Smolnice

Smolnice

Smolnice je malá obec 6 kilometrů jihovýchodně od Loun. Název obce pravděpodobně vznikl podle jména zdejšího potoka, který se nazývá Smolný podle zabarvení vody. Přes svou malou rozlohu i poměrně nízký počet obyvatel je Smolnice zajímavá z historického hlediska.

První písemné zmínky o Smolnici pochází z r. 1337, z doby, kdy ji pražské biskupství prodalo augustiniánskému klášteru v Roudnici, v jehož majetku zůstala Smolnice až do husitských válek, ale četné archeologické nálezy svědčí o osídlení této lokality již v dobách mnohem starších. Téměř všechny předměty nalezené při průzkumu pravěkých pohřebišť (části koster, nádob, šperků apod.) koncem 19. století jsou nyní uloženy v muzeu Ohrada u Hluboké.

Památky
Při výčtu smolnických památek nelze  vedle již zmiňovaného statku č. p. 4 a novorenesanční Wiehlovy vily opomenout také barokní faru ze 17. století, dnes nově zrekonstruovanou, kapli na návsi s hodnotnou barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z 1. pol. 18. století, kamenný kříž se zajímavým podstavcem a sochou Panny Marie z 19. století u kostela a ani řadu dalších křížů na území obce. Ze starší historicky hodnotné architektury obce se také  zachovala stáj a stodola zemědělské usedlosti čp. 54 na návsi u rybníka.  Nad tím vším, jak polohou tak významem stojí nejznámější smolnická památka, která dominuje nejen vesnici ale i celém širokému okolí. Je jí zdaleka viditelný  kostel sv. Bartoloměje.

Dnes neexistují žádné doklady o tom, kdy a za jakých okolností kostel vznikl. První písemná zmínka o něm pochází z r. 1355, ale je pravděpodobné, že kostel stál na tomto místě již dříve. Historici a autoři různých studií o Smolnici a smolnickém kostele se v dataci vzniku kostela liší. Jako nejpravděpodobnější se jeví názor, který je podložen již zmíněnými archeologickými nálezy, a to že dnešní kostel, hřbitov a fara stojí na místě, kde se konávaly pohanské náboženské obřady. Nynější podoba kostela pochází pravděpodobně z úpravy r. 1700. Některé části jsou však starší než tato úprava. Nad kněžištěm a nad vchodem je stará gotická klenba. Podle F. Štědrého je loď ve svých základech až ke klenbě původní, románská. Stejně tak i věž na severní straně je až ke střeše kostela románská. Co odtud vyčnívá nad kostel je přestavěno r. 1789. Křížová gotická klenba ve věžní kobce, která nyní slouží jako sakristie, pochází pravděpodobně z doby Přemyslovců.  Kolem kostela je hřbitov, za zmínku stojí sarkofág rodiny Lukášovy podle návrhu A. Wiehla z roku 1878, který vytesal J. Srbecký ze Sulce.

Novodobá historie
Roku 1910 měla obec poštu v Chlumčanech, vlastní dvoutřídku, cihelnu a mlýn. V roce 1929 vyhráli volby sociální demokraté následováni republikánskou stranou českého venkova. Za první republiky byla Smolnice bohatou zemědělskou obcí - v roce 1930 tu bylo sedmdesát koní. Na polích v okolí obce se pěstovala především cukrovka, pšenice a ječmen, v omezeném množství žito, brambory a chmel. Dařilo se švestkám a jabloním.

Už v té době jezdila pravidelná autobusová linka Louny - Chlumčany - Smolnice- Hříškov - Bedřichovice - Sulec - Panenský Týnec (lístek z Loun na Smolnici stál v roce 1930 pět korun).

Nejvíce obyvatel měla Smolnice v roce 1940 - celkem 850. V té době bylo v obci devět obchodů. Dnes je zde hlášeno 380 obyvatel.

Smolnice (Smolnitz) leží šest kilometrů  jihovýchodně od Loun, 325 metrů nad mořem (práh kostela 343 metrů). Smolnice je součástí lounského okresu v jeho historických hranicích. Místní národní výbor byl v obci až do roku 1981, kdy byla obec přičleněna pod Panenský Týnec.
Po roce 1990 si na Smolnici zvolili vlastní zastupitelstvo.

Příroda
U silnice na Toužetín stojí památný strom - patnáct metrů vysoká lípa malolistá, stará nejméně sto let, s obvodem kmene 310 centimetrů. Při cestě na Hříškov stojí pro změnu lípa zelená. Smolnice leží na hranicích Přírodního parku Džbán, vyhlášeného v roce 1994 na rozhraní okresů Louny, Kladno a Rakovník. V údolí u silnice z Brloha na Vinařice vzniká na soutoku Vinařického a Klášterského potoka Smolnický potok (délka toku 20 kilometrů), který teče přes Brloh, Chlumčany, Blšany, Veltěže a u Obory se vlévá do Ohře.

Současnost
Říká se, že smolnickým kostelem sv. Bartoloměje začínají Bytiny – část Lounska, táhnoucí se od Smolnice přes Hříškov, Sulec, Vrbno až na Peruc, dlouhá planina plná úrodných polí, kde to ale často pořádně profukuje - určitě kvůli nadmořské výšce od 300 do 500 metrů. Také většina cest na Smolnici je lemována stromořadím a větrolamy. Skoro by se dalo říci, že všechny cesty vedou na Smolnici. Z obce vycházejí silnice na Novou Ves, na Hříškov, do Toužetína, na „pražskou“ silnici a k Brlohu.

Smolnické rybníky
Zajímavé v obci jsou tři rybníky, vzájemně propojené, s místními názvy "Horní" "Prostřední" a "Dolní". Na Dolní rybník místní spolek rybářů vysadil 2 páry divokých kachen, kachny se zde dobře uhnízdily a vyvedly mladé. V současné době je zde hejno dvaceti divokých kachen. Je to hezké zpestření a kachny přechází z Dolního rybníka na Prostřední přes silnici a projíždějící auta jim dávají přednost. Kachny mají plno obdivovatelů jak místních tak i projíždějících.

V roce 1995 byl zkolaudován plynovod, na plyn je napojeno cca 90 % rodinných domků. V roce 1997 byl zkolaudován vodovod, napojeno je rovněž asi 90% domů. V obci je kulturní dům, od 1. 7. 2005 je nový nájemce pan Václav Ibl ze Smolnice. V současné době má největší využití hospoda v KD. V přísálí KD má soukromý obchod se smíšeným zbožím paní Jiřina Bartlová. Třikrát v týdnu je i v objektu "Budova školy " otevřen bazar s použitým zbožím. Bývalá  prodejna  smíšeného zboží Jednoty  je  vkusně přestavěná na restauraci  s venkovní terasou, provozovatelé jsou rovněž místní občané.

V poslední době místní občané a chalupáři opravují a rekonstruují své domy. Ozdobou obce je nyní  dokončená rekonstrukce místní fary č. p. 1,  Wiehlův statek č. p. 4 vkusně opravený do původní podoby, a mnoho dalších rodinných domků.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.smolnice.cz/, na kterých najdete další informace.