Mníšek pod Brdy

Mníšek pod Brdy

Historie
Jeho bohatá historie je založena na výhodné poloze na kupecké Zlaté stezce, jež předurčovala jeho vývoj. Zprvu byl Mníšek trhovou vsí, později neopevněným městečkem s královským hrádkem.

V polovině 14. století je Mníšek v listině "Maiestas Carolina" Karla IV. uváděn jako královské zboží. Tím však nebyl dlouho - od 14. století se na něm za úplatu střídají tzv. manové - z nich za nejvýznamnějšího je považován Jan z Lestkova.

Koncem 15. století se na Mníšku usazuje rod Mitroviců, již jako jeho majitelé. Ti jsou držiteli panství až do konce třicetileté války. Švédy zničený Mníšek kupuje v r. 1655 bohatý koželuh Servác Engel z Engelsflussu, který na sutinách staví nové městečko a rozsáhlý zámek ve slohu pozdní nizozemské renesance. Jeho syn Servác Ignác staví na Hřebenech nad Mníškem poutní kostelík.

V důsledku vymírání mužských potomků se pak na panství střídají Unwertové (z jejich doby je nový kostel sv. Václava na mníšeckém náměstí), Pachtové z Rájova, Schirndingové a naposled rakouští Kastové, jimž byl celý majetek pro jejich postoj v době nacistické okupace r. 1945 konfiskován.

V padesátých letech bylo postaveno tzv. staré sídliště, později nové panelové sídliště u školy. Město má základní školu pro cca 500 dětí, dvě mateřské školky, zdravotní středisko, veřejnou knihovnu, kulturní středisko a kino. V souladu s územním plánem se uskutečňuje výstavba rodinných domků i transformace objektů určených k rekreaci na stálé bydlení.

Největším zaměstnavatelem ve městě jsou Kovohutě Mníšek (KOM) a další společnosti sídlící v tomto průmyslovém areálu. Postupnou realizací ekologických opatření dochází k omezení škodlivých vlivů průmyslových výrob na životní prostředí ve městě a jeho okolí. Velká část obyvatel Mníšku dojíždí za prací do Prahy.

Památky

Kostelík sv. Máří Magdalény
První stavbou na skalnaté vyvýšenině nad Mníškem byl kostelík sv. Máří Magdalény, vybudovaný v letech 1692 - 1693 stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Kostelík byl postaven na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Stavební dozor měli Jan Rektoris a Benedikt Spinner z Mníšku.

Vzorem pro vybudování kostelíka byla kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Máří Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností těchto staveb jsou vnitřní omítky napodobující krápníkovou jeskyni. Původní podlaha byla dlážděna oblázky z nedaleké řeky Berounky.

V roce 1694 byly dokončeny další významné stavby Kryštofa Dienzenhofera - klášter nedaleko od kostelíka a na samém vrcholu Skalky poustevna, obě určené pro benediktinské mnichy. Od r. 1762 až do konce 2. světové války působil na Skalce řád františkánů. Mezi superiory vynikl P. Vincenc Lichtblau, známý numismatik evropského formátu.

Skalka se záhy stala známým poutním místem, zejména po dokončení křížové cesty, kterou dala v 18. století zbudovat hraběnka Benedikta Čejková z Olbramovic.

Kostelík i celý areál utrpěly necitlivým poddolováním Skalky v padesátých letech. S postupem těžby železné rudy se ve zdech kostelíka i ostatních staveb začaly objevovat trhliny a v okolním terénu propadliny. Ačkoli byl po 2. světové válce celý areál nákladně zrekonstruován, po 10 letech od rekonstrukce byl zdevastován a zcela opuštěn.

Některá umělecká díla byla naštěstí zachována - např. vzácný nástropní obraz sv. Máří Magdalény od Petra Brandla byl restaurátory sňat a přenesen do mníšeckého kostela sv. Václava.

Po ukončení těžby v r. 1967 došlo postupně ke stabilizaci horninového masívu a to dalo šanci těm, kdo se snažili o obnovu kostelíka a celého areálu. Začátkem 80. let započaly rekonstrukční práce na kostelíku sv. Máří Magdalény a postupná obnova kapliček křížové cesty.

