Kytín

Kytín

Historie
10. - 12. století:
První zmínky o výskytu obydlených osad v kytínském katastru. Těmi nejbližšími sousedy byli zaniklé vsi Korutany a Kdýčina.

13. - 14. století:
Pravděpodobná výstavba Kytínského kostela. Pověst vypráví o přísné paní Korutanské ze stejnojmenné tvrze, která při cestě do další historicky ztracené místní tvrze Studence, zastavila se u studánky. Tam omyla tvář slepého dítěte a ono začalo vidět. Na paměť tohoto zázraku na místě studánky nechala postavit kapličku, později kostelík. Tato zázračná studánka skutečně dodnes existuje a po všechna staletí byla používána k léčbě očních neduhů.

Dne 24. června 1321:
Na hradě Tetínském vysadil Štěpán z Tetína, nejvyšší písař desk zemských, ves Kytín německým právem zákupním. První písemně podložená zpráva o vsi Kytíně. Stalo se tak za vlády Jana Lucemburského, který Kytín povýšil na ves trhovou neboli městečko. Tak se nazývala malá města bez městského hradního opevnění či alespoň tvrze.

Roku 1357: záznam o připojení Kytína pod správu Karlštejnskou.

Roku 1372: záznam o výměně faráře v Kytíně Kejstutem Jindřichem, knížetem litevským, kterému dříve král Václav IV. Kytín v královské držbě zastavil.

Roku 1380: zpráva o arcijáhenské visitaci kostelů, včetně fary Kytínské.

Roku 1409:
Král Václav IV. Kytín spolu se sousedním Mníškem zastavil Janu z Lestkova za 900 grošů.

Roku 1437:
Kytín držel Předbor z Řepnice, jemuž Jan z Lestkova Kytín odkázal, a po němž následují jeho synové Jindřich a Václav a od r.1487 sám Václav.

Roku 1490:
Václav prodal Kytín za 800 kop gr. se vsí Lhotkou a Korutany Litvínu z Klinštejna na Hořovicích.

Roku 1503: za krále Vladislava II. Kytín zároveň s Mníškem propuštěn z královského manství.

Roku 1520:
Po smrti Litvína z Klinštejna držela Kytín jeho dcera Vracka z Klinštejna, manželka Mikoláše z Říčan.

Roku 1541:
Vracka z Klinštejna prodala Kytín Vratislavovi z Mitrovic, za něhož r.1543 potvrdi1 Kytínu práva výsadní král Ferdinand I.

Roku 1543:
U Kytína kutáno bylo na zlato, jak potvrzuje zápis v horní knize knínské, že „Důl fundgrub za kytínskú stezkú“ propůjčen byl Václavu Liznovi, vrchnímu štajgrovi z Nového Knína.

Roku 1614:
se Kytína ujímá Zdeněk z Mitrovic. Ten v bouřlivé době z obav o svůj majetek postoupil Mníšek s Kytínem Ludmile z Gerštorfu, jež zde byla paní do své smrti r.1623 a potom připadlo panství znovu manželovi.

Kolem roku 1623: počátek třicetileté války. Kytín ztrácí faru a stává se filiálním ku Mníšku.

Roku 1639:
Švédský generál Banner Kytín i s okolím úplně vyhladil, když už předtím byla ves několikráte zuřivými švédskými vojsky vypálena. Třicetiletá válka zničila Kytín. Bývalá ves trhová sklesla na nepatrnou osadu.

Roku 1642: ujali se zničené vsi synové Zdeňka z Mitrovic, Vratislav-Bedřich a Václav-Eusebius.

Dne 26. února 1704:
Servác Ignác (Hynek) umírá bezdětný a nastupuje jeho synovec Ignác (Hynek) Karel.

Roku 1714: sloučen kraj Podbrdský a Vltavský. Kytín přechází z kraje Podbrdského v kraj Berounský.

Dne 11. června 1742:
Zastřelen Francouzi Kytínský rychtář Mestek Jan, který vedl místní povstání sedláků.

Roku 1743:
Umírá Hynek Karel, jímž vymřel rod Engelů po meči. Panství připadlo po dědických sporech až r. 1755 nejstarší sestře zesnulého, Marii Viktorii, provdané z Unwerthů, po níž se dostalo jejímu synovi Ignáci (Hynku) Josefu z Unwerthů.

Roku 1769:
Umírá Ignác Unwert a panství dále spravuje jeho ovdovělá manželka Marie Terezie, dcera hraběnky Benedikty Čejkové z Olbramovic, které přičiněním byl Skalecký klášter osazen mnichy a Skalka se stala významným poutním místem. Nechala mimo jiné zbudovat křížovou cestu a hostinec na Skalce.

Roku 1791: Krajský úřad z Berouna, kam spadal Kytín, přesunut do Prahy.

Pravděpodobně roku 1814:
Pořízení varhan do Kytínského kostela hrabětem z Unwerthu od mistra Gartnera z Tachova.

Roku 1827:
Statek Mníšecký s Kytínem přišel pod správu administrativní. Jan svob.pán z Hennigrů, stavovský výbor a ředitel technického ústavu v Praze, stal se administrátorem a za sporů dědičných do r.1838 panství vedl, až do nastoupení Marie de Sy1va-Taroucca, jíž byl statek přiřknut.

