Strakonice

Strakonice

Poloha
Město Strakonice leží v Jihočeském kraji na soutoku řek Otavy a Volyňky. Žije zde asi 24 tisíc obyvatel. Je vzdáleno zhruba 60 km od Českých Budějovic, 80 km od Plzně a 110 km od Prahy.  Město je obcí s pověřeným obecním úřadem (pro 49 dalších obcí) a obcí s rozšířenou působností (68 obcí).
Město Strakonice má 8 městských částí (Strakonice I, Strakonice II, Přední Ptákovice, Modlešovice, Virt, Hajská, Střela, Dražejov) a katastrální výměru 3468 hektarů.

Základní geografické údaje
zeměpisná šířka:   49°16´s.š.
zeměpisná délka:  13°53´v.d.
nadmořská výška: 390 – 430 m.n.m.

Historie města
Na soutoku řek Volyňky a zlatonosné Otavy vzniklo ze čtyř osad město Strakonice, pošumavské město dudáků. Do našeho národního povědomí se zapsalo hned několikrát: divadelní báchorkou J. K. Tyla Strakonický dudák, produkcí zvláštní pokrývky hlavy spojenou s islámským náboženstvím a nazvanou fez, a konečně výrobou motocyklů značky ČZ. Fezy a motocykly se již ve Strakonicích staly historií a období jejich lesku a slávy připomíná pouze expozice ve strakonickém hradu. Jsou však hodnoty a tradice, které přetrvaly.

Četné archeologické nálezy svědčí o osídlení podél řek již v době prehistorické. Od té doby se zde vystřídalo mnoho kultur. Vzpomínkou na poslední slovanská osídlení jsou dnes již jen dochované zbytky hradišť a sejpů po rýžovnících zlata.

Středověké dějiny města jsou pevně spojeny s historií strakonického hradu, který založil v první třetině 13. století šlechtický rod Bavorů. První písemné zprávy o Strakonicích jsou datovány do roku 1235. Část hradu darovali Bavoři již v roce 1243 řádu maltézských rytířů. Tímto letopočtem začala ve Strakonicích sedm století dlouhá etapa jejich místního působení a téměř 150 let dlouhé soužití světské a církevní moci na jednom hradním sídle.

Oba jejich znaky - bavorská střela a maltézský kříž - jsou základními symboly dnešního praporu města. Od roku 1402 byl hrad ve vlastnictví řádu johanitů (maltézských rytířů). Hradní areál byl postupně přestavován a upravován. Najdeme zde stavební prvky několika architektonických slohů. Stavební vývoj byl ukončen v letech 1714 až 1721 barokní zámeckou přístavbou. Dnešní podobu získal hrad rozsáhlými opravami v letech 1925 až 1937.

V roce 1367 byla Bavorem IV. Strakonicím udělena základní městská privilegia. Po celou svou historii však zůstaly poddanským městem. Pozdější vývoj města dokládá i dnes zřetelná původní zástavba, kde bychom marně hledali pravidelné ulice. Naopak jsou zde patrné znaky bývalého poddanského města, které vznikalo postupným sloučením čtyř menších osad - Strakonice, Bezděkov, Lom a Žabokrty.

Důležitým městským právem bylo vždy právo vařit pivo. Ve Strakonicích můžeme vystopovat jeho počátky již kolem roku 1367, kdy Strakonice získaly právo várečné. Měšťanský pivovar (založený v roce 1649) přetrval až do dnešní doby a svým věrným nabízí pivo značky Nektar a Dudák.

Historií regionu od prvního pravěkého osídlení, přes husitské války, období středověku, 18. a 19. století až do současnosti vás provede Muzeum středního Pootaví, které sídlí na druhém nádvoří strakonického hradu.

Památky

Středověký hrad
Pýchou města je národní kulturní památka strakonický hrad ležící na soutoku řek Otavy a Volyňky. Středověký hrad ze 13. století prošel řadou úprav, a tak zde najdeme stavební prvky několika architektonických slohů. Jeho stavební vývoj byl ukončen v letech 1714 až  1721 barokní zámeckou přístavbou a má tři volně přístupná nádvoří.

