Nišovice

Nišovice

Nišovice je česká obec ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice na řece Volyňce.

Historie
První zmínka o vsi je z roku 1400.

Volyňské památky

Stará radnice
Stará radnice je první budova, která vás zaujme, když vstoupíte na náměstí. Tato budova je zachovalou památkou ještě v původním slohu a počítá se za jednu z nejstarších radničních budov v Čechách. Je to perla české renesance, vystavěná roku 1521 s podloubím a zdobí ji šindelem krytá věžička se střechou hruškovitého tvaru. Její průčelní část zdobená pěknou attikou a sgrafita s ornamentální ozdobou činí tuto budovu zvlášť malebnou. Vyobrazené figurální ozdoby motivují alegorii práce a svornosti.

Volyňská tvrz
Volyňská tvrz je postavena na okraji vyvýšené terasy nad levým břehem Volyňky v bezprostřední blízkosti kostela, který zaujímá jižní část ostrohu. Oblast nad tvrzí s kostelem se nazývá Hradčany. Dvoupatrová budova stojí na návrší severně od náměstí. Orientovaná je východním směrem. Krátká východní stěna je vlivem svažitého terénu vyšší, než stěna protilehlá. Situace volyňské tvrze byla zvolena záměrně na nejvýhodnějším místě městečka.

Tipy na výlet

Památky města Strakonice

Strakonický hrad
Pýchou města je národní kulturní památka strakonický hrad ležící na soutoku řek Otavy a Volyňky. Středověký hrad ze 13. století prošel řadou úprav, a tak zde najdeme stavební prvky několika architektonických slohů. Jeho stavební vývoj byl ukončen v letech 1714 až 1721 barokní zámeckou přístavbou a má tři volně přístupná nádvoří.

Velkou část hradu využívají Muzeum středního Pootaví (otevřeno denně mimo pondělí 9 do 17 hod., vstupné: dospělí 40 Kč; děti, studenti, důchodci 20 Kč), které v jedenácti sálech představuje historii kraje od pravěkého osídlení až po současnost, městská Šmidingerova knihovna a základní umělecká škola.

Historické domy
Ve středu města na Velkém náměstí, kde se nachází historické domy s bohatě zdobenými fasádami. Na rohu Velkého náměstí a ulice U sv. Markéty nás zaujme budova České spořitelny se sgrafitovou výzdobou, kterou vytvořil akademický malíř Josef Bosáček podle návrhů Václava Malého.

Na téže straně můžeme vidět také domy č. p. 44 a 45, zvané Papežovy, se štítem zakončeným volutami. Naproti České spořitelně vévodí Velkému náměstí budova bývalé radnice vyzdobená podle návrhů Mikoláše Alše taktéž akademickým malířem Josefem Bosáčkem.

Na protější straně ulice U sv. Markéty na bývalém hostinci U Švehlů č. p. 140 je pamětní deska připomínající strakonického rodáka, národního umělce Josefa Skupu. Z původní středověké zástavby se dochovaly Masné krámy č. p. 142.

Rennerovy sady
Stoupající ulicí Na Stráži, připomínanou již v 16. století, se můžeme vydat kolem budovy sokolovny, postavené v roce 1896, do Rennerových sadů, které byly založeny v místech městského opevnění. Nesou jméno Antonína Rennera, strakonického rodáka, který po smrti odkázal pozemky třem veřejným institucím ve Strakonicích.

Empírový gloriet
V roce 1837 zde byl na umělém návrší postaven pozdně empírový gloriet, drobná parková stavba v podobě otevřeného antického chrámu. Do dnešní podoby byly sady rozšířeny až počátkem 20. století. Nepřehlédněte ani pomník mistra Jana Husa a Antonína Rennera, kapli sv. Jana Nepomuckého.
Procházka z Velkého náměstí ulicí Lidickou může končit u bývalého Siebertova ústavu s kaplí sv. Martina, který se nachází pod areálem strakonické nemocnice. V současné době zde sídlí domov důchodců.

Z Velkého náměstí můžeme stejnojmennou ulicí sejít ke kostelu sv. Markéty z roku 1583. Sousední malebné Palackého náměstí, nazývané také Malé, bylo odděleno od ostatní části města mlýnským náhonem. Jeho rameno dodnes vede od budov staré továrny Fezko a s řekou Otavou se spojuje pod sídlištěm 1. máje.

Mariánský sloup
Dominantou Palackého náměstí je barokní mariánský sloup z let 1730 až 1740. Původně stával na Velkém náměstí. Morové sloupy byly stavěny jako výraz díků za odvrácení morové epidemie a současně jako prosba k Panně Marii, aby bylo město takovéto rány napříště uchráněno.

Palachův most
Průchodem uprostřed Palackého náměstí se vrátíme k řece Otavě a na Palachův most. Toto přemostění  nahradilo dva původní železné mosty a začalo sloužit v roce 1977. Most je pojmenován po studentovi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Janu Palachovi, který se ve svých dvaceti letech dne 19. ledna 1969 upálil v Praze na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.strakonice.net a http://www.volyne.eu, na kterých najdete další informace.