Kněževes

Kněževes

Historie

Název obce
Mezi pohanskými názvy okolních osad- jako např. Běloky, Černomice (dnes Černovičky), Postřížín - název Kněževes dokládá starobylost obce a naznačuje souvislost se vznikem křesťanské tradice na počátku přemyslovského prvního českého státu.

Název Kněževes, tj. Kněžíves evokuje skutečnost, že tato vesnička patřila knížeti - knězi tedy českému panovníku, dnes nazývanému sv. Václav z rodu Přemyslovců, patronu země české, jenž žil v 10. stol. n. l.

Zajímavé je, že v těsné blízkosti obce leží ještě jiná vesnička Kněžívíska, dnes Kněžívka. Další zajímavostí je, že existuje ještě druhá Kněževes, vzdálenější od Prahy - Kněževes u Rakovníka.

Historie
Pův. osada se dvěma poplužími je doložena od r. 1088, ale podle listiny z kláštera sv. Jiří náležela Kněževes církvi ještě před sepsáním zakládací listiny Vyšehradské kapituly, tj. již v 10. stol.

Polohopisné názvy
Na Sedmerkách - To bývala pole, kde robotník vedl brázdu na poli 7x sem a tam za den.
Za Humny - Humno = udusaná půda k mlácení obilí dobytkem, vyšlapávajícím klasy za stodolou.
U Průhonu - Průhon = cesta, kudy se hnávaly ovce či jiný dobytek na pastviny a zpět.
Na Lánech - Na propůjčené půdě. Lenní závislost.
U Fořtu - U lesa n. háje.
V Kopance - Na poli, obdělávaném pův. motykou.
Kamenný lom. Těžba opuky.
U Cibulkovýho kříže - Ve Vervenicích vpravo
Hostivické cesty - Vlevo Hostivické cesty
Na Kopcích - Vedle Strahovských hranic
U Šárky - Hliniště - Místní trať pražsko-duchcovská.

Tyto polohopisné názvy jsou z katastru z r. 1936. Patří sem i území s názvem Nad kovárnou, Na Zahradách, Mezi novou a starou silnicí.

Zaniklá kněževeská tvrz Na Slovance
Do minulosti kněževeského okolí patřily znamenité tvrze, např. ve Středoklukách, na Černovičkách, v Čičovicích, v Lidicích, v Hostouni a v Makotřasech.Co tvrz - to rytíř.Také v naší obci kdysi existovala věžová stavba o několika patrech a v každém patře se dvěma až třemi místnostmi. Píše se o ní v knize Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - díl VII,P raha a okolí od autorského kolektivu, vedeného Dr. Fr. Holcem, Csc, naklad. Svoboda, 1988, str.136.

Tvrz = opevněné sídlo drobné šlechty/zemanů a rytířů/hlavně v 13. - 16.stol., menších rozměrů než hrad, zpravidla umístěné ve vsi. Bývala obehnána hradbou/valem a příkopy. Centrem obrany byla věž. Druhy tvrzí: věžové, dvorcové, palácové a vodní. (Převzato ze Slovníku naučného ČSAV z r. 1960, doplněno z Encyklopedie Diderot, 2002.

První zmínka o zemanech z Kněževsi pochází z r. 1249. První zpráva o tvrzi pochází z r. 1383. V 16. stol. tvrz zpustla, a když r. 1575 prodávali bratři Sezimové z Ústí své dědictví Ctiborovi Služskému z Chlumu a na Tuchoměřicích, kněževeská tvrz již neexistovala - asi po 336 letech.

Mezi majitele tvrze patřili např. Šimon kněževeský, královský kuchmistr, Mikuláš z Kněževsi, pražský měšťan Jan z Kněževsi, Vítek z Landštejna a Želče, Bořivoj z Okoře, Kateřina z Klinštejna a jiní.

Když r. 1420 císař Zikmund plenil okolí Prahy, oblehl též kněževeskou tvrz. Obránci tvrze se vzdali a byli i s přítomným knězem upáleni!

Od 16. stol. mnohé tvrze byly přestavěny na zámek, např. blízké Roztoky u Prahy. Jiné byly upraveny na sýpky apod. Kněževeská tvrz patřila mezi zaniklé, i když panský dvůr r. 1575 koupil rytířský od Služských z Chlumu, rod příznivců Jednoty bratrské,majetek jim patřil do r. 1615.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.knezeves.cz/, na kterých najdete další informace.