Cehnice

Cehnice

Historie
V letech 1342 až 1357 byla ves s tvrzí sídlem panského rodu Cehniců z Říčan, z nichž je uváděn především Rudolf z Říčan a z Cehnic. Po něm vlastnili Cehnice s tvrzí jeho čtyři synové - Oldřich, Svojše, Jan a Bohuslav Sestrínek.

Ještě k roku 1397 je uváděn Jan a patrně také ještě žil Bohuslav. Kromě toho měl zde svůj díl Mikuláš, který není blíže jmenován a který v roce 1396 zemřel. V letech 1416 až 1425 jsou doloženi Karel a Bušek, synové Bohuslavovi, z nichž Bušek se stal děkanem kapituly v Týně nad Vltavou.

V roce 1419 prodali plat v Cehnicích k užívání faře v Radomyšli. Dále jsou v letech 1431 až 1465 jmenováni bratři Jan a Karel a později Mikuláš z Říčan, který - patrně před rokem 1475 - připojil Cehnice ke zboží svých strýců ve Stekni.

V roce 1475 Zachar z Říčan a jeho syn Mikuláš přenesli plat z Cehnic, který byl od roku 1419 připojen k faře v Radomyšli na obec Nevčelice. Na žádost Heralta Kavky z Říčan král Ferdinand povýšil obec v roce 1540 na městečko s vlastním erbem, s týdenním trhem, dvěma trhy výročními a právem pečetit zeleným voskem.

Po smrti Heralta Kavky z Říčan při dělení Štekenska a v roce 1563 dostal jeho syn Jan Kavka z Říčan tvrz, dvůr a městečko Cehnice s 10 vesnicemi. Zemřel v roce 1577 a Cehnice připadly jeho nezletilému synovi Janovi, který se vyrovnal se svou matkou Kateřinou o její věno a v roce 1601 na základě majestátu Rudolfa II. udělil svým poddaným některé výsady. Roku 1602 koupili od něho poručníci Zdenka Jana Říčanského z Říčan Cehnice a připojili opět ke štekenskému panství.

Památka

Cehnická tvrz
Prostor, ve kterém je situována cehnická tvrz, poplužní dvůr a jejich východní zázemí. Palácová budova tvrze tu vyrostla ve 14. století při okraji prudkého svahu nad údolím potoka s pozdějším rybníkem. Dochované feudální sídlo tvoří protáhlé jednopatrové stavení, dosud se strmou sedlovou střechou, které je rozšířeno k severnímu svahu o menší rizalit a ke dvoru na jižní straně o mělký komunikační trakt se schodištěm a chodbou s pulkruhovými arkádovými okny.

Starší gotická fáze výstavby se výrazněji dochovala zřejmě ve sklepech pod střední částí budovy v nepravidelném srazu prostoru. Sestup do sklepů pod nádvorním komunikačním traktem ústí do středního ze tří sklepů vedle sebe s kamennými valenými klenbami, orientovanými kolmo k delší ose objektu. Úzký vstupní protáhlý sklep a podobný prostor po jeho východní straně s širokými pravoúhlými nikami v bocích, jsou patrně dílem až renesanční přestavby podobně jako podélně zaklenutý sklep v přilehlém severním rizalitu.

Zřetelně starší je západní sklep, oddělený od vstupního sklepa stupnovitě se zalamujícím průchodem ve 3 m široké dělící zdi, jejíž původní užší jádro pravděpodobně narostlo z obou stran přizdívkami. Širší severní díl tohoto prostoru je pod kamennou valenou klenbou s téměř půlkruhovými čely a otisky šalovánÍ. Slepé okénko v boční nice překrývá kamenná deska. Menší díl sklepa při nádvoří je užší, překrytý u vrcholu lomeným valeným segmentem, rovněž se stopami šalování.

Na západním boku je zřetelná zazdívka patrně staršího vstupního otvoru. Obdélné jádro tvrze bylo patrně dotvořeno v pozdní gotice a v 2. polovině 16. století prošlo postupně několika renesančními přestavbami. Ve starší fázi vznikl snad severní rizalit, upraveno přízemí se sledem valeně klenutých prostorů vedle sebe, jejichž klenby jsou z části vykrojeny trojúhelnými výsečemi a střední byla zřetelně do prostoru vložena dodatečně. Celek byl pokryt psaníčkovými sgrafity. V pozdější fázi - v poslední třetině 16. století - byl přistaven nádvorní komunikační trakt, který překryl starší sgrafitovou rustiku a opakoval ji na novém průčelí.

Další fázi představuje prodloužení budovy tvrze směrem k západu, které je spolehlivě doloženo spárami a menším typem psaníčkových sgrafit s vnitřními obdélnými zrcátky. Tento poslední vzor se objevuje rovněž při východním čele dvorního komunikačního traktu.

Plochostropé 1. patro je dnes architektonicky nezajímavé, stopy malovaných sup raport s figurálními a ornamentálními motivy ze 16. století, které byly spatřeny ještě kolem roku 1960 zejména v nárožní místnosti (3 ženy u hrobu Kristova s andělem) jsou dnes patrně zakryty nátěry. Nelze vyloučit, že některé klenby vznikly až ve století následujícím, při úpravě části objektu na sýpku. Součástí renesančního komplexu cehnické tvrze byl i menší nízký objekt u příjezdové cesty před západním čelem palácové budovy, jehož západní stěnu pokrývá sgrafito ze starší fáze přestavby tvrze.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.cehnice.cz, na kterých najdete další informace.