v roce 1906 použit ke stavbě nynější rozhledny.

V roce 1421 došlo při vpádu křižáckých vojsk k vyvraždění všech obyvatel českého původu. Od toho času, zejména však po nástupu Habsburků na český trůn, zde začíná převládat německé osídlení, které postupem času nabývá většiny a i rozhodující moci ve správě obce.

V pobělohorském období Kryry častokráte měnily majitele, až se dostaly do majetku benediktinů, sídlících v obci Nepomyšl. Sociální poměry tehdejšího kryrského obyvatelstva nebyly vůbec dobré, a zejména ti nejmenší rolníci žili ve značné bídě. Obrat nastal až za Marie Terezie a císaře Josefa II., kdy rolnictvo dostává práva a svobodu v jednání.

V roce 1664 zasáhl obec velký požár, kdy shořela dolní polovina obce od náměstí směrem východním, k Očihovu. Zhruba za 100 let, v roce 1770, měly Kryry 95 popisných čísel a v nově stavěných částech, zničených požárem v roce 1664, byl již používán pískovec těžený z Kostelního vrchu. Horní část obce byla ještě v té době dřevěná a celá tato část shořela při dalším velkém požáru v roce 1791. K obnově této části obce byl použit jednak již zmíněný pískovec, tak i sušené cihly z jílové hlíny, která se v okolí Kryr nachází ve značném množství. Poslední velký požár byl 18. 2. 1850, kdy shořelo deset domů a dvě stodoly.

Na území obce mají soutok dva poměrně velké potoky a ty byly příčinou mnoha velkých povodní. První větší povodeň byla v roce 1762. Rozvodněná Blšanka strhla lávku a lidé se dlouho nemohli dostat do kostela, protože brodem nebylo možné projít. Původní lávku směrem ke kostelu nahradil větší most až v roce 1779. Při další povodni v roce 1789 opět obyvatelé nemohli přejít přes most do kostela a mše se sloužila na sále v hostinci. Povodeň v roce 1795 strhla prvně postavený most přes Blšanku ke kostelu. Další povodně byly 27. 5. 1852, dále 3. 3. 1855 a hlavně 25. 5. 1872, která byla obzvlášť veliká. Na povodí obou potoků, vlivem dlouhotrvajících dešťů, došlo k protržení hrází několika rybníků, zejména na přítocích Blšanky a Podvineckého potoka. Opět byl úplně zničen most přes Blšanku ke kostelu a část obce, zvaná Malá strana, byla celá pod vodou. Rovněž dnešní Vodní ulice byla úplně zatopena. V noci, kdy povodeň kulminovala, se voda rozlila do výše 1 m i na náměstí. Tehdy bylo zatopeno mnoho domů, sklepů, dvorů i stodol.

Nejvýznamnější stavební i uměleckou památkou obce je kostel Narození P. Marie, který se nachází na mírném návrší pod kopcem, kde stával hrad. Původní kostel byl gotický postavený v létech kolem 1324. Dnešní podoba je barokní z roku 1722 a postupně byl kostel dále přestavován v roce 1780 a ještě v 19. století.

Budova bývalého pivovaru stála na rohu Pivovarské ulice. Pivo se zde vařilo od roku 1850 a varna piva byla ve stodůlce za domem. Ve východním průčelí směrem k náměstí se dochoval kamenický znak z kryrského pískovce. Tento znak vytesal po zrušení pivovaru kameník Grimm v roce 1870.

Křížová cesta" v Kryrech vedla od kostela přes Malou stranu a za posledním domkem pěšinou do kopce k rozhledně. Jednotlivé oltáříky tesané z místního pískovce jsou již strženy a povaleny. Křížová cesta byla postavena v roce 1764.

Na okrajích obce při silnicích je několik kapliček - na cestě ve Valovské ulici, u cihelny při silnici do Černčic a při silnici do Strojetic za bývalým mlýnem. Byly postaveny v roce 1779. Kaplička v polích na Valově byla postavena v roce 1835. Kaplička na rozcestí Kostelní a Hlavní ulice byla postavena v roce 1824. Dále byla ještě kaplička na konci Nové ulice z roku 1721, ta však je již zbořena.