V červenci 1993 byla před opraveným kostelíkem sloužena slavnostní mše konaná na památku 300 let od jeho vysvěcení. Mši tehdy sloužil arcibiskup pražský Miloslav Vlk. Ke Skalce má tento významný církevní hodnostář, v současné době kardinál, vřelý vztah a rád se sem vrací - nejen na každoroční červencovou mši pod širým nebem, ale i do bývalé poustevny, jež se po rekonstrukci stala jeho "občasným sídlem".

Kostelík je bohužel zatím opraven pouze zvenčí - na obnovu jeho interiéru dojde později. V době konání mše svaté na Skalce a následující Skalecké pouti je možno navštívit výstavy umělců zabývajících se sakrální tematikou - naposledy, v červenci 2000, zde své obrazy vystavovala výtvarnice Bedřiška Znojemská.

Klášter je v současné době zastřešen a osazen okny. V červenci 2000 se mohla veřejnost seznámit se současným stavem rekonstrukčních prací, které nejsou ještě zdaleka u konce a vyžádají si značné finanční prostředky. V budoucnosti by mělo dojít rovněž k výzdobě kapliček křížové cesty.

Kostel sv. Václava
Je další významnou památkou Mníšku. Nachází se uprostřed hlavního náměstí Fr. X. Svobody a je obehnán masivní obvodovou zdí.

Barokní kostel byl postaven v letech 1743 - 1756. Jeho zakladatelem byl Ignác Unwert a stavitelem pravděpodobně Kilián Dienzenhofer mladší. Hlavní rokokový oltář z dílny Ignáce Platzera je netypický tím, že je vyzdoben pouze sochami světců bez obvyklého ústředního obrazu. Autorem nástropních fresek je Jan Václav Spitzer, pod pozdně barokní kazatelnou je umístěno empírové sousoší Unwertů od Václava Prachnera. Pozornost návštěvníků kostela přitahuje rovněž obraz sv. Máří Magdalény od Petra Brandla - původně nástropní obraz umístěný na Skalce byl v době devastace skaleckého areálu restaurátory přenesen na plátno a umístěn do kostela sv. Václava, kde jej můžeme spatřit na stěně vlevo od oltáře.

V letech 1996 - 2000 došlo díky finanční sbírce "Kostel 2000" k opravě fasády kostela a obvodové zdi. Sbírka, v jejímž rámci se sešlo 205 099 Kč od mníšeckých i mimomníšeckých občanů, by samozřejmě na provedení opravy nestačila. Díky ní však město Mníšek obdrželo od MK ČR významný příspěvek na obnovu městské památkové zóny. S těmito finančními zdroji a s finančními prostředky církve a města Mníšku se opravu podařilo zdárně dokončit v roce 2000, jak bylo původním přáním těch, kdo finanční sbírku zorganizovali.

Kostel má výbornou akustiku a díky spolupráci s farním úřadem se v něm několikrát do roka konají koncerty duchovní hudby - jeden z nich je vždy slavnostním zakončením tradiční červencové Skalecké pouti.

Mníšecký zámek
Zámek v pozdně renesančním slohu byl postaven v letech 1656 - 1672 nákladem Serváce Engela z Engelsflussu na místě bývalého hrádku pánů Mitroviců. Hlavním stavitelem budovy byl Martin Rainer. Vnitřní fresková výzdoba je částečně dílem Fabiána Harovníka a zámeckou kapli zdobí nástěnný oltářní obraz od Karla Škréty. Zámek byl dále upravován v 18. a na počátku 19. století a v letech 1910-11 restaurován arch. M. Blechou. Zvláštností zámku je skutečnost, že má čtyři rohy, ale pouze tři nárožní věže.

Po 2. světové válce byla v zámku umístěna část státního archívu, budova byla majetkem ministerstva vnitra a nebyla přístupná veřejnosti. Po r. 2000 došlo k přemístění archívu, zámek přešel do rukou ministerstva kultury a správou byl pověřen Národně památkový ústav. V současné době probíhají rekonstrukční práce v objektu a procesem obnovy prochází i zámecká zahrada.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mnisek.cz/, na kterých najdete další informace.