Kozly

Kozly

Historie
Nejstarší zmínka o vsi je z roku 1352, kdy náležela obvodu třebenického děkanátu. Na kozlovské tvrzi sídlil rod Kozlovských z Kozlova ještě před druhou polovinou 14. století, kdy se část vsi stala církevním majetkem. Na druhé polovině vsi, na tvrzi, se střídaly drobné šlechtické rody, tehdy spřízněné s původním rodem Kozlovským buď sňatkem, nebo dědictvím.

Tvrz se dokládá už v roce 1382, kdy na ní sídlil Přech ze Žižkova, jeho manželka byla z rodu Kozlovských. Potomci jejich připomínají se ještě v roce 1430. Potom připadl statek královské komoře a král Ladislav Pohrobek ho postoupil v roce 1454 Jakubovi Lankašovi z Nepomyšle. Tvrz se připomíná ještě v roce 1571, kdy ji vlastnil Kuneš a Tloskova. Za jeho syna Viléma, který zemřel před rokem 1531, nebo vnuka Jana Kuneše koupila Kozly pražská kapitula, která je držela až do českého stavovského povstání 1618 - 1620.

V roce 1620 prodali čeští stavové Kozly Janu Charvátovi z Berštejna. Ale již v roce 1623 v rámci rekatolizace byly Kozly opět odebrány Janu Charvátovi a kapitula se stala opět majetkem vsi. V té době byla také zrušena tvrz. V archivu se pouze uvádí dvě krčmy v Kozlech, avšak tvrz již zanikla.

Z Kozlů se dodávalo na pražskou kapitulu víno, které bylo odebíráno z Chrámců, svěřeného panství, kterého se církev nezmocnila. V Chrámcích je z tehdejší doby pojmenován sv. kopeček Weinberg, na jehož jižní straně se pěstovalo víno.

Původní rod Kozlů, který vlastnil tvrz a ves již před rokem 1300, pocházel z drobné šlechty české, která byla v průběhu dějin likvidována rozpínavostí církve a po Bílé hoře se uchýlila na méně exponovaná místa v Čechách a na Moravě. V Kozlech byl tlak na získávání vsí a majetků ze strany církve a bílinských hradních pánů, především Mikuláše Lobkowice, který spolupracoval s církví, a potomky Albrechta z Koldic, jehož rod pocházel z Míšeňska. Albrecht byl věrným přívržencem a rádcem Zikmundovým a jako člen, velmi horlivý, strany podjednou bojoval proti husitům.

Původně gotický kostel sv. Martina (patrné jsou z něj opěráky presbytáře) byl barokně přestavěn roku 1717. Zachovalo se v něm mnoho barokních not, které byly předány do hudebního oddělení Národního muzea v Praze. Je v něm také rodinná hrobka Chotků.

Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi pochází ze 2. čtvrti 18. století. Chasa v Kozlech nebyla nikdy daleko od rány. V roce 1605 byl ve rvačce v jedné ze dvou hospod zabit zdejší sedlák Izajáš. Dramatičtější případ se stal o jedenáct let později. Majitel Bělušic, Adam Charvát z Berštejna, se se svou čeledí dostavil na tancovačku v Kozlech. Neurvale nutil místní selky, aby s ním tančily. Došlo k pranici, během níž byl šlechtic lynčován a zranění podlehl. Svědky vyslýchal lounský soud.

Kozly byly za 1. republiky převážně německou obcí. Roku 1921 tu žilo jen 17% Čechů. Nejvíc obyvatel měla obec, k našemu okresu připojená teprve 1960, roku 1869 - celkem265. Dnes je zde hlášeno 98 obyvatel, o 50 méně než při minulém sčítání.

Současnost
Obec Kozly vznikla ke dni 1. 1. 1993 rozhodnutím Ministerstva vnitra České republiky na základě návrhu obce Libčeves rozdělit obec Libčeves na tři samostatné obce: Kozly, Libčeves a Želkovice. Odůvodnění: místní referendum konané dne 12. 9. 1992 skončilo s kladným výsledkem pro oddělení části Kozly od obce Libčeves.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.volny.cz/ou.kozly/, na kterých najdete další informace.