Bavorov

Bavorov

Město Bavorov se nachází v jižních Čechách při toku řeky Blanice v Bavorovské pahorkatině v nadmořské výšce 446 m v okrese Strakonice asi 8 km jihozápadně od Vodňan. Leží na křižovatce cest Vodňany - Prachatice, Volyně - Netolice a silnice na Drahonice, Ražice a Písek. Bavorov je východiskem turistické cesty na hrad Helfenburk. Probíhá jím cyklostezka 1074 severně na Bílsko, Ražice a dále na Písek, východně pak na Vodňany.

Historie
Přesné datum založení města není známo, první písemná zmínka o Bavorovu pochází z r. 1228. Na vzniku města se podílel rod Bavorů ze Strakonic. Bavorové byli mocný a starý rod. Nejznámější je Bavor II. Veliký. Jeho tři synové Jan, Mikuláš a Vilém zdědili veškeré statky po svém otci a podělili se o ně. Jan Bavor se nastěhoval do malého dřevěného hradu v osadě na břehu divoké řeky Blanice. Zamiloval si tento kraj a říkal si od té doby Jan Bavor III. z Bavorova. Nechal vyměřit čtvercové tržiště (nyní náměstí), vybudovat ulice a dřevěné hradby. Bavor III. zemřel r. 1318, pouhé tři roky po tom, co se v Bavorově usídlil.

Roku 1351 se stali držiteli bavorovského panství bratři Rožmberkové – Petr, Jošt, Jan a Oldřich. Po jejich nástupu získal Bavorov řadu nových, a na tu dobu skvělých, výsad. Například právo měst královských, to znamená, že nesměl být zastaven knížeti ani rytíři.

21. května 1355 král Karel IV. vyhověl žádosti bratří z Rožmberka a povolil jim vystavět hrad Helfenburk nedaleko Bavorova na vrchu Malošín. V téže době přestal být Bavorov sídelním městem panství, které se stalo částí panství helfenburského. Rožmberkové se nadále starali o rozvoj města.

Roku 1359 založili špitál pro 7 chudých a školu pro 7 studentů. Po r. 1360 započali s pracemi na novém farním kostele (stavba dokončena zřejmě do r. 1384).  V r. 1381 udělili Rožmberkové Bavorovu právo pečetění voskem, občané získali veškerá práva, svobodu, oprávnění, nedotknutelnost, omilostnění a zvyklostí jako město Písek, ale také povinnost platit vrchnosti jako Písek. Tímto Rožmberkové také dali Bavorovu svůj erb – červenou růži ve stříbrném poli. V r. 1384 zřídili při kostele knihovnu.

Roku 1390 zemřel poslední z bratrů Oldřich. Přímí potomci a nástupci bratrů neměli o Bavorov a Helfenburk zájem, vlastnili jiná honosná a přepychová sídla. Bavorovským výsady potvrdili, ale nové neudělili. V době husitských válek byly pergameny s právy a výsadami zazděny, aby byly uchráněny před vojskem a ohněm. Vlhkost zdiva je však úplně zničila. Zástupci obce se proto r. 1474 obrátili na současné držitele helfengurského panství s žádostí o povolení výsady přepsat. Jindřich z Rožmberka jménem svým a svých bratří toto povolil a privilegia rozšířil o právo hrdelní.

Rok na to koupil helfenburské panství Jan ze Švamberka, ten také potvrdil výsady městu Bavorov, stejně jako další majitelé panství - bratři Václav a Zikmund z Čenova. R. 1503 se vrací helfenburské panství znovu do rukou Rožmberků. Vilém z Rožmberka byl k Bavorovu štědrý. Rok po svém nástupu (1552) vymohl pro město na císaři Ferdinandovi I. dva výroční trhy – na sv. Vavřince a na sv. Martina – každý týden obilní trhy a dále výsadu pečetit červeným voskem. Ve stejném roce Vilém povolil založení ševcovského cechu.

V r. 1593 prodal vladař Petr Vok z Rožmberka celé helfenburské panství s tehdy již pustým hradem prachatické obci za 20 000 kop českých grošů. Ta potvrdila dne 6. srpna 1607 bavorovským občanům jejich výsady a rozšířila je o právo odúmrtí. Prachatická obec také povolila Bavorovu vařit v panském pivovaře ječné nebo pšeničné pivo. Po bitvě na Bílé hoře (1620) byly Prachaticům zkonfiskovány všechny statky a Bavorov i Helfenburk připadly královské komoře, která zrušila veškerá privilegia. Další rok bylo panství darováno knížeti Oldřichu z Eggenberku. Bavorovským nastaly zlé časy – vojsko, požáry, epidemie, robota, to vše museli obyvatelé snášet.

Až v r. 1675 získal Bavorov zpět svá práva. Kníže Eggenberk navíc povolil městu pořádat trhy na sv. Jiří a na den Obětování Panny Marie. Kníže Jan Kristián z Eggenberka zemřel bez potomků dne 23. února 1717 a všechny jeho statky připadly jeho manželce Marii Ernestině rozené kněžně Schwanzerberkové. Po její smrti r. 1719 Bavorov získávají Schwarzenberkové.