Roku 1849:
První volby v Kytíně. Kytín se stává znovu samosprávným a spadá pod c.k. hejtmanství Smíchov. Jako první představený obce vyšel z voleb Štipl Matěj čp.4, který stál v čele nepřetržitě do roku 1887.

Roku 1856:
Zprovozněna v Kytíně nově postavená obecní škola uprostřed návsi. Téhož roku byl v zádušním lese Korytanech nad Kytínem objeven zlatý poklad, čítající dle věrohodných pramenů nejméně 1.200 mincí.

Roku1864:
Zřízena okresní zastupitelství. Ke Kytínu byla připojena osada Stříbrná Lhotka. Spojená obec Kytín spadá pod okres Zbraslavský.

Roku1866:
Upraven kostel a rozšířen o průčelní věž se dvěma původními zvony od Jana Konváře, z nichž jeden byl přelitý roku 1763 od Jana Jiřího Kühnera.

Roku 1868: postavena první okresní silnice z Kytína. Spojovala obec s Mníškem pod Brdy.

Dne 1. 1. 1896:
Obec Kytín s osadou Stříbrná Lhota převedena z okresu Zbraslavského, hejtmanství Smíchov, do okresu Dobříš, hejtmanství Příbram.

Dne 5. října 1905:
Vypukl obrovský požár, který zachvátil 17 chalup a 1 statek. Shořely domy i s úrodou.

Dne 29. srpna 1920: založen Sokol v Kytíně

Roku 1921: postaven pomník padlým vojínům za světové války společně se Stříbrnou Lhotkou.

Roku1927: provedena elektrifikace obce.

Roku1928: ukončil činnost poslední obecní strážník v Kytíně.

Roku1947: zaveden v obci telefon a veřejná hovorna.

Od roku 1947 do roku 1968:
Probíhalo odvodnění obce, povrchová kanalizace, asfaltování cest v obci, úprava obou rybníků.

Roku 1949 - 50: založeno v obci JZD a r. 1952 zcelení jeho pozemků.

Roku 1958: zřízen obecní rozhlas.

Dne 1. 7. 1974: rozšíření hranic okresu Praha-západ o Kytín.

Červenec 1982:
Výstavba nové restaurace s hasičskou zbrojnicí jako náhrady Kulturního domu, ale bez sálu. Stavba byla dokončená o rok později.

Roku 1991: vrácena samospráva obci a založen Obecní úřad v budově bývalé školy.

Od roku 1992:
Renovace kostela. Později díky soukromému daru zakoupení a instalace druhého zvonu, oprava a zprovoznění Kytínských varhan.

Dne 1. 7. 1996:
Připojení obce k příměstské pražské integrované dopravě, která spojuje Kytín přímo s Prahou a od 28. 5.2000 i s Dobříší.

Prosinec 1999:
Dostavěn areál původního Kulturního domu v Kytíně jako Domov důchodců pod patronátem okresního úřadu a předán svému účelu.

Roku 2000: uvedení kanalizace a čističky umístěné pod obcí do provozu.

Zajímavosti
Kostel, zasvěcen jako chrám Nanebevzetí Panny Marie, podle historických údajů stál dříve, než byla obec vedena v knihách, tj.počátkem 14. st. Původně gotický, zbarokovaný v poslední třetině 17. století, r. 1866 upraven a rozšířen o průčelní věž. Je dominantní budovou Kytína a po rozličných historických událostech stojí dnes v novém kabátě uprostřed obce. Ještě koncem minulého století se k němu chodila slavná procesí, konkrétně k obrázku Panny Marie. Ten je však dnes umístěn na nedaleké Malé Svaté Hoře.

Studánka, dle legendy je po ní obec pojmenována. Podle pověsti v ní paní Korutanská ze sousední tvrze měla omýt obličej slepému děcku, které prohlédlo a první, co spatřilo bylo "kytí". Na jejím místě pak byla postavena osada Kytín. Jak je psáno v obecní kronice, byla zázračná studánka na choroby oční u kostela kytínského navštěvována každoročně poutníky z daleka i okolí ve dnech 25. března, 15. srpna, 8. září na svátek Panny Marie. Poslední procesí dle starších pamětníků bylo konáno v roce 1880 a od té doby studánka pozbyla významu. Bohužel dnes není volně přístupná.

Malá Svatá Hora, asi 2 km od Kytína. Kaple Panny Marie na Malé Svaté Hoře byla vystavěna r. 1809 Edmundem Chvalským jako místo odpočinku pro poutníky z Prahy na cestě ke Svaté Hoře u Příbrami. Leží na polovině cesty. Nadmořská výška 486 m. Za jasného počasí bylo dříve k spatření z těchto míst věže největší poutní místo v Čechách tj. Svaté Hory. Proto se tomuto místu začalo říkat Malá Svatá Hora. Pozemek a stavební materiál daroval mníšecký hrabě Jan z Unwertu.

Nad vchodem je poničená plechová deska věnovaná Matce Boží. Je to zřejmě ona deska z Kytínského kostela, ke které se chodila slavná procesí z Mníšku do Kytína.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kytin.eu/, na kterých najdete další informace.