Bílsko

Bílsko

Část Prácheňska, na západ od vrcholku zvaného Hrad (666 m n. m.), svou polohou lákala k osídlení už od dávnověku. Na samém vrcholku Hradu jsou ještě patrny zbytky valů starého slovanského opevnění, jak dokladuje B. Dubský, mylně zvaného Markomanským.

Kolem této lokality vedla odbočka Zlaté stezky, po které byla dopravována hlavně sůl z bavorského Pasova přes Prachatice do Prahy. Při této stezce vznikaly první osady. Podle protékajícího potoka byla naše osada nazvána Bílsko (Blsko, Bělsko).

Její existenci potvrzuje nález žárového hrobu na parcele na Kličatkách v r. 1932 s několika nádobami i bronzovým turbanem. Vše je uloženo ve vodňanském muzeu. Další důkaz osídlení je na parcele u Táhlýho vpravo od dnešní silnice. Černá ornice na ploše větší než 50 m² svědčí o velikém milíři, kde po léta bylo páleno uhlí.

Památka

Kostel sv. Jakuba Většího
Dominanta obce, k němuž přiléhala fara. Kostel připomínán již jako farní od roku 1350. Z druhé strany kostela bývala zemanská tvrz, dnes č. 11 u Vaňatů. V roce 1395 byl purkrabím na Helfenburku vladyka Ondřej z Blska. Předpokládá se, že také matka Petra Chelčického pocházela z Bílska.

Podle výpisků z třeboňského archivu za časů válek husitských a ještě více za války třicetileté byla osada zničena a zpustošena a celá lehla popelem. Z kostela zbyl jen presbytář, který byl dlážděn kamennými deskami, pročež se zachoval až do dnešních časů.

Vnitřní prostor kostela je od presbytáře oddělen vítězným obloukem bez profilace. Pravoúhlý presbytář je křížově goticky sklenut do žeber. Žebra se sbíhají do svorníku, na němž je vytesána šesticípá hvězda. Dole žebra přecházejí do osmibokého hranolu s hrotitým zakončením. Na severní straně je pravoúhlý vchod do sakristie s vodorovným nadpražím a s podpěrami v koutech. Na téže straně je sankturium tesané ze žuly.

Osada Blsko byla původně dosti rozsáhlá. Prvním známým patronem zdejším byl rytíř pan Mikuláš Diviš Radkovec. V roce 1630 byl za jeho přispění kostel obnoven přibližně do nynější podoby. Posloupnost zdejších farářů se datuje od roku 1649.

Turistika

Netonice
Vesnice Netonice leží asi 3,5 km severozápadně od Bílska. Ves leží v pěkné zvlněné krajině. Na návsi je kaple přibližně čtvercového půdorysu se zaoblenými rohy. Jehlancová střecha je zvrcholena dřevěnou zvoničkou. V dolní části vsi se nachází rybník.

Záluží
Vesnice Záluží leží asi 2,5 km severozápadně od Bílska Na návsi můžeme vidět několik původních venkovských staveb a mezi stromy návesní kapli s obdélným vchodem, jednoduchým volutovým štítkem a zděnou zvoničkou čtvercového půdorysu, krytou jehlancovou stříškou.

V horní části vsi jsou také boží muka čtvercového půdorysu, krytá jehlancovou stříškou s křížkem. V horní části, nad římsou, je v každé stěně nika. Základ božích muk je na vyvýšeném místě.

Nedaleko je také při komunikaci do Radějovic nová kaplice. Postavena a vysvěcena  30. června 2001 a zasvěcena sv. Pavlu. Jeho  insignie - meč a kniha, jsou znázorněny v plastice, umístěné v trojúhelném štítu kaplice. Vysvěcena  30. června 2001 a zasvěcena sv. Pavlu. Jeho  insignie - meč a kniha, jsou znázorněny v plastice, umístěné v trojúhelném štítu kaplice.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.bilsko.wz.cz/, na kterých najdete další informace.