Řitka

Řitka

Historie
V našem obvodu bývala Lhota, tato osada vznikla v roce 1389 severně od Jíloviště , neměla však dlouhého trvání a zanikla v době husitské. Udržely se po ní názvy: Na starých vsích, Na Lhotech. Další Lhotou v našem kraji byla naše Lhota – Řitka.

Lhoty nebo Lhotky nutno považovat za vrcholné dílo kolonizace té doby prováděné domácím obyvatelstvem. Jejich jméno je odvozené od staročeského „lhóta“, což znamenalo určité ulehčení a osvobození, při osidlování nových osad. Noví osadníci, kteří dostali k užívání vymýcenou půdu, byli na jistou dobu osvobozeni od různých poplatků, říkalo se, že noví osadníci jsou „na lhótě“. Proto název Lhota nebo Lhotka.

Ves měla možná též jméno Jagersdorf, osídlená původně německými „svobodníky“ kovkopy, měli podobné úlevy při placení poplatků jako osadníci ve Lhotách. O obci Jagersdorf je mnoho domněnek. Jedni se domnívají, že je to jiné jméno pro obec Lhotu – (Řitku). Jiní tvrdí, že je to jiné pojmenování pro obec Černolice.

V poslední době Dr. Boháč tvrdí, že je to staré pojmenování pro obec Bojov. Já jsem četl též názor, že to byla obec položená níže v údolí Bojovského potoka, která zanikla. Přikláněl bych se spíše k tomuto názoru. Stopy po těžbě zlata jsou ještě dnes patrné od východní části Líšnice ke Všenorům a okolí Bojovského potoka. Chtěl bych k tomuto ještě dodat, že jsou zde uváděny všechny v naší době dostupné informace z různých pramenů, takže se stává, že si často protiřečí.“

Historik Sedláček roku 1918 píše v českém časopise historickém: roku 1387 villa(ves) Lhotka, dikta(zvaná) Rzitka a její držitelé nazývali se v letech 1399-1416 Řitkové ze Lhoty. Ještě roku 1399 je Lhotkou, ale již roku 1416 se jmenuje Řitka.

Pan Šírl(kronikář) soustředil svou pozornost na jméno Řitka, protože v té době se vyskytoval v našem kraji rod Řitků z Bezdědic. Nejznámějším představitelem tohoto rodu byl Janek Řitka, který zastával tyto funkce:
1408 - dvořan u krále Václava IV. - Podmaršál dvorský
1418 - purkmistr vyšehradský
1428 - 1433: hejtman domažlický, hejtman mělnický na nezdařeném plénu (vojenském tažení) v Bavorsku, seděním (sídlem) na Lešanech, seděním na Kokoříně.

Název obce se během času několikrát měnil, byla to Řitka, Řítka, Řidka, ale i Řídká. Obec byla v začátcích složena ze dvou částí, obec Řitka a osada Veselka. Obec Řitka měla v té době asi 40 čísel popisných a osada Veselka asi 10 č.p. Ještě po zrušení vrchnostenských úřadů roku 1850, kdy nastupuje zřízení obecní, podléhala Veselka vrchnosti v Mníšku a Řitka vrchnosti na Řitce.

Do roku 1854 patřila Řitka k faře Mníšecké a po roce 1854 k faře Líšnické. Veselka po roce 1854 patřila stále katastrem i farou k Mníšku. Všimněme si, že prodleva od zrušení vrchnostenských úřadů do doby nežli se začalo něco nového dít, je značná. Velkou škodou pro obec Řitku je, že nemá vůbec žádné staré listiny ve svém archívu. Postaral se prý o to jeden z dřívějších tajemníků, který rád staré listiny používal na zatopení v kamnech. Datumy uvedených událostí si proto často protiřečí a je těžké určit ten pravý.

"Z rozhodnutí c. k. Okresního úřadu Zbraslav z 11. září 1861 je osada Veselka přifařena (kostel) a přiškolena (škola) k obci Líšnice vyjímajíc č. p. 1 panský hostinec Veselka a č. p. 4 vrchnostenská myslivna. Roku 1876 se Řitka, s přihlédnutím na četné žádosti jejich občanů o připojení k Líšnici, stává osadou pro obec Líšnici."

Toto sloučení trvalo do roku 1924. Uspořádání hranic katastrů mezi Řitkou a Mníškem r. 1888 výnosem ministerského rady. Část katastrálního území osady Veselka, která je v podstatě zabydlena, ale ne ostatní polnosti se přiděluje k Řitce. Bylo též rozhodnuto, že osada Veselka bude tvořit se sousední obcí Řitkou jeden celek.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ritka.cz/, na kterých najdete další informace.