Chrášťany

Chrášťany

Historie obce
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.

Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane. Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.

Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.

Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.

Mezi roky 1540 – 1542 kupuje od rytíře Lévy z Brozánek dvůr se dvěma poustkami (tedy místy od středu obce odlehlé) pražský a vyšehradský kanovník a administrátor Arcibiskupství pražského Jan z Půchova. Byl to vzdělanec a humanista slovenského původu. Spolu s ním jsou na Chrášťanech zapsáni bratři Václav, Florián a jeho syn Zikmund. Zikmunda přesvědčil jeho strýc Jan, aby přeložil Münsterovu Kosmografii. Udělat to na přání krále Ferdinanda I. Habsburského. Münsterova Kosmografie byla kniha shromažďující geografické, přírodní a astrologické poznatky o tehdejším světě. Vydal ji Sebastian Münster, německý theolog, matematika a geograf. Učil na slavné univerzitě v Heidelberku a později v Basileji. Kniha měla obrovský úspěch a během krátké doby byla přeložena do několika jazyků a dočkala se 24 vydání. Vyučovalo se z ní i na Karlově univerzitě v Praze. Jan z Půchova opatřil od některých českých šlechticů peníze na vydání knihy a od krále vymohl výhradní právo na prodej knihy pro synovce Zikmunda v Českých zemích na 15 let.

Zikmundova kniha však dosáhla velkých nákladů, hovoří se 1 200 kopách. K původnímu vydání připojil vyprávění o Čechách a Moravě. Za dílo se mu dostalo uznání a polepšení erbu králem, ale horší situace nastala ve finančních záležitostech. Nedostal se do požadované státní služby ani se nepodařilo sehnat mecenáše na další díly Kosmografie ani na další Zikmundovy spisovatelské projekty. Pro obrovské dluhy musí jeho otec Florián podstoupit Chrášťany věřitelům v roce 1557. Na tvrzi zůstalo ještě 200 neprodaných exemplářů Kosmografie. Zikmund z Půchova, po polepšení erbu se (z figury medvěda se stal lev) psal ze Lví Hory, se dále věnoval překládání různých světových děl. Zemřel téměř v chudobě v roce 1584 jako poslední svého rodu.

Tvrz
Není známo, kdy přesně byla tvrz postavena. Stalo se tak někdy v 16. století a jejími nepravděpodobnějšími staviteli je rod Sluzských z Chlumu. Ti koupili jeden z chrášťanských statků od věřitelů Floriána z Půchova. Ctibor Sluzský koupil pak v roce 1559 všech pět dílů od bratrů a jeho rod se usídlil na nově postavené tvrzi do konce století. Ctibor sloužil králi jako diplomat v různých poselstvích a také zasedal v zemských komisích.

Na počátku 17. století se na tvrzi vystřídalo mnoho majitelů v poměrně krátkém časovém období.

Tvrz byla později přestavěna na zámeček v barokním slohu a kapitula si jej podržela až do znárodnění v roce 1948. Vrchnostenská správa kapituly k obci byla zrušena v roce 1848, kapitula si nadále nechala pouze zámeček.

Od počátku 18. století se stala obec správním a vrchnostenským sídlem. Bylo vytvořeno panství Chrášťany do kterého patřily obce: Ořech, Knovíz, Únětice, Vokovice, Přílepy, Železná, Řepy, Dušníky. V katastru panství bylo pět velkostatků a pivovar v Úněticích. V roce 1848 zde byl umístěn horní úřad a roku 1854 byla obec spojena s obcí Jinočany v jednu místní obec Chrášťany. V těch letech se v obci nacházel panský dvůr, cihelna ovčín, sýpka a dvě krčmy. V tomto období patřila obec pod hejtmanství Kladno, okres Unhošť. Obec zaměstnávala svého obecního četníka. Jako první zde sloužil pan Holeček a to celých 33 let. Jeho syn Antonín se stal prvním kronikářem obce.

Škola
Již od roku 1829 obec zaměstnávala učitele. Byl jím Václav Štrébl a do výslužby odešel až roku 1874, tedy po 45 letech. Na konci 19. století navštěvovalo školu v průměru ročně 165 žáků. V roce 1938 prošla škola rozsáhlou rekonstrukcí. Obci slouží škola dodnes.

