Lubenec

Lubenec

Obec Lubenec leží v krásné kotlině. Nachází se na trase Praha – Karlovy Vary, která je dnes označena jako mezinárodní silnice E 48 a vytvořila z obce křižovatku obchodního a turistického ruchu. Lubenec nabízí návštěvníkům mnoho překrásných přírodních zajímavostí a scenérií. Je kulturním a společenským centrem oblasti Lubenecka.

Historie
Jako městečko je Lubenec poprvé zmiňován v roce 1415. Pak je jmenován v roce 1542 jako ves, ale nedlouho poté v roce 1579 opět jako městečko. Statut městečka si sídlo podrželo až do první poloviny 20. století.

Lubenec užívá historického znaku a jeho původ lze položit na konec 16. století. Znakové privilegium se nezachovalo, a tak nejstarším dokladem užití znaku je pečeť nesoucí v opise letopočet 1589.

Prvopočátky obce sahají do počátku 10. století. První osídlenci se zřejmě usadili na zemské stezce spojující Prahu se západním zahraničím. V lese, mezi mokřinami, na potoce zvaném Březnice, začali žďářit les a zakládat políčka. Založené vsi začali říkat Luben nebo Lubno, patrně podle obvyklé krytiny střech domů, jíž ve velké míře byla loupaná kůra ze stromů- "lub".

Ač se zdá, že je to téměř neuvěřitelné, obec je jmenovaná v každé učebnici historie literatury. A právě v první doložené české větě  z roku 1057 je obec jmenovaná. Jedná se o Zakládací listinu litoměřické kapituly, kdy český kníže Spytihněv tuto obec věnuje klášteru jako dar.

Další zmínka o vesnici Luben je z roku 1115, kdy ji král Vladislav získal od jakéhosi Gosky a daroval klášteru v Kladrubech. Mezi lety 1287-1289 byl nucen převor Milota  po neúrodných letech celou ves zastavit pražskému občanu za 200 zlatých.  Převor Předota r. 1302 obec opět vyplatil.

Z let 1346 - 1360 zůstaly v Řepanech a Ležkách " pokutové kříže" jako zůstatek po prvním měření Čech. V letech 1352-1355 byl  patrně postaven první kostel. Roku 1405 zřídila při kostele sv. Vavřince v Lubenci Zdena z Řepan se svým synem Zikmundem nadaci. Zikmund Řepanský se uvádí v učebnicích dějepisu jako jeden z významných kazatelů husitského hnutí.

Dalším majitelem Lubence je Jenec z Janovic a Petršpurku. Ten zastupoval jako nejvyšší purkrabí po 7 let v zemi krále.  R. 1483 kupuje Lubenec Burian II. z Gutštejna (nejbohatší velmož Čech). Roku 1415 je Lubenec již uváděn jako městečko a dostal i svůj erb.  Rychtář tím obdržel právo výčepní, právo lovu, příslušely mu příjmy z pokut a soudil lehčí přečiny proti právu. K povýšení patřila také možnost obce pořádat jarmarky a trhy.

Roku 1587 koupila Chýše Grizelda Švamberková z Lobkovic, která potvrdila Lubenci svobody a zanechala po sobě dvě pečetidla o průměru 40 a 22 mm s opisem "SIGILUM OPIDULLI LUB ANNO: 1589" v překladu: Pečeť městečka Lubence roku 1589. V pečetidlech je vyrytá rozkřídlená orlice mezi dvěma věžemi. Jsou shodná s dnešním lubeneckým erbem. Lubenec prožíval druhé " zlaté období".
Po třicetileté válce byl Lubenec velmi zpustošený. Michnové se však postarali o obnovu. R. 1672,1678 a 1682 zachvátily Lubenec obrovské požáry. R. 1678 shořely dvě třetiny obce včetně kostela.

R. 1708 si Karel Jiří Václav Michna z Vacínova nechal postavit nedaleko Lubence lovecký zámeček. Kolem něho pak vyrostla z podzámčí osada zvaná Jeleny (dnes část Lubence). R. 1718 získal městečko Maxmilián Václav Josef hr. Lažanský z Bukové. K r. 1807 bylo v Lubenci 117 domů, mlýn, cihelna, lihovar, zámek, několik hospod, farní kostel, hřbitov, vrchnostenský dvůr a ovčín.

R. 1786 byla postavena dnešní budova fary. Svůj ráz téměř vůbec nezměnila. R. 1839 byla založena na náměstí jednotřídní farní škola se 75 školáky. Škola při faře dle Tereziánského katastru fungovala již před rokem 1757.

Lubenec byl přepřahací stanicí na cestě Karlovy Vary - Praha. 1. 5. 1844 byla přeložena  z Libkovic do Lubence stanice listovní a jízdní pošty.

R. 1846 začala v místním zámečku výroba porcelánu. Lubenec měl 127 domů, poštu, telegraf, četnickou stanici, spořitelnu a záložní spolek.

R. 1870 se začala stavět synagoga. Později byl k synagoze přistavěn i byt pro rabína. Poslední rabín se jmenoval Franz Estl. 11. 11. 1938 večer zapálili lubenečtí fašisté synagogu. To byla první veřejná akce nacistů v Lubenci.

R. 1872 byl založen první hasičský sbor. R. 1882 byl zhotoven pro lubenecký kostel hodinový stroj Leopoldem Plesnivým. (Dnes je tento unikát vystaven v prostorách základní školy).

R. 1897 byla zprovozněna železniční trať Rakovník - Lubenec - Bečov nad Teplou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.lubenec.cz, na kterých najdete další informace.