Holedeč

Holedeč

Holedeč leží 5 km jižně od Žatce. Ves se připomíná poprvé r. 1318 v souvislosti se sporem Jindřicha z Holedeče s jeho sousedy. Další zmínka se vztahuje k r. 1332, kdy zde vyšehradská kapitula vlastnila několik lánů polí s grunty a poddanými. Koncem 14. století patří Holedeč a Holedeček vladykům Přechovi z Holedče a Benešovi z Měcholup.

První zpráva o tvrzi je z r. 1420, kdy zde seděli bratři Prokop a Oldřich z Holedče. Odolen z Holedče dostal holedečský majetek za žoldnéřské služby od císaře Zikmunda. V druhé polovině 15. stol. držel tvrz Šmohař z Rochova na Holedči, jemuž v r. 1470 zemský sněm propůjčil hodnost komisaře nad hotovostmi Žateckého a Rakovnického kraje (900 pěšáků, 100 jízdních a 30 válečných vozů).

Tvrz zanikla z neznámých důvodů koncem 15. století. Od r. 1579 byla Holedeč v držení města Žatce. Velkou katastrofou pro obec byl 25. květen 1872, kdy ničivá noční povodeň Zlatého potoka připravila o život 41 obyvatel Holedče. V r. 1879 vznikl v obci první spolek - hasiči a v r. 1911 spolek zemědělský. Severovýchodně od obce leží lokalita Na pískách, kde rostou vzácné stepní rostliny. V obci jsou 2 obchody, 2 hostince a žije zde 492 obyvatel. 

Holedeč má další tři části: 

Holedeček
Ves je poprvé doložena v r. 1318. V r. 1503 se zde uvádí tvrz, jejímž majitelem byl Raclav z Tuchořic. V následujících letech se majitelé rychle střídali. V r. 1579 získalo ves s tvrzí město Žatec. Toho roku je poslední zmínka o tvrzi. K zajímavostem patří původně gotický jednolodní kostel sv. Bartoloměje s věží. V r. 1737 kostel vyhořel a byl přestavěn do dnešní barokní podoby.

Veletice
Nejstarší zpráva je z r. 1340, kdy je držel Bohuněk z Veletic. Od poloviny 16. až do r. 1623 byla vesnice majetkem rodu Sekerků. V r. 1624 Veletice koupil Jan Kryštof z Paaru. Tvrz ze 16. stol. stála na říčce Blšance a patřila do okruhu vodních tvrzí v tomto kraji. Zanikla za třicetileté války. V r. 1750 koupil ves Leopold Clary a začlenil ji do panství Dobříčany. Kaple byla postavena kolem r. 1800. Ve Veleticích se narodil MUDr. Adolf Seifert (1826-1910), nejvýznamnější žatecký historik a dále architekt, později vídeňský továrník Karl Schlimp (1834-1901).

Stránky
Původní název vsi byl Drunice, v 17. stol. byl název poněmčen na Tronitz. Český název Stránky vymyslel otec českého dějepisectví František Palacký. Nejstarší zmínka je z r. 1341, kdy je uváděn Jaroslav z Drunic. Začátkem 15. stol. jsou spojeny s Veleticemi. Po husitských válkách byla obec majetkem žateckého patricije Koblenzera. Časem se stala součástí panství měcholupského a pak dobříčanského, kde zůstala až do r. 1850. V této době zde žil s rodiči pozdější slavný cestovatel po Arábii Eduard Glaser. V obci pozdně barokní výklenková kaple s trojúhelníkovým nástavcem štítu z 2. poloviny 18. století.

Čerpáno z oficiálních stránek mikroregionu http://www.mikroregion-zatecko.cz/pages/holedec.htm, na kterých najdete další informace.