I. světová válka a život v nové republice
Na válečná pole narukovalo v průběhu celé války celkem 82 obyvatel. Bojovali v Srbsku, na frontě v Itálii, Albánii a v Rusku. 11 vojáků bylo během těchto 4 let zraněno, 10 skončilo v zajetí a 11 mužů se do rodné obce nevrátilo vůbec. S velkým zpožděním se z války vrátilo do obce i 7 místních legionářů. Obětem války byl za pomoci veřejné sbírky v roce 1921 postaven pomník.

II. světová válka a poválečný vývoj
V období protektorátu velmi pomáhal řešit neuspokojivou hospodářskou situaci zdejší mlýn. Ten mlel pod rukou neodevzdané obilí místním i okolním obyvatelům. Celá záležitost došla tak daleko, že se tu mlelo načerno pro četnictvo, hospodářské úředníky a mlít stejným způsobem sem jezdil i protektorátní ministr. Ve škole byla umístěna německá posádka a sklad zbraní. V květnových dnech se tu usídlila rota SS a zajala 30 obyvatel Chrášťan a 10 z Dušník. Nakonec odešli a ve škole po nich zůstalo mnoho zbraní. S těmi se při povstání v roce 1945 vyzbrojilo místní obyvatelstvo.

V katastru obce se v květnových dnech bojovalo a právě tak na nedalekém nádraží v Dušníkách. V aleji Růžová byl v květnu 1945 sestřelen letec hloubkař. Jako první vojsko po němcích přišli do obce vojáci generála Vlasova. Po zásahu letadlovou pumou jich v obci 5 zahynulo a s nimi bylo zabito i 24 jejich koní. Koně byli zakopáni v jámě za obcí.

Ruská armáda přišla do Chrášťan 9. května. Válka si vybrala celkem 3 oběti z řad obyvatelstva, dva padli při povstání a jedna dívka se stala obětí bombardování. Po německé posádce ve škole zůstalo kromě zbraní i téměř půl milionu říšských marek. Obec pak dostala část peněz od státu jako nálezné. I z Chrášťan se několik rodin po válce vysídlilo do pohraničí. Po válce v roce 1945 byla v obci zřízena mateřská škola a v roce 1947 se začalo se stavbou obecního domu.

Vývoj po roce 1948 znamenal pro obec výrazné změny. Obyvatelé zde našli nadále uplatnění ve sjednoceném zemědělství, ale většina obyvatel využila zlepšujícího se spojení s hlavním městem a začala pracovat v průmyslu. Obec se v tomto období značně rozšířila a zvýšil se i počet obyvatel. Bylo to díky dostupnosti stavebních pozemků a zvýšení prostředků obyvatelstva. Částečně se zlepšila i občanská vybavenost obce. Vznikaly i nové spolky, z nichž některé byly samozřejmě velmi poplatné době. Vznikl Svaz mládeže, Svaz československo- sovětského přátelství, Svaz brannosti, Červený kříž, Výbor žen a Myslivost.

V roce 1949 byla obec začleněna do okresu Praha- západ. V tomtéž roce bylo založeno družstvo místního Sokola. Na počátku 50. let byly vysázeny větrolamy v katastru obce.

Současnost
Po roce 1989 se život obce opět velice změnil. Velké zemědělské podniky se rozpadly, někteří obyvatelé se opět začali věnovat soukromému zemědělství nebo podnikání. Snadná dostupnost Prahy a rozsáhlé pozemky v okolí změnily obec na lukrativní zónu jak pro bydlení, tak hlavně pro realizaci podnikatelských záměrů.

Na okraji obce a v jejím sousedství tak vyrostlo mnoho velkých podniků, skladů a nákupních center. V obci se začalo stavět i mnoho nových domů. Časová náročnost zaměstnání obyvatel, jakož i jeho skladba zcela ochromila spolkovou činnost v obci. Jediným činným spolkem v obci je Rybářské sdružení. Doufejme, že se v následujících letech blýská na lepší časy, aby znovu vešla v platnost slova prvního kronikáře obce: „ Společenský život i kulturní poměry jsou v naší obci dosti pokročilé“.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.chrastanyuprahy.cz/, na kterých najdete další informace.