Zbuzany

Zbuzany

Historie
Nejstarší archeologické nálezy na stávávajícím osídlení obce Zbuzany jsou z doby neolitu, která je od současnosti vzdálena 5 500 až 7 500 roků. Ve Zbuzanech jsou nálezy ze všech dalších kulturních období a to eneolitu, z dob knovízských, halštatských, halštatsko-laténských, z dob stěhování národů
(s rozsáhlým pohřebištěm v jihozápadní zastavěné části obce) a přes hradištní dobu až do současnosti.

Název obce se dá vykládat jako ves lidí Budzových z otcovského rodového jména. Název Zbuzany v sobě nese vznešenost, jak vyplývá z jeho předpony „z“, která je v němčině „von“, ve francouzštině „de“.

Jméno Zbuzany je jméno „patronymické“, které se dávalo po otci. Značí to, že se zde v pradávných dobách usadil představitel rodu se svým lidem. Je to jméno dědičné a tudíž naše ves se řadí mezi nejstarší osady ve středočeské krajině. V angličtině mají podstatná jména před sebou vratný člen „The“, který má podobnou výslovnost a naším „Z“. Přidáme-li k němu otcovské jméno Buddha (foneticky „Budza“). A tak můžeme osídlenou část čísti Zbudza a jeho obyvatele Zbudzané nebo Zbudjané, což je prakticky totožné, neboť ze střídnice „dj“ se vyvinulo „dz“. Lidé, kteří zde sídlili, se po praotci nazývali foneticky Zbuzané a ves ve čtvrtém pádě Zbuzany.

Zajímavosti
• V ulici Na Návsi ve středu obce je kaplička, zasvěcená patronce Zbuzan, svaté Alžbětě, se zvonkem, vyzvánějícím každé poledne a večer.
• Památný strom – lípa srdčitá (malolistá)
• Památník obětem obou světových válek, který je zhotoven z lomu zbuzanské Mramorky.
• Nově přestavěný dům čp. 20, v němž byl roku 1609 na zbuzanské alžbětinské posvícení zavražděn majitel Zbuzan Jan Magerle ze Sobiešku
• Nově upravená parková část se závlahami trávníku v areálu bývalého gruntu čp. 23
• V ulici Pod Kaštany je v čp. 14 a 32 Automuzeum Praga. Je to třetí největší soukromé muzeum na světě v rámci UNESCO. Bylo otevřeno při akci „Evropské město kultury – Praha 2000“. Má unikátní sbírku několika desítek Pragovek a rozsáhlý statisícový odborný archiv. Více se dozvíte na samostatné stránce „Automuzeum Praga“.
• V těsné blízkosti dnešního automuzea, z doby, kdy jeho budovy byly „Zbuzanským dvorem“, je situován „anglický park“ z roku 1848.
• V bývalém lomu Mramorka je menší jezírko a u Červené cesty tzv. Mařánkův rybníček.

Zbuzanský kámen - menhir
Kulturní památka od roku 1999. Od pradávna leží v lokalitě, nazývané v Josefínském katastru „Pod Ouporem u Kamene“, nyní „U Menhiru“. Jeho zeměpisné souřadnice jsou 14°17´00´´ východní délky a 50°01´26´´ severní šířky v nadmořské výšce 370 m. V „oku kamene“ je vytesána intarzie nilského faraonského ankchu ve sklonu 108° severního azimutu mušky kamene, nasměrovaného na památný Říp. Vytesání nilského kříže je unikátní světová megalitická památka.

Nilský kříž byl znakem egyptských faraónů, a tak jeho intarzie na zbuzanském kameni posunuje umělé vztyčení v akupunkturním bodě Středních Čech do doby 4 500 až 3 500 před Kristem. Podél zbuzanského kamene vedla údajně cesta z Polska přes pražskou kotlinu směrem na jihočeské a západočeské hraniční přechody. Část této stezky využíval Karel IV. pro nejkratší cestu z Pražského hradu na Karlštejn. V této lokalitě je nyní budováno rozsáhlé sídliště.

Zbuzanský kámen, vážící přibližně půl tuny, tvarově připomíná několik siluetních tvarů středočeských menhirů, které jsou od sebe vzdáleny v kruhovitém uspořádání přibližně 22,4 km, což jsou 3 „dlouhé míle“ po 7,4 km. Zbuzanský menhir na keltský svátek „beltine“ (zářící oheň) 30. 4. (naše čarodějnice) má svou energetickou spojnici směrem na družecký menhir. Ten den zapadá slunce přesně v této linii.

Zbuzanská stéla
byla nově vztyčená v roce 2000 ve vzdálenosti 6,28 m (2 π) od středu zbuzanské kapličky, zasvěcené patronce Zbuzan svaté Alžbětě. Údajně stávala poblíže prastaré kamenné studánky v „druidské svatyni“, objevené v druhé polovině 19. století při přestavbě domu č. p. 19 „Na Návsi“. Kultovní předměty byly předány do ořešské školy.

Dnes stéla svou energetickou linií směřuje na památnou Krteň a je vztyčena tak, že na jihu má 0°, na severu 180° a na střed kapličky „posvátný úhel 108°“. Stéla váží asi půl tuny a má na své západní straně „srdce“ o průměru 15 cm.

Oba „zbuzanské kameny“, tj. menhir i stéla jsou tvarové zářiče, které na jižní minusové straně vyzařují spirálovitě proti směru pohybu hodinových ručiček a na severní plusové straně opačně, tj. ve směru pohybu hodinových ručiček. Počet spirálových otáček za minutu u obou „kamenů“ se podobá počtu tepů lidského srdce. Oba kameny, stéla i menhir, jsou budoucnost v minulosti.

Zbuzanský piktogram
Pro účely vyhotovení Územního plánu sídelního útvaru Zbuzany bylo dne 23. 7. 1994 provedeno letecké snímkování celého katastru obce. V severní části katastru byl na leteckém snímku objeven hektarový šestihran s vnějšími stranami střídavě 50 a 80 metrů. Menší šestihran v šíři 15 m ohraničuje vnitřní strany piktogramu. Při porovnání leteckých snímků z předchozích dob (1938, 1953, 1971 a 1990) nebyl v těchto místech úkaz nalezen.

První piktogramy v ČR vznikly koncem července 1994 v Kolinci v jižních Čechách. Je tedy otázka, zda zbuzanský piktogram není prvním agroglyfem v ČR. Ve Zbuzanech souvisel konec července s keltským svátkem „lugnasad“, připadajícím na 40. den po letním slunovratu, kdy byly slaveny travní dožínky původních pastýřských obyvatel Zbuzan. Obrazec piktogramu v travním porostu byl nalezen poblíže jednoho z původních obydlí prvních obyvatel Zbuzan. Toto obydlí stálo při prastaré cestě.

Zbuzanský obrazec připomíná „ořešský osmihran“, který stojí uprostřed chrámové lodi ořešského kostela. Jak zjistili přivolaní odborníci na problematiku mimořádných jevů, v místech nalezeného obrazce na leteckém snímku z r. 1994 vykazoval ještě na jaře roku 1995 magnetickou anomálii.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.zbuzany-obec.cz/, na kterých najdete další informace.