Mezi Vroutkem a obcí Kryry v polích jsou ještě patrné tzv. "Morové kameny". Dnes jsou již jen dva, dříve bývaly čtyři. Je to vyznačení místa, kam občané z Vroutku nosili jídlo pro občany Kryr v době, kdy byl v Kryrech mor.

Za dávných časů měly obce svá práva, mezi která patřila například právo varné (viz pivovar), právo tržní, ale také právo hrdelní. Hrdelním právem byla vykonávána spravedlnost v pravomoci obce. Původně byla spravedlnost vykonávána na vrcholu Kostelního vrchu (u rozhledny) v místě, kde dnes stojí velký kříž. Později byl výkon tohoto práva přemístěn do míst západně od Kryr, zvaném též "Rumpál", nebo "Mukodělská stráň". Toto místo dnes nese název "Na spravedlnosti" a nad původním místem popraviště se klene stará lípa. Tržní právo bylo vykonáváno v místech dnešního náměstí.

Sídliště, tedy obec Kryry, bylo původně plánováno do podélného tvaru směrem od západu k jihovýchodu a to oběma směry.

Že byla ve středověku obec opevněna se dovídáme ze základní listiny z archivu arcibiskupské knihovny z roku 1418, kdy vlastnil Kryry Jenčo z Janovic. V listině se praví mezi jiným: "U horního mlýna (na křižovatce) u brány, jíž se vchází do Kryr...". Důkazem bývalého opevnění jsou jeho, dnes již téměř neznatelné zbytky, v malém úseku v Pivovarské ulici.

Zemědělskou povahu obce ve středověku postupně nahrazovala skupina řemeslníků, kupců a drobných podnikatelů.

Výraznou změnou bylo např. otevření cukrovaru v roce 1872, které již svou zvýšenou potřebou pracovních sil bylo značným přínosem pro další rozvoj obce. Cukrovar v roce 1880 vyhořel, byl ale během jednoho roku postaven a v roce 1882 znovu uveden do provozu. Cukrovar byl na tehdejší dobu dosti veliký, vždyť denně zpracovával až 155 metrických centů cukrové řepy.

Významný podíl na, v té době, značném rozmachu měl výskyt stavebních surovin - kvalitní cihlářské hlíny a stavebního i sochařského kamene - pískovce. Cihelen bylo v naší obci několik. Dle záznamů jich bylo 6 a nacházely se v jižní části obce (proti toku potoka). Šlo o cihelny malé, ale v tehdejší době velmi důležité jak pro vlastní obec, tak i pro nejbližší okolí, neboť poskytovaly významnou stavební surovinu, na které závisel další rozvoj obce. V místech největší lokality cihlářské hlíny se výroba cihel udržela do dneška.

Druhým význačným stavebním produktem obce Kryry byl lomový kámen - pískovec, který dle záznamů z roku 1902 byl uváděn jako "Kryrský pískovec". První lom byl otevřen na Malé Straně na úpatí Kostelního vrchu. Tento lom patřil kameníku Grimmovi. Další lomy se nacházely v nedaleké blízkosti obce směrem na Valov. Těžený pískovec byl velmi tvárný a dobře se hodil ke kamenickému zpracování. Můžeme se proto přímo v Kryrech a v nejbližším okolí setkat s četnými kamenickými výrobky, jako jsou náhrobní sochy, kapličky, ale i řada starších domů v obci je postavena z tohoto kamene.

V této době vznikly ulice Tovární, Nová, Hluboká cesta. Přes potok Blšanku byl postaven nový most, který nahradil stávající brod. V tomto období dochází ke značnému stavebnímu rozmachu v obci.

V obci byly rovněž dva vodní mlýny. První se nacházel přímo v obci (budova bývalých kanceláří JZD) a druhý mlýn byl na toku potoka Blšanky asi 2 km východně směrem na Očihov. Zajímavostí je, že první mlýn nebyl postaven na vodním toku, ale voda k tomuto mlýnu byla přivedena umělým náhonem (směrem od sklárny). Mlýn k Očihovu byl již zbourán. Stavebnictví, ale i železniční spojení způsobilo, že se z ryze zemědělské obce stává i obec průmyslová.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kryry.cz/, na kterých najdete další informace.