Muzeum středního Pootaví
Velkou část hradu využívají Muzeum středního Pootaví (otevřeno denně mimo pondělí 9 - 17 hod., vstupné: dospělí 40,- Kč; děti, studenti, důchodci 20,- Kč), které v jedenácti sálech představuje historii kraje od pravěkého osídlení až po současnost, městská Šmidingerova knihovna a základní umělecká škola.

Historické domy
Ve středu města na Velkém náměstí, kde se nachází historické domy s bohatě zdobenými fasádami. Na rohu Velkého náměstí a ulice U Sv. Markéty nás zaujme budova České spořitelny se sgrafitovou výzdobou, kterou vytvořil akademický malíř Josef Bosáček podle návrhů Václava Malého. Na téže straně můžeme vidět také domy č. p. 44 a 45, zvané Papežovy, se štítem zakončeným volutami. Naproti České spořitelně vévodí Velkému náměstí budova bývalé radnice vyzdobená podle návrhů Mikoláše Alše taktéž akademickým malířem Josefem Bosáčkem.

Na protější straně ulice U Sv. Markéty na bývalém hostinci U Švehlů č. p. 140 je pamětní deska připomínající strakonického rodáka, národního umělce Josefa Skupu. Z původní středověké zástavby se dochovaly Masné krámy č. p. 142.

Rennerovy sady
Stoupající ulicí Na Stráži, připomínanou již v 16. století, se můžeme vydat kolem budovy sokolovny, postavené v roce 1896, do Rennerových sadů, které byly založeny v místech městského opevnění. Nesou jméno Antonína Rennera, strakonického rodáka, který po smrti odkázal pozemky třem veřejným institucím ve Strakonicích. V roce 1837 zde byl na umělém návrší postaven pozdně empírový gloriet, drobná parková stavba v podobě otevřeného antického chrámu. Do dnešní podoby byly sady rozšířeny až počátkem 20. století. Nepřehlédněte ani pomník mistra Jana Husa a Antonína Rennera, kapli sv. Jana Nepomuckého.

Siebertův ústav s kaplí sv. Martina
Procházka z Velkého náměstí ulicí Lidickou může končit u bývalého Siebertova ústavu s kaplí sv. Martina, který se nachází pod areálem strakonické nemocnice. V současné době zde sídlí domov důchodců.

Kostel sv. Markéty
Z Velkého náměstí můžeme stejnojmennou ulicí sejít ke kostelu sv. Markéty z roku 1583. Sousední malebné Palackého náměstí, nazývané také Malé, bylo odděleno od ostatní části města mlýnským náhonem. Jeho rameno dodnes vede od budov staré továrny Fezko a s řekou Otavou se spojuje pod sídlištěm 1. máje.

Mariánský sloup
Dominantou Palackého náměstí je barokní mariánský sloup z let 1730 až 1740. Původně stával na Velkém náměstí. Morové sloupy byly stavěny jako výraz díků za odvrácení morové epidemie a současně jako prosba k Panně Marii, aby bylo město takovéto rány napříště uchráněno.

Palachův most
Průchodem uprostřed Palackého náměstí se vrátíme k řece Otavě a na Palachův most. Toto přemostění  nahradilo dva původní železné mosty a začalo sloužit v roce 1977. Most je pojmenován po studentovi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Janu Palachovi, který se ve svých dvaceti letech dne 19. ledna 1969 upálil v Praze na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.

Další zajímavosti
V ulici Bezděkovské stojí v malém parčíku při odbočce do ulice Dukelské pomník strakonického rodáka, významného českého básníka Františka Ladislava Čelakovského. Tuto výraznou postavu českého národního obrození zde připomíná umělecké dílo sochaře Břetislava Bendy. Zajímavou stavbou v ulici je i Husův sbor, ve kterém je modlitebna Českobratrské církve evangelické. Podél budovy se dostaneme k vlakovému nádraží.
 
Vedle  vysoké budovy Fezka na kruhovém objezdu se nachází symbol města - velké dudy, jejichž autorem je Ing. Pavel Pavel.

Na prostranství u ulice Ellerova si můžeme prohlédnout repliku brány pravěké svatyně zvané Stonehenge. Autor Ing. Pavel Pavel ověřoval jeden ze způsobů stavby významné anglické památky z doby před 4 000 let.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.strakonice.net, na kterých najdete další informace.