Dne 7. srpna 1747 císařovna Marie Terezie vlastní rukou podepsala a potvrdila bavorovská privilegia. Dalším panovníkem, který výsady potvrdil byl Josef II. (1782). Poslední potvrzení výsad bylo provedeno ve Vídni císařem Františkem I. r. 1793.

Revoluční rok 1848 přinesl zrušení poddanství, odstranění privilegií a závislost Bavorova na Vodňanech. Tím se snížil jeho význam. V následujícím roce postihl Bavorov velký požár, který zničil 14 domů, mezi nimi i knížecí dvůr a školu. V r. 1850 byl Bavorov přidělen k píseckému kraji a v r. 1853 výnosem krajského úřadu v Písku povýšen na město.

Dne 9. září 1867 vypukl ve městě opět velký požár. Zničeno bylo 31 domů, zasažen byl i kostel. Ve stejném roce se začalo s vyměřováním železniční trati přes Bavorov do Prachatic, doprava na ní byla zahájena r. 1893.

Do života bavorovských občanů krutě zasáhla 1. i 2. světová válka. V r. 1945 bylo město osvobozeno americkou armádou.

V poválečném období dochází k rozvoji jak v zemědělské, tak v průmyslové oblasti. Bylo založeno JZD, vybudovaly se studny na pitnou vodu, do provozu byla uvedena síť Podnik služeb. V letech 1965 až 1972 se vybudovalo koupaliště. Začalo se stavět na novém sídlišti (rodinné domky, obytné domy Čemolenu), vybudovala se sušička brambor, požární zbrojnice, později kulturní dům (1981 – 1984). V r. 1983 dochází ke sloučení JZD Bavorov s JZD Chelčice – vzniká JZD „Mír“ Chelčice.

V roce 1991 je Bavorov přijat za člena Svazu měst a obcí a v r. 2000 se rozhodnutím Poslanecké sněmovny opět stává městem.

Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově je jednou z nejvýznamnějších jihočeských gotických staveb. Kolem roku 1350 stál v Bavorově již starší kostel, filiální ke kostelu v Blanici. Po r. 1360 se započalo se stavbou nového farního chrámu – zakladatelé bratři Petr, Jošt, Jan a Oldřich Rožmberkové. Zřejmě do r. 1384 byla stavba dokončena (podle znaků Jana z Rožmberka a jeho choti Elišky z Halsu, umístěných na jižním portále, lze soudit, že tato část byla hotova již před r. 1389, kdy Jan zemřel).

Listinou z roku 1384 ustanovili bratři Rožmberkové při novém kostele pět kaplanství a důchody kněžím, učitelům a špitálu. R. 1604 byl položen základ k druhé věži na jihozápadním nároží stavitelem  Petrem Vlachem z Vodňan. R. 1649 kostel poničil požár a následně v letech 1652 – 1654 byl chrám přestavěn v trojlodí eggenberským stavitelem Petrem Spinetou.

Dne 9. září 1867 ve městě opět vypukl požár, který zachvátil i velkou kostelní věž a zničil zvony Marie, Marek a Pavel. V následujících dvou letech se velká věž dočkala přestavby píseckým stavitelem Špirhanzlem. 1. prosince 1869 došlo k posvěcení a zavěšení nových zvonů: Marie, Jana  Nepomuka, Adolfa a Idy.

V letech 1905 – 1908 byl kostel regotizován podle plánů J. Mockera za vedení J. Sedláčka. Vnitřní úprava kostela byla provedena M. Boháčem v r. 1938. V době 1. i 2. světové války došlo k v Bavorově k rekvírování zvonů, zůstal pouze jediný Prokop z r. 1500. V r. 2001 byla podána do Prahy žádost o náhradu za bavorovské zvony odvezené r. 1942.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl původně plánován jako jednolodní na pravidelném křížovém půdorysu, později po dostavění presbytáře a příčné lodi proveden jako dvoulodí sklenuté původní obkročnou klenbou na dva pilíře. V 17. stol. přestavěn na trojlodí s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na severní straně. Sakristie je spojena chodbou na obloucích s přilehlou farou. Při severním rameni příčné lodi se nachází obdélníková věžovitá kaple Anděla strážce, na severní straně trojlodí kostnice a při jeho jihozápadním nároží větší třípatrová renesanční věž. Vnitřní řezbářská výzdoba je zčásti dílem Jana Václava Hammera z Čimelic z doby kolem r. 1770.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie se vypíná na západním okraji původního městského jádra a tvoří skutečnou dominantu města.
 
Panský dům
Bývalý panský dům (zvaný Zámek) stojící na náměstí je raně barokní, jednopatrová stavba, krytá vysokou sedlovou střechou a vysokou konklávně prohnutou podstřešní římsou. Portál zdobí eggenberský a schwarzenberský znak (držitelé helfenburského panství). V prvním patře se nachází místnost zaklenutá klášterní klenbou, zdobenou štukovými orientálními rámy. V současné době je panský dům majetkem Města Bavorov. Po provedené rekonstrukci zde bude umístěna obřadní síň, stálá výstava o historii města a další expozice.
 
Kašna
Střed bavorovského náměstí zdobí kamenná čtvercová kašna, pocházející z  roku 1742. Opravená byla v r. 1869 a další kompletní oprava se uskutečnila v r. 2006.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.bavorov.cz, na kterých najdete